Podle tohoto rozsudku jsou nedílnou součástí staveb ta zařízení, která umožňují jeho funkci a účel, k němuž byla stavba určena a zkolaudována. Účel stavby najdeme obvykle právě v kolaudačních rozhodnutích. Z výše uvedeného vyplývá závěr, že věc, zařízení, které vyžaduje stavba z hlediska stavebního zákona, pro funkci a účel pro který byla zkolaudována, bude obvykle její součástí a naopak to co z hlediska fungování stavby ke zkolaudovanému účelu a funkci nutné není, nebude obvykle součástí stavby. Uvedený závěr platí právě pro potřeby definování stavby pro účely ZDP, tedy například pro technické zhodnocení prováděné na stavbě.

V některých případech může být například klimatizace nezbytná pro funkci a účel stavby a v jiných být nemusí. Posuzovat se bude klimatizace jako celek, nikoliv zvlášť jednotka a zvlášť rozvody, jak tomu bylo do teďka. Z výše uvedeného judikátu vyplývá, že pokyn d 300 MF, který specifikuje co je a co není součástí stavby, není plně v souladu se zákonem. Jak dál postupovat? Je nutné individuelně posoudit, zda daná věc je nezbytná pro účel stavby a zda umožňuje jeho funkci.  Že se jedná o postup jiný než do teďka, je na první pohled jasné.