V jednom z lednových čísel FM jsme vás informovali o změnách, které od 1. 1. 2012 nastaly v oblasti cestovních náhrad vyplácených zaměstnancům v souvislosti s pracovními cestami. V dnešním článku bychom se chtěli vrátit k poměrně problematickému a hojně diskutovanému tématu poskytování kapesného na zahraniční pracovní cestě.

Zákoník práce v § 180 stanoví, že zaměstnavatel může zaměstnanci poskytnout při zahraniční pracovní cestě kapesné do výše 40% zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci podle § 170 odst. 3 a § 179 Zákoníku práce. A zde je jádro všech problémů. § 170 odst. 3 zůstal beze změny, v § 179 došlo k zavedení povinného krácení stravného při bezplatném poskytnutí jídla. V § 180 však nedošlo k žádné změně a stále se odkazuje na celý § 179 (a nikoli pouze na § 179 odst. 1 a 2). Z toho při doslovném výkladu zákonných ustanovení bylo možné usuzovat, že kapesné by se mělo počítat z kráceného stravného. Tento výklad by ve svém důsledku měl dopady i do soukromého sektoru, kde by byla mimo předmět daně z příjmů a do vyměřovacího základu pro pojistné by nevstupovala pouze částka kapesného, vypočítaná z kráceného stravného.

Musíme připustit, že výše uvedený výklad by přinesl značné komplikace při praktickém výpočtu cestovních náhrad. Uvedený problém byl začátkem dubna projednán na koordinačním výboru zástupci Komory daňových poradců a Generálního finančního ředitelství. Cílem tohoto jednání bylo potvrdit, anebo vyvrátit, že pro účely kapesného mimo předmět daně z příjmů fyzických osob, poskytnutého v souladu se Zákoníkem práce, se vychází z částky sazby zahraničního stravného v závislosti na době trvání zahraničí cesty nekrácené o bezplatně poskytnuté jídlo podle § 179 odst. 3 Zákoníku práce.

Generální finanční ředitelství potvrdilo, že zaměstnancům lze poskytovat kapesné do výše 40% zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutého bezplatného jídla.

Výše uvedený závěr byl učiněn v návaznosti na vyjádření Ministerstva práce a sociálních věcí. Ministerstvo práce a sociálních věcí ve svém vyjádření uvedlo, že kapesné je cestovní náhrada, na kterou nevzniká zaměstnanci nárok, ale kterou může zaměstnavatel, svým zaměstnancům do výše stanovené v § 180 Zákoníku práce poskytovat na blíže nespecifikované výdaje, které souvisejí s pracovní cestou, ale nejsou nahrazovány jinou cestovní náhradou (např. kulturní nebo sportovní vyžití, nákup drobných dárků a upomínkových předmětů). Dle Ministerstva práce a sociálních věcí nebylo smyslem novely měnit účel kapesného, který nemá s poskytováním jídla nic společného, tedy ani jeho výši. Připustilo však, že nedůsledná novelizace příslušných ustanovení mohla způsobit nejasný výklad stanovení výše kapesného. Z tohoto opomenutí však nelze dovodit, že se změnila maximální výše kapesného, která může být zaměstnancům poskytnuta. Zaměstnancům lze proto podle názoru Ministerstva práce a sociálních věcí i nadále poskytovat kapesné do výše 40 % zahraničního stravného určeného podle délky doby v zahraničí, nikoliv ze zkráceného zahraničního stravného z důvodu poskytnutí bezplatného jídla.

V případě vašeho hlubšího zájmu o tuto problematiku nás neváhejte kontaktovat.

Daniela Císařovská