Krátkodobé pronájmy, které v posledních letech zaznamenaly prudký nárůst popularity, jsou stále významnější součástí cestovního ruchu. Rozmach této formy turistického ubytování zcela změnil podobu cestovního ruchu a v EU nyní tvoří téměř čtvrtinu celkové nabídky ubytování.

Krátkodobé pronájmy s sebou přinášejí nepopiratelné výhody a příležitosti pro pronajímatele, jakož i pro celkový ekosystém cestovního ruchu. Jejich rychlý růst však vyvolává obavy, že přispívají ke snížení počtu dostupných bytů k zajištění bytových potřeb a ke zvýšení cen nájemního bydlení. V reakci na tento negativní dopad představila Komise návrh nařízení o shromažďování a sdílení údajů v oblasti krátkodobých pronájmů[1], o němž Rada a Evropský parlament dosáhly dohody.

Nařízení cílí na řešení hlavních nedostatků tohoto druhu služeb, mezi které byla zařazena netransparentnost spočívající v absenci spolehlivých informací o pronajímatelích a jejich podnikání. Jde o úskalí ztěžující posouzení jejich skutečného dopadu, v jehož důsledku je pro veřejný sektor obtížným úkolem vypracování vhodných politických opatření.

Dalším v současnosti velmi problematickým aspektem krátkodobých pronájmů je značná odlišnost v požadavcích kladených na hostitele nebo online platformy (např. Airbnb) v jednotlivých členských státech. V některých státech již byly zavedeny registrační systémy, skrze které mají povinnost předkládat různé množství informací. Současný stav tím může snižovat efektivitu podnikání na jednotném evropském trhu.

Za účelem řešení výše popsaných negativ nařízení sleduje zavedení jednotného registračního systému, ve kterém každý poskytovatel krátkodobých pronájmů bude mít povinnost uvést své identifikační údaje, jakož i adresu pronajímané jednotky či údaj o délce poskytovaní řečené služby. Řádně identifikovaný hostitel obdrží jedinečné číslo, které má obdobnou identifikační funkci jako IČO. Tímto registrační číslem se budou muset prokazovat online platformám, které jej budou povinny vyžadovat a kontrolovat.

Velké a střední platformy s více jak 2 500 aktivními nabídkami budou mít navíc povinnost zpracovávat orgánům veřejné moci reporty na měsíční bázi obsahující údaje o počtu pronájmů, jejich umístění či URL nabízejících. Pro platformy s méně jak 2 500 aktivními nabídkami se pak tato povinnost uplatní každé tři měsíce. Údaje zjištěné tímto způsobem se následně budou shromažďovat v centrální databázi, kde se budou vyhodnocovat a dále sloužit pro zefektivnění unijní i tuzemské legislativy.

Ke zjišťování nesrovnalostí budou sloužit namátkové kontroly. V rámci nich úřady vždy vyberou určitý počet pronajímatelů, jejichž nabízené prostory projdou inspekcí. V případě, že poskytovatel neuvede všechny podstatné informace, hrozí mu i zákaz činnosti s tím, že další sankce (typicky pokuty) si upraví jednotlivé členské státy samostatně.

Nařízení má nabýt platnosti za dva roky. V roce 2026 se tak seznam rejstříků a evidencí v ČR dost možná rozšíří o neveřejný rejstřík krátkodobých pronájmů.

[1] Evropská komise, návrh č. 2022/0358 (COD) ze dne 7. 11. 2022.