Mohlo by se zdát, že dopady pandemie COVID-19 nejsou pro účetnictví, jako systém evidence transakcí prováděných podnikatelskými subjekty, nijak převratné ve smyslu nových účetních metod či zásad. Co je však unikátní a v moderní historii bezprecedentní, je míra dopadu pandemie na společnost a ovlivnění podnikání všech ekonomických subjektů bez ohledu na odvětví, ve kterém podnikají. Jedná se především o rychlost, s jakou se ekonomika zastavila, a o dobu, na kterou se zastavila. Některá odvětví se zcela zastavila, ať už z důvodu zastavení dodavatelského/odběratelského řetězce, nedostatku pracovních sil či jiných omezení provedených nejen vládou České republiky, ale také vládami ostatních zemí světa.

Tento stav způsobil v mnoha společnostech problémy, se kterými si do té doby nemusely nikdy dělat starosti a také proto neměly vypracovány žádné postupy, jak se s touto krizovou situací vyrovnat. V důsledku této rychlé krize začalo mnoho společností pracovat na detailnější strategii „přežití“ a eliminace negativních důsledků pandemie, k čemuž potřebují relevantní informace o aktuálním stavu společnosti. A nyní nastupuje na scénu účetní oddělení, na které je vytvářen tlak na rychlejší zpracovávání účetních dokladů a vytváření analýz sloužících mimo jiné k rozhodování managementu.

Na následujících řádcích si blíže představíme vybrané oblasti účetnictví, kterým by společnosti měly v souvislosti s pandemií věnovat zvýšenou pozornost. Nedošlo sice ke změně účetních metod, ale mohlo dojít ke změně situace a rizik, na což musí reagovat i účetnictví.

Analýza pohledávek a závazků po splatnosti

Účetní oddělení by mělo častěji zpracovávat analýzu neuhrazených pohledávek, které se díky omezení výrobních a obchodních aktivit odběratelských partnerů nyní často nehradí ve smluvených lhůtách jako to bylo obvyklé. Příčina může být jak v ekonomické situaci obchodního partnera, tak i v omezení činnosti administrativních pracovníků (pracovníků připravujících úhrady k platbám a schvalujících osob) z důvodu karantény nebo jiném interně omezeném režimu výkonu práce v jednotlivých podnicích.

Analýza neuhrazených pohledávek by měla být prováděna pravidelně nejen z pohledu případného upomínkového řízení, které je běžnou praxí ve všech společnostech, ale také z pohledu vyhodnocování aktuální bonity zákazníků a jejich budoucí schopnosti splácet pohledávky. Z vyhodnocení analýzy neuhrazených pohledávek může vyplynout jednak potřeba omezit dodávky neplatícím zákazníkům a rozeslat upomínky k neuhrazeným pohledávkám, tak i nutnost vytvoření účetních opravných položek k pohledávkám. Opravné položky by měly upravit nominální hodnotu pohledávek na hodnotu, kterou společnost bude schopna reálně získat. Odpovídající hodnota pohledávek, tzn. skutečně inkasovatelná hodnota, je nutná i pro sestavení plánu cash-flow.

Analýza neuhrazených závazků je druhou nutnou analýzou, neboť Vaše neuhrazené závazky jsou jedním z faktorů, podle kterého Vás vnímají Vaši obchodní partneři. Tak jako se urgují neuhrazené pohledávky společnosti a omezují se dodávky výrobních materiálů nezbytných pro výrobu a poskytování služeb pro zákazníky, tak i Vaši obchodní partneři dělají stejné úkony vůči Vaší společnosti na základě neuhrazených závazků. V případě, že nebudete hradit závazky, mohou Vaši dodavatelé omezit obchodní vztahy (dodávky), což může vést k dalšímu utlumení obchodní činnosti společnosti. Nehledě na možné riziko udělení úroků z prodlení a potencionální související soudní procesy, a to na obou stranách obchodního vztahu.

Plánování cash-flow

Mnoho společností běžně nepřipravuje plán cash-flow, a ty společnosti, které ho připravují, tak často činí pouze jednou ročně, což nyní nemusí být dostatečné. V současné, rychle se měnící, situaci potřebuje vedení společnosti pravidelně vyhodnocovat finanční situaci společnosti.

Na základě vypracovaných analýz aktuálních pohledávek a závazků a plánovaných investičních a neinvestičních nákupů a prodejů v budoucích obdobích by společnost měla pravidelně vypracovat plány cash-flow, tzn. hodnoty závazků, které bude nutno uhradit a plánované inkasované hodnoty pohledávek, které by měly úhradu závazků financovat. Zjednodušeně může společnost pouze sledovat přirozený vývoj cash-flow a na základě tohoto pozorování provádět korekce a zásahy. Důležité je nejen pečlivé vypracování plánu cash-flow, ale i jeho zpětné vyhodnocení. V případě, že dojde k významné odchylce od plánovaného cash-flow je nutné urgentně přistoupit k řešení této situace.

Způsobů korekce vývoje cash-flow je několik, od odkladu některých úhrad, přes různé zápůjčky/úvěry a příplatky společníků, až po kompletní restrukturalizaci a optimalizaci nákladů. Jednou z možností je v souvislosti s COVID-19 i využití stání podpory ve formě dotací.

Státní podpora – dotace

Tato forma podpory podnikatelských subjektů není ojedinělá. Mnoho podnikatelských subjektů má zkušenosti s dotacemi poskytovanými prostřednictvím evropských fondů, úřadů práce a dalšími. Na druhé straně je ale velký počet společností, které s dotacemi a jejich účtováním stále zkušenosti nemají. Pro účetní oddělení, které se s účtováním dotací v praxi ještě nesetkalo, může účtování o dotaci v souvislosti s pandemií představovat velkou zátěž. Jednak při zpracování všech relevantních podkladů (dotazníků, prohlášení atd.) pro instituce poskytující danou dotaci, při nastavení účetního systému, tak na úrovni účtování o samotném čerpání a vykazování souvisejících transakcí. Vhodnou inspirací (návodem) pro správné účetní zachycení přijaté dotace mohou být i interpretace vydané Národní účetní radou, které se mimo jiné i této problematice věnují.  

Z důvodu možných následných kontrol čerpání a vykazování souvisejících transakcí spojených s dotací je nutné kvalitní nastavení procesů a jejich důsledné dodržování, což v situaci, kdy dochází k nějakým omezením ve výkonu práce, je o to náročnější.

Účetní rezervy

Mimo analýz na úrovni účetnictví je nutné pro sestavení strategií řízení podniku i identifikovat potenciální rizika spojená s daným typem podnikání. Rizika mohou být obecného charakteru společná pro všechny typy podnikání, specifická související pouze s určitými odvětvími, či individuální týkající pouze konkrétní společnosti. Z tohoto pohledu je nutné spolupracovat s vedením společnosti a technickými pracovníky, kteří tato specifická rizika dokážou odhalit a vyčíslit hodnotu rezervy kryjící tato rizika. Z pohledu účetního oddělení nejsou vždy tyto informace běžně a pravidelně dostupné. Z praxe víme, že řešení rezerv na rizika je ve většině případů neoblíbená činnost prováděná pouze v rámci sestavení roční účetní závěrky. Pro řízení podniku a kompetentního rozhodování je nicméně pravidelná identifikace rizik a vyčíslení jejich možného dopadu na společnost velmi důležitá a její podcenění může mít na společnost někdy i nedozírné následky.

V souvislosti s pandemií COVID-19 je tato důležitost ještě více umocněna, neboť rizika s ní související se neustále vyvíjejí a mohou být pro společnosti nová.

Dohady na náklady a výnosy

Stejně jako v případě rezerv je tvorba dohadů na náklady a výnosy povětšinou nechávána až na sestavení roční účetní závěrky. Avšak i tyto položky mají významný vliv na vývoj hospodářského výsledku během účetního období a správná identifikace a ohodnocení poskytuje ucelenější pohled na situaci společnosti během účetního období. V případě, že není o nevyfakturovaných dodávkách průběžně účtováno, může dojít ke zkreslení průběžné ekonomické situace společnosti a v souvislosti s tím může vedení společnosti provádět neadekvátní rozhodnutí. Vlivem pandemie COVID-19 může být proces zpracování účetního, resp. daňového dokladu (faktury) mnohem delší, než bývalo zvykem, a potřeba tvorby dohadů je tak vyšší.

Mimo výše zmíněné detailnější účetní analýzy spojené s eliminací negativních vlivů pandemie COVID-19 doporučujeme společnostem ověřovat bonitu nových i stávajících zákazníků. Prověření doporučujeme provádět častěji, než bývalo u společností zvykem.

Upravující a neupravující událost v účetní závěrce

Často se v praxi setkáváme s otázkou klientů, zda by měla být pandemie a její dopady nějak promítnuty v účetní závěrce společnosti, tedy zda se jedná o upravující nebo neupravující událost. Potenciálními dopady pandemie do účetnictví mohou být opravné položky (k pohledávkám, majetku), rezervy, pokles hodnoty zásob, v krajním případě až porušení předpokladu nepřetržitého trvání. Nepřetržitým trváním účetní jednotky se myslí nejen právní, ale především ekonomické trvání po dobu blízké budoucnosti, obecně po dobu následujících 12 měsíců po rozvahovém dni, ke kterému je sestavována účetní závěrka.

A jak je to tedy s dopadem pandemie na účetní závěrku společností?

V případě, že společnost má za účetní období kalendářní rok, nejsou dopady pandemie z pohledu účetní závěrky k 31.12.2019 upravující událostí, a to z toho důvodu, že tyto dopady neexistovaly k rozvahovému dni. V případě, kdy je okamžik sestavení účetní závěrky až po vyhlášení nouzového stavu v ČR, měla by společnost pouze informovat v příloze o potenciálních dopadech pandemie na společnost a její aktivity v následujícím období, zejména dopady na předpoklad nepřetržitého trvání.

V případě, že společnost má za účetní období hospodářský rok, je z pohledu dopadu pandemie na účetní závěrku rozhodující, kdy tento hospodářský rok končí.

• Pandemie COVID-19 bude vyhodnocena jako neupravující událost po rozvahovém dni, a to v případě, že nouzový stav z důvodu pandemie COVID-19 nastal až po rozvahovém dni, avšak dříve, než je okamžik sestavení účetní závěrky. V tomto případě by měla společnost pouze informovat v příloze o potenciálních dopadech pandemie na společnost a její aktivity v následujícím období, zejména dopady na předpoklad nepřetržitého trvání.
• V případě, že společnost má rozvahový den po dni vyhlášení nouzového stavu, nebudou dopady pandemie následnou událostí, ale událostí běžného účetního období. Společnost by tedy měla tyto dopady také zaúčtovat a vykázat v účetní závěrce, např. zohlednit dohady na náklady spojené s pandemií, vytvořit rezervy na související potenciální rizika a další.

Jakkoliv se pandemie COVID-19 zdá nepřehledná a stresující, z pohledu zpracování účetnictví je situace přehledná a respektuje již dlouho známé a platné principy a zásady. Alespoň zde máme jistotu, že nás žádné překvapení nečeká, pokud budeme účtovat dle pravidel a na základě relevantních informací o aktuální situaci.

Přejeme společnostem rychlé zotavení se z pandemie, ke kterému bychom také rádi přispěli. Pokud budete mít jakékoliv dotazy ohledně účetních či daňových záležitostí v souvislosti s pandemií, můžete se na nás s důvěrou obrátit.

Karolina Vernerová

Jan Vácha