V současné době existuje mnoho investičních příležitostí, které již nejsou otevřeny pouze pro vybranou skupinu osob, ale v podstatě pro každého. Ve světle nových investičních aplikací, které umožňují bez poplatkové nákupy a prodeje cenných papírů, obchody založené na tzv. „fractional shares“, investice do komodit a mnoho dalšího. Všechny tyto služby jsou poskytovány zejména na americké a evropské obchodní burze, takže všechny tyto obchody jsou v cizích měnách a pro zdanění je třeba řešit otázku přepočtu na českou měnu.

Zákonná úprava

• Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví (dále jen „ZoU“)
• Zákon č. 586/1992 Sb. o dani z příjmů (dále jen „ZDP“)

Využití kursů při přepočtu na českou měnu

Daňové subjekty jsou povinny při sestavení daňového přiznání přepočítat všechny příjmy. V cizí měně na české koruny a do daňového přiznání již uvádět tyto přepočtené hodnoty. Významnou oblastí pro přepočet cizí měny jsou například nákupy a prodeje cenných papírů, výnosy z dluhopisů držených do splatnosti, dividendy od zahraničních společností a další finanční instrumenty. V případě, že k operacím dochází v průběhu více zdaňovacích období, tak je dále třeba řešit otázku jaký kurs má být použit pro jednotlivé operace.

Dle §38 odst. 1 ZDP je pro daňové účely nutno použít kurs devizového trhu vyhlášeného Českou národní bankou. Pokud daňový poplatník nevede účetnictví, tak se využívá jednotný kurs vyhlášený pokynem GFŘ. V praxi je tento kurs aplikován na obchody, které se uskutečnili v rámci daného zdaňovacího období v cizích měnách. Ustanovení ovšem neřeší situace, kdy k nákupu a prodeji dojde v rozdílných zdaňovacích období.

V minulosti vznikly dva přístupy pro přepočet cizí měny. První přístup spočíval ve využití jednotného kursu pro daný rok, a to na všechny operace, které s příjmem souvisí. Pokud například došlo k nákupu cenného papíru v roce "x-1" a poté k prodeji v roce x, tak pro nabývací cenu i cenu prodejní byl použit kurs roku „x“. Druhý přístup spočíval v přepočtu cizí měny dle kursu, kdy byla operace uskutečněna, a tedy v případě, že byl nákup cenného papíru v roce "x-1" a prodej v roce "x", tak pro nabývací cenu byl použit kurs roku "x-1" a pro prodejní cenu kurs vyhlášený pro rok "x".

Judikatura – Nejvyšší správní soud – sjednocující stanovisko

Na konci roku 2019 bylo vydáno rozhodnutí NSS ve věci uplatnění jednotného kursu v případě, kdy docházelo k prodeji cenného papíru, který byl nabyt v předchozím zdaňovacím období. Dle NSS je v této situaci zásadní znění zákona dle §10 odst. 5 ZDP „U příjmů je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl“, na jehož základě je třeba dále postupovat při přepočtu na českou měnu. Další podporou v zákoně je právě §24 odst. 6 ZoÚ, kde přepočet na českou měnu je „k okamžiku ocenění“, které se dále odvíjí od §24 odst. 2 písm. a) ZoÚ „k okamžiku účetního případu“.

Na základě výše uvedené argumentace NSS rozhodl, že přepočet kursu záleží na období, ve kterém byl cenný papír nabyt pro určení pořizovací ceny, a naopak pro prodej se použije kurs v období, kdy došlo k prodeji cenného papíru. Obdobná logika by měla být dále uplatněna i na transakční výdaje, které jsou obvykle spojeny právě s nákupem a prodejem cenných papírů a jsou daňově uznatelnými náklady. Dle judikatury byl potvrzen druhý přístup. 

Michal Ševcovic