Více než čtyři stovky námořníků musí doplatit 25 milionů korun na daních. Úrok z prodlení činí 1,35 milionu korun a pokuta za pozdní přiznání je 163 tisíc korun.

Daně musíte doplatit, vzkazuje finanční správa lodníkům pracujícím v Nizozemsku. Odpustíme vám pouze úroky z prodlení.

Čeští námořníci (408 osob) pracující v Holandsku, platili v letech 2015 a 2016 podle pokynů tamních úřadů daně v místě výkonu práce, tedy v Holandsku. Podle smlouvy mezi oběma zeměmi z roku 1974 však mají lodníci a piloti platit daň v místě bydliště. Český stát požaduje od námořníků daň našemu státu doplatit.

Náměstkyně ministerstva financí Alena Schillerová se nechala slyšet, že lodníkům odpustí úroky z pozdě zaplacené daně.

Nizozemští úředníci údajně českým námořníkům sdělili, že mají odvádět daně do Nizozemské kasy a placením v Česku si hlavu lámat nemusí. České úřady s odkazem na smlouvu z roku 1974 však po nich požadují daně za několik let dozadu.

Ve středu jednal rozpočtový výbor Ministerstva financí a jeho závěry prezentovala náměstkyně Schillerová: „Je nepopiratelné, že daň tady musí zaplatit. Je ale možné žádat o prominutí příslušenství té daně, tedy úroků z prodlení a posečkání".  

Prominutí pokuty zákon neumožňuje, proto budou muset námořníci zaplatit i pokutu za pozdní podání daňového přiznání, což je z každých sto tisíc pět tisíc.  Úrok z prodlení je 14,05 procent. Celkové finanční správa žádá po 408 námořnících doplatit za dva uplynulé roky 25 milionů korun. Úrok z prodlení činí 1,35 milionu korun a pokuta za pozdní přiznání je 163 tisíc korun.

Asi polovina lodníků může počítat s úplným prominutím úroků. Jsou to ti, kteří podali daňové přiznání do konce října roku 2016, a to sami, bez výzvy úřadu. Druhá polovina lodníků může počítat s tím, že jim bude odpuštěna maximálně polovina z celkové částky.

Ministerstvo svoje kroky odůvodňuje již zmíněnou smlouvou z roku 1974 mezi Nizozemím a Českou republikou, kde se výslovně uvádí, že lodníci a piloti musí daně platit v místě bydliště, tedy v Česku.   

Lodníky ve sporu zastupuje Yvona Legierská, která považuje smlouvu za diskriminační. Podle jejího vyjádření je smlouva „mimo dnešní dobu“ a hodlá se bít za námořníky za její změnu.

Alena Schillerová z Ministerstva financí říká, že měnit smlouvu v tomto bodě by bylo proti logice a dodává, že princip zdanění podle rezidentství je pro Česko výhodný. Jako logický argument uvedla: "Rodiny lodníků zde žijí, jejich děti zde chodí do škol, využívají místní infrastrukturu, takže je v pořádku, že platí daně tady."

Lodníci budou žádat o vrácení daní u nizozemských úřadů. V tom jim Ministerstvo financí chce pomoci. Obhájkyně lodníků upozorňuje, na to, že lodníci měli nízké mzdy a proto platili i nízké daně. "V Česku teď budou platit až čtyřikrát více, což pro ně představuje velký nápor. Řada z nich už kvůli doplácení daní musí prodávat své byty," upřesňuje situaci.

Kromě finanční situace se finanční správa hodlá zabývat tím, zdali holandští úředníci skutečně podali nesprávné informace. Koncem letošního června vyzval šéf Generálního finančního ředitelství Martin Janeček všechny, jichž se situace týká, aby poskytli důkazy o pochybení holandských úředníků.

To je totiž zatím také sporné. Podle Aleny Schillerové byla jako důkaz o mylných informacích předložena pouze jedna nahrávky, která není relevantní.

Je však zajímavé, že smlouva mezi Německem a Českou republikou je opačného charakteru. Lidé zaměstnaní v Německu, platí daně v sídle firmy.