Dne 17.1.2018 vydal Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) Rozsudek o kasační stížnosti týkající se nahlížení do spisu vedeného správcem daně.

Předmětem sporu byl rozsah nahlížení, kdy žalobce v průběhu daňové kontroly zjistil, že správce daně nevede úplný soupis písemností obsažených ve vyhledávací (neveřejné) části. V soupisu nebyla uvedena minimálně jedna písemnost a některé byly označeny nedostatečným způsobem. Žalobce proto požádal o nahlédnutí do spisu, nicméně správce daně nahlédnutí neumožnil a svůj postup zdůvodnil obecným odkazem na ustanovení Daňového řádu.

Na základě tohoto postupu byla podána stížnost k Odvolacímu finančnímu ředitelství, ta byla uznána jako částečně důvodná a byla uložena náprava, ke které dle žalobce nedošlo. S tímto se však žalobce neztotožnil a byla podána zásahová žaloba, kterou však Krajský soud odmítl jako nepřípustnou.

Kasační stížnost, která byla proti zamítnutí žaloby podána, posoudil NSS jako důvodnou.

NSS napadené usnesení zrušil a věc vrátil Krajskému soudu k dalšímu řízení k posouzení skutečnosti, zda správce daně pouze bezdůvodně neodpíral nahlédnutí do celého či podstatné části daňového spisu.