• Úvod
  • Témata
  • Proč je 3,7% míra nezaměstnanosti pozitivní zprávou? Odpoví…

Proč je 3,7% míra nezaměstnanosti pozitivní zprávou? Odpoví Tomáš Brabenec

Tomáš Brabenec | 11.1.2023 | Novinky

Podíl nezaměstnaných osob dle dat Úřadu práce ČR mírně vzrostl. Oproti listopadovému číslu 3,5 % jich v prosinci bylo o 0,2 % více.  Podle Tomáše Brabence, partnera Grant Thornton, ale taková míra nezaměstnanosti není důvodem k obavám a přehnanému pesimismu. Spíš naopak. „Uvážíme-li vlivy sezónní nezaměstnanosti, vývoj zahraničního obchodu s Německem a imigrační vlnu, měli bychom takovou hodnotu považovat spíše za důvod k radosti,“ tvrdí Brabenec. 

„Co se týká poklesu volných pracovních míst v evidenci ÚP ČR, tak tento jev z našeho pohledu nemusí nutně značit problémy pro makroekonomickou situaci Česka. Předpokládáme, že je tomu tak i z důvodu vlivu změn zahraničního obchodu v sousedním Německu, na kterém je naše ekonomika značně závislá,“ vysvětluje Tomáš Brabenec. 

„Také je potřeba si uvědomit, že vycházíme pouze z dat ÚP ČR, která mohou mírně zkreslovat situaci na trhu práce. A to s ohledem na fakt, že v nich nejsou evidována všechna volná pracovní místa. Řada zaměstnavatelů totiž řeší svou personální situaci vlastní cestou, tedy bez využití zdrojů a uchazečů evidovaných na ÚP,“ připomíná Brabenec další z argumentů. 

Na konci roku je navíc pravidelně možné pozorovat vlivy sezónní nezaměstnanosti. Důvodem bývají končící (případně pozastavené) práce v oblastech stavebnictví a zemědělství. Tento vliv dokazuje významné meziměsíční navýšení nezaměstnaných mužů, kteří jsou v těchto oblastech zaměstnáni nejčastěji. 

Projevit se může i imigrační vlna způsobená válečným konfliktem na Ukrajině. „Bavíme se o desítkách tisíc lidí, kteří i s ohledem na jazykovou bariéru nastupují na méně kvalifikované pozice, což jsou ve velké míře právě ty, které jsou na úřadech práce inzerovány,“ říká Brabenec.  

Pro celkový kontext je dobré doplnit i fakt, že zhruba 1 % lidí je nezaměstnaných jednoduše proto, že pracovat nechce. „Potom máme nezaměstnanost skutečně velmi nízkou, což vyvolává spolu s inflací tlak na růst osobních nákladů,“ pokračuje Brabenec. 

graf-nezamestnanost.png (134 KB)

Z dlouhodobého hlediska je možné sledovat ještě jeden pozitivní efekt, a sice meziroční změnu ve struktuře nezaměstnaných z pohledu délky setrvání v evidenci ÚP ČR. Zde došlo ke značnému snížení podílu osob s evidencí delší než 12 měsíců, a to na 27,3 %, což je o 6,1 p.b. méně, než tomu bylo na konci roku 2021. 

Naopak dlouhodobým problémem zůstává vyšší míra nezaměstnanosti ve vybraných krajích, primárně v Moravskoslezském a Ústeckém. „Tamní podíl nezaměstnaných osob se trvale drží nad 5% úrovní, což se promítá v jejich dlouhodobě nepříznivé ekonomické situaci. Problém nízké nabídky pracovních míst ve zmíněných regionech firmy bez podpory ze strany státu samy nevyřeší,“ uzavírá Tomáš Brabenec.