Pracovali jste nebo přispívali v průběhu své kariéry na území nynější České i Slovenské republiky? Pak se Vás může právě následující článek týkat a napovědět Vám, jak v případě žádosti o starobní důchod v budoucnu postupovat.

Česká správa sociálního zabezpečení se i po 25 letech od rozdělení ČSFR musí zabývat problematikou přidělování a vyplácení důchodů lidem s pracovní minulostí na území společného „československého“ státu. Tato problematika je stále aktuální a při řešení jednotlivých případů jsou rozhodující zejména ustanovení Smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení (dále jen „Smlouva“) a koordinačních nařízení EU v oblasti sociálního zabezpečení (dále jen „Koordinační nařízení“).

Přiznávaní důchodů pro období do 31. 12. 1992

Smlouva vstoupila v platnost po rozdělení Československé federace dne 1. ledna 1993 a zakotvuje základní pravidla pro rozdělování nákladů na vyplácení důchodů za dobu zabezpečení v období ČSFR. Doba zabezpečení představuje dobu zaměstnání a dobu ji na roveň postavenou, která zakládá účast na důchodovém zabezpečení a nemocenském pojištění podle právních předpisů smluvních států. Rozhodné kritérium pro určení státu doby zabezpečení zakotvuje článek 20 Smlouvy, odst. 1:

„Doby zabezpečení získané přede dnem rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky se považují za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl zaměstnavatel občana sídlo ke dni rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky nebo naposledy před tímto dnem.“

Sídlem zaměstnavatele se zde rozumí adresa, která byla jako sídlo zapsána v obchodním rejstříku. Pokud byla zaměstnavatelem fyzická osoba, pak je sídlem adresa, která byla v obchodním rejstříku uvedena jako místo podnikání. Byl-li zaměstnavatelem odštěpný závod nebo jiná organizační složka zapsaná v obchodním rejstříku, rozumí se sídlem zaměstnavatele adresa tohoto odštěpného závodu nebo organizační složky.

Stává se tak, že lidem s trvalým bydlištěm, nebo místem výkonu práce v České republice, může být přiznán důchod na základě slovenských právních předpisů a vyplácen Slovenskou pojišťovnou, protože sídlo zaměstnavatele bylo k datu 31. prosince 1992 na území Slovenska. Obdobné případy nastávají i u důchodců na území Slovenska, kde důchody za doby zaměstnání (pojištění), které lidé získali za existence společného státu u zaměstnavatele se sídlem v České republice, jsou vypláceny Českou správou sociálního zabezpečení na Slovensko.

Smlouva řeší také rozhodující pravidlo v souvislosti s případy, kdy občan neměl ke dni rozdělení ČSFR nebo naposledy před tímto dnem zaměstnavatele se sídlem na území ČSFR. Doby sociálního zabezpečení získané před tímto dnem se považují za doby zabezpečení toho smluvního státu, na jehož území měl občan trvalý pobyt ke dni rozdělení ČSFR nebo naposledy před tímto dnem. Tato situace mohla nastat třeba v případě, kdy adresa zaměstnavatele nebyla v obchodním rejstříku uvedena (např. některé podniky zřízené přímo zákonem).

U osob samostatně výdělečně činných se za zaměstnavatele považuje okresní správa sociálního zabezpečení, které byla tato osoba povinna odvádět pojistné na nemocenské pojištění a důchodové zabezpečení.

Přiznávaní důchodu pro období od 1. 1. 1993

Určující princip pro doby pojištění získané po rozdělení ČSFR v samostatných státech s již vlastními důchodovými systémy je zpravidla místo výkonu práce, resp. stát pojištění (doba získaná podle právních předpisů daného státu a většinou i na jeho území). Na základě tohoto kritéria dochází k přiznávání a vyplácení důchodu nositelem pojištění toho státu, na jehož území byl občan pojištěn, tj. zpravidla, kde docházelo k výkonu práce.

Lidem, kteří za trvání ČSFR pracovali či stále pracují jak na území České, tak Slovenské republiky, mohou být vypláceny dva důchody – z obou zemí. Důchod za dobu pojištění získanou v období existence ČSFR bude přiznávat a vyplácet ten stát, ve kterém měl k 31. prosinci 1992 jejich zaměstnavatel sídlo. Dobu pojištění získanou v období po 1. lednu 1993 a související nárok na důchod pak podle státu pojištění v daném období posoudí instituce tohoto státu.

Přehled o dobách pojištění a žádost o důchod

Povinnost vést evidenci o dobách pojištění připadá České správě sociálního zabezpečení a/nebo Sociální pojišťovně v Bratislavě. Za evidenci dob pojištění do 31. prosince 1992 je zodpovědná instituce státu trvalého bydliště občana k tomuto datu. Obě instituce může budoucí důchodce požádat o vystavení přehledu dob pojištění zaznamenaných v jejich evidenci.

Příslušné instituci dle místa trvalého bydliště se následně podává samotná žádost o důchod. Údaje z evidence druhého státu si pak vyžádá tato instituce až v rámci důchodového řízení, kdy je posuzováno, který ze států bude důchod přiznávat.

Příslušnou institucí pro sepsání žádosti o důchod v České republice je okresní správa sociálního zabezpečení. Žádost je možné podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání důchodu.

Vyměření a výplata důchodu

Doby pojištění a nárok na starobní důchod nejen mezi Českou a Slovenskou republikou, ale také ostatními státy EU, reguluje také Koordinační nařízení. Zde je třeba upozornit, že podmínky nároku na důchod (nejen starobní) se v jednotlivých státech různí, což je dáno jejich právními předpisy. Rozdíl bývá zejména v době pojištění potřebné pro vznik nároku na důchod, v důchodovém věku a samozřejmě samotném výpočtu výše starobního důchodu.

Výplata důchodu je v České republice prováděna v hotovosti prostřednictvím držitele poštovní licence (od roku 2010 zpoplatněno), bankovním převodem na účet příjemce nebo na účet zařízení sociálních služeb. Formu výplaty si při podání žádosti o důchod volí sám žadatel. Výplata českého důchodu na Slovensko je možná pouze na účet u peněžního ústavu, tj. bezhotovostně. Současně při výplatě do zahraničí (vč. Slovenska) je příjemce důchodu povinen předložit nositeli pojištění tzv. „potvrzení o žití“. Tento formulář důchodce vlastnoručně podepíše a podpis úředně ověří ve státu bydliště.

Z důvodu odlišné právní úpravy pořádají instituce sociálního zabezpečení České a Slovenské republiky poradenské dny, kde se občané při osobní konzultaci se zaměstnanci obou institucí dozvědí potřebné informace, např. o podmínkách nároku na důchod, způsobu započítání doby pojištění získané do 31. prosince 1992, požádání o důchod z druhého státu či tzv. dorovnávací přídavek.

Soňa Hanigovská a Šárka Veselá