Rok 2024 je často v odborných kruzích přezdíván rokem legislativy, a to platí zejména pro pracovní právo. Po několika významných novelách stěžejních pracovněprávních předpisů, které byly letos schváleny nebo jejichž účinnost nastala právě v letošním roce, Senát včera schválil další významnou novelu zákoníku práce, která přináší několik zásadních změn.

Minimální mzda

Největší a nejvíce diskutovanou novinkou je bezpochyby automatický růst minimální mzdy. Minimální mzda by měla nově vycházet z predikované průměrné mzdy pro následující rok, kterou by Ministerstvo financí oznámilo vždy do konce srpna předcházejícího roku. Vláda nově vždy na dva roky dopředu stanoví koeficient zohledňující ekonomické faktory, jako je kupní síla, životní náklady, tempo růstu mezd a vývoj produktivity. Výši koeficientu bude možné měnit před uplynutím období, pro které bude stanoven, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. V rámci dvouletého období bude možné stanovit odlišné koeficienty pro jednotlivé celé roky. Ministerstvo práce a sociálních věcí by pak mělo vždy do konce září stanovit minimální mzdu pro následující rok (a to jako součin očekávané průměrné mzdy a vládního koeficientu). Novela předpokládá, že do roku 2029 bude minimální mzda odpovídat 47 % průměrné mzdy. Tento požadavek vychází z evropské směrnice o přiměřené a minimální mzdě. Aktuálně přitom minimální mzda činí 18 900 korun, což představuje 41,1 % průměrné mzdy.

Zaručená mzda/plat

Další novinkou, kterou novela přináší, je úplné zrušení zaručené mzdy pro soukromou sféru. Nově se tedy zaručený plat bude týkat pouze zaměstnanců v platové sféře. Zároveň dojde k zúžení současných 8 nejnižších úrovní zaručené mzdy v platovém sektoru na 4, přičemž jejich výši nově nebude určovat vláda svým nařízením, ale bude odvozena od minimální mzdy.

Kritériem pro rozdělení prací do jednotlivých skupin bude kvalifikační náročnost vykonávaných prací. O samotném rozdělení bude rozhodovat vláda svým nařízením.

Samorozvrhování pracovní doby zaměstnancem

Zákoník práce v současnosti stanoví, že o rozvržení pracovní doby rozhoduje zaměstnavatel, který určuje začátek a konec směn. Novela však nově zavádí možnost rozvržení pracovní doby samotným zaměstnancem (včetně tzv. dohodářů). Nárok na rozvržení pracovní doby zcela dle svého uvážení však nebude automaticky příslušet každému zaměstnanci, je totiž podmíněno uzavřením písemné dohody se zaměstnavatelem. Tato dohoda bude ze zákona vypověditelná, přičemž výpovědní doba bude činit pouze 15 dní.

Pluralita odborů

Při uzavírání kolektivních smluv v situaci, kdy u zaměstnavatele působí více odborových organizací, musí zaměstnavatel o uzavření kolektivní smlouvy jednat se všemi odborovými organizacemi. S výsledným zněním kolektivní smlouvy musí přitom souhlasit všechny tyto odborové organizace. Nově platí, že pokud nebude dosaženo shody během 30 dní od zahájení jednání odborů, může zaměstnavatel spustit zjednodušenou proceduru, v rámci níž vybere jednu nebo více nejreprezentativnějších organizací, a s ní (potažmo s nimi) posléze uzavře kolektivní smlouvu.  To neplatí, pokud s tímto postupem vyjádří nesouhlas nadpoloviční většina zaměstnanců v pracovním poměru. Zaměstnanci mohou zjednodušenou proceduru vetovat, nebo zaměstnavateli navrhnout jinou odborovou organizaci, kterou považují za nejvíce reprezentativní.

Kolektivní smlouva ve zjednodušené proceduře musí být uzavřena do 6 měsíců ode dne, kdy zaměstnavatel oznámil zaměstnancům svůj úmysl uzavřít kolektivní smlouvu s jednou nebo více odborovými organizacemi nebo ode dne, kdy bylo zaměstnavateli doručeno prohlášení zaměstnanců o jejich výběru.

Návrh byl podpořen většinou senátorů a nyní bude postoupen k podpisu prezidentovi. Novela by přitom měla být účinná již od 1. srpna 2024. To by v praxi znamenalo, že nový valorizační mechanismus pro výpočet minimální mzdy by začal platit již od následujícího roku.