Věděli jste o tom, že Vám auditor může poskytnout mnohem více služeb, než jen audit? Ne? Pojďme si zkusit udělat takový malý test.

Nevíte, co si představit pod pojmem audit? Zjistili jste z účetní závěrky, že jste splnili kritéria pro provedení povinného auditu? Obdrželi jste pokyn od mateřské společnosti k provedení auditu, i když jste nesplnili kritéria pro povinný audit? Čerpáte úvěr od banky, jehož podmínkou je ověření údajů a kritérií v účetní závěrce? Čerpáte granty/dotace? Máte pochybnosti a chcete si prověřit, zda je ve Vaší společnosti vše nebo jen určitá oblast v pořádku? Kupujete, nebo byste chtěli koupit novou společnost na investici? Plánujete transakci, jako například fúzi, odštěpení či restrukturalizaci? Jste součástí skupiny a týká se Vás konsolidace? Potřebujete potvrzení o existenci pohledávky, která bude započítána na vklad společníka?

Odpověděli jste si alespoň na jednu z otázek kladně? Pokud ano, pak byste měli věnovat pozornost následujícímu článku, který se Vám pokusí stručně, ale jasně vysvětlit, jaké služby Vám může auditor poskytnout a jaký z nich můžete očekávat výsledek. Ne vždy jsou níže uvedené služby veřejností správně vnímány, což může vést i ke zbytečně zvýšeným finančním nákladům společnosti. Pokud jste se v našem malém testu nenašli, i tak by pro Vás mohl být článek přínosem pro Vaše budoucí rozhodnutí či plánování. Nikdy nevíte, kde se budete za pár měsíců či let nacházet a před jakými rozhodnutími budete stát.

Auditor Vám může poskytnout následující typy služeb, které jsou rozdělovány na ověřovací zakázky, související služby a ostatní služby. Pro přehlednost jsou tyto služby znázorněny v níže přiloženém grafu.

Ověřovací zakázky

Do ověřovacích zakázek spadá ověřování informací, ať už historických finančních (ověřování peněžních částek popisujících, co už se stalo), tak i jiných než historických finančních (např. ověření kontrol ve společnosti). A co si pod těmito pojmy představit? To si pojďme níže uvést na konkrétních službách spadajících do příslušné kategorie.

Audity (historické finanční informace) dle ISA

Pod pojmem audit se skrývá mnoho různých služeb, ať už od finančního auditu, přes audity kvality, forenzní audit až po audit dopadů na životní prostředí či bezpečnostní audit. Audit může být prováděn fyzickou či právnickou osobou, která má k této činnosti oprávnění přidělené Komorou auditorů. Tedy každá společnost (účetní jednotka), která bude potřebovat určité služby auditora, si před samotným výběrem může auditorskou společnost či auditora veřejně prověřit.

V praxi se mnohdy setkáváme s tím, že je pojem audit veřejností velmi často špatně vnímán. Klient neví, co od auditu může očekávat, jak probíhá a někdy ani netuší, co si objednal a jaký obdrží výstup. Auditor kromě účetní závěrky ověřuje také výroční zprávu a zprávu o vztazích.

Provedení auditu by mělo probíhat v souladu se zákonem o auditorech, mezinárodními auditorskými standardy ISA a souvisejícími aplikačními doložkami Komory auditorů České republiky. Lze tedy říci, že postup provedení auditu je striktně daný a podléhá určitým regulím. Nelze si jej tedy jen tak provést, což má vliv i na jeho samotnou cenu. Zároveň cena souvisí s kvalitou provedení auditu, jejího výstupu a prezentování samotné společnosti.

Samotný audit slouží k ověření informací a dat, které daná společnost uvedla ve své účetní závěrce, s cílem ověřit, zda jsou pravdivé a spolehlivé, tzn. zda účetní závěrka zobrazuje to, co má být zobrazeno. Existuje povinný a dobrovolný audit. O povinný audit se jedná, pokud to společnosti stanoví zákon, ve většině případů se jedná o §20 zákona č. 563/1991 Sb, o účetnictví. Společnost, která má povinný audit, je povinna jmenovat auditora, který daný audit provede a nechat jej schválit nejvyšším orgánem společnosti na valné hromadě, jedná-li se o obchodní společnost, na členské schůzi u družstev.

Samotný audit vyžaduje plánování. Auditor neověřuje veškeré podklady společnosti, ale pouze vybranou část (tzv. vzorky). Pracuje na základě stanovení hladiny významnosti případných nedostatků v účetní závěrce, tzv. stanovení materiality, na jejímž základě prověřuje vybrané vzorky účetních dokladů. Kromě toho vyhodnocuje riziko podvodu, interní kontrolní systém, použité účetní metody a přiměřenost použitých odhadů s jejich zhodnocením a dopadem na účetní závěrku. Na základě těchto předložených dokumentů je auditor schopen posoudit současný stav společnosti s velmi vysokou mírou jistoty (tzv. přiměřená jistota) a předpoklad jejího dalšího vývoje. Proto je audit jedna z nejnákladnějších služeb.

U dobrovolného auditu platí stejná pravidla a postupy, jako u auditu povinného. Proto v případě, kdy klient nepotřebuje tak vysokou míru ujištění, může pro něj auditor provést prověrku, která poskytuje omezenou míru jistoty. U auditu a prověrky postupuje auditor dle jiných předpisů a ověřuje rozdílné množství dat, což má vliv mimo jiné i na cenu služby.

Výsledkem ověření (auditu) účetní závěrky je výrok auditora, ve kterém auditor vyjadřuje svůj názor, zda daná společnost účtuje a sestavuje účetní závěrku v souladu s účetními předpisy, a tedy zda účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz.

Dále by měl být klient před vydáním samotného výroku seznámen se závěry auditu, měl by jim rozumět, aby je mohl případně v dalších letech eliminovat či správně nastavit. Komunikace a zpětná vazba je u kvalitního auditora hlavním přínosem pro klienta. Samotný audit by tak neměl být pro klienta jen splněním určité povinnosti. Výsledná zpráva auditora je určena nejen klientovi, ale i třetím stranám a zveřejňuje se ve sbírce listin.

Prověrky (historické finanční informace) dle ISRE

Prověrka účetní závěrky se může z pohledu klienta zdát skoro to samé jako již výše popsaný audit. Je pravda, že mnoho znaků je společných. Na druhé straně ale existují zásadní odlišnosti a měly by tak být i vnímány ze strany klienta i auditora. Prověrka je prováděna dle mezinárodních standardů pro prověrky (ISRE). I u prověrky auditor prověřuje účetní závěrku.

Součástí prověrky nicméně může být i ověřování neúplné účetní závěrky, vybrané části účetní závěrky či výkazů, mezitímní účetní závěrky aj. K využívaným postupům při provádění prověrky patří například získání povědomí o podnikatelské činnosti účetní jednotky, dotazování na používané účetní metody a postupy, dotazování na sestavování účetní závěrky, analytické postupy (porovnání účetních závěrek za minulá období či porovnávání předpokládaných výsledků a očekávané finanční pozice).

Podobně jako u auditu je samotným výstupem zpráva auditora o provedení prověrky. Cílem prověrky je konstatování auditora, že si nepovšiml jakékoli skutečnosti, která by vedla k domněnce, že účetní závěrka nepodává věrný a poctivý obraz skutečnosti. Prověrkou tak získá auditor i klient oproti auditu menší míru jistoty (tzv. omezená jistota). I proto je prověrka zpravidla méně nákladná než audit. Prověrka slouží především k tomu, aby vedení společnosti získalo omezenou jistotu o účetní závěrce.

Předpokládané finanční informace (jiné než historické finanční informace) dle ISAE 3400

Předpokládané finanční informace pracují s budoucími událostmi, tedy s něčím, co ve společnosti může teprve nastat. Pracuje se s hypotézami a dost často s odhady, někdy i s kombinacemi obojího. Slouží především k předání obrazu o společnosti třetí straně, např. budoucím majitelům, tedy kupujícím nebo investorům, popř. může sloužit jako podklad pro získání či čerpání úvěru. Často je takto prověřován např. „business plan“, který je sestaven společností na několik let dopředu a slouží např. jako podklad pro čerpání úvěru. Přičemž banka většinou požaduje, aby se k jeho sestavení a relevantnosti vyjádřila kompetentní a nezaujatá strana. Auditor v tomto případě vydává také zprávu auditora, ve které však pouze popisuje posuzované předpokládané finanční informace, nevydává tedy žádný výrok k této skutečnosti.

Kontroly v servisní organizaci (jiné než historické finanční informace) dle ISAE 3402

Servisními organizacemi jsou myšleny společnosti, které vedou účetnictví, mzdy či jiné služby pro své klienty. Auditor se u této prověřovací zakázky seznamuje s chodem servisní organizace včetně jejími nastavenými kontrolami, prověřuje ji a snaží se vymyslet postupy řešení nedostatků. Auditor by měl mít dostatečnou kvalifikaci k provedení této zakázky. V rámci kontroly je ověřováno nastavení a funkčnost těchto kontrol. Smyslem zakázky je ujištění auditora uživatelské účetní jednotky, která si nechává zpracovávat účetnictví, mzdy či jiné služby u servisní organizace o tom, zda vnitřní kontroly odpovídají stanoveným požadavkům. Výstupem je pak zpráva, která může sloužit jako důkazní prostředek při auditu uživatelské účetní jednotky.

Ostatní (jiné než historické finanční informace) dle ISAE 3000

Mezi ostatní jsou zahrnovány ověřovací zakázky jiné než výše uvedené. Lze mezi ně zařadit např. ověřování čerpání dotací, přičemž se zde často jedná o kombinaci ověření historických finančních informací (vyúčtování dotací) a ověření legálnosti (zda je v souladu s právními či dalšími předpisy a smlouvami). U první části se použije standard ISA nebo ISRE (může se jednat o audit či prověrku) a u druhé části pak standard ISAE 3000. Na druhé straně lze pojmout tuto zakázku na bázi dohodnutých postupů, viz dále. Cílem je závěr o výsledku vyhodnocení ověřované skutečnosti, která obsahuje závěr poskytující přiměřenou, resp. omezenou jistotu a popisuje z jakého základu tento závěr vychází. 

Související služby

Mezi související služby patří dohodnuté postupy a sestavení účetní závěrky. Při jejich provádění je mimo jiné nutné se řídit ISRS.

Dohodnuté postupy dle ISRS 4400

Bývá velmi populární zakázkou mezi klienty, např. v případě akvizic či transakcí, kdy je potřeba prověřit účetnictví a daně druhé strany před samotným uzavřením zakázky. U dohodnutých postupů nedává auditor žádné ujištění, jde pouze o ověření oblasti finanční, popřípadě jiné oblasti, dovolí-li to auditorovi jeho znalosti. Postupuje se stejně, jako kdyby auditor dělal audit. Na rozdíl od auditu není nutné, aby auditor byl na společnosti nezávislý, neodpovídá za stanovení postupů k získání dostatečných a vhodných informací. Pouze prověřuje požadované informace a dokumenty, které jsou na začátku zakázky s klientem dohodnuty. Cílem je zpráva shrnující fakta, není zde žádný závěr. Výsledná zpráva je určena pouze zadavateli zakázky.

Sestavení účetní závěrky dle ISRS 4410

U sestavení účetní závěrky nejde o žádné ověřování informací, jde pouze o prosté sestavení informací. Rozhodně při tomto typu zakázky nedochází ze strany auditora k odpovědnosti za účetní závěrku či k ověření informací, jako je tomu u auditu či prověrky. Zároveň ani neupravuje postup, jak sestavit účetní závěrku či jak vést klientovi účetnictví. Auditor zde dodržuje stejně jako u jiných auditorských zakázek etický kodex a to proto, že účetní závěrka slouží jako dokument třetím stranám. 

Ostatní služby

Ostatními službami jsou myšleny takové služby poskytované auditorem, které nejsou předkládány třetím osobám. Jedná se o veškeré druhy poradenství, např. účetní, daňové, ekonomické, forenzní šetření, due diligence či vypracování znaleckých posudků, ač je v některých případech nutné ověřit, zda by tyto služby nespadaly nakonec do ověřovacích zakázek nebo souvisejících služeb.

Závěr

V tomto článku jsme se Vám snažili poskytnout informace o veškerých možných poskytovaných službách, které pro Vás auditor může zajistit. Je jich mnohem více než jen audit. Věříme, že Vám tento článek pomohl, ledacos Vám i osvětlil anebo již víte, co právě Vaše společnost aktuálně potřebuje nebo proč to vlastně musíte dělat. Co říci na závěr, snad jen to, že správný a kvalitní odborník je ten, který Vám je schopen poradit a vyřešit Vaše potřeby odpovídající zakázkou přímo na míru.

Použité zkratky

ISA – Mezinárodní auditorské standardy

ISRE – Mezinárodní standardy pro prověrky

ISAE – Mezinárodní standardy pro ověřovací zakázky

ISRS – Mezinárodní standard pro související služby