20. prosince 2022 vydala OECD dlouho očekávaný prováděcí balíček pro 2. pilíř. Jak se mohou nadnárodní podniky připravit na novou minimální globální sazbu daně? V našem článku shrnujeme hlavní body a opatření, které by podniky měly přijmout, aby se připravily.

Souvislosti

OECD pracuje na projektu BEPS (Base Erosion and Profit Shifting, proti snižování daňového základu a přesouvání zisků) již téměř deset let. V posledních letech se zrychluje pokrok související s dvoupilířovým přístupem (BEPS 2.0) k řešení problémů v moderním mezinárodním daňovém prostředí.

V rámci BEPS 2.0 se OECD zaměřila na zajištění toho, aby nadnárodní podniky platily daně na „správném místě“ (pilíř 1) a alespoň „v minimální výši“ (pilíř 2).

K zavedení pravidel 2. pilíře se přihlásilo více než 130 zemí. V prosinci 2021 byla vydána modelová pravidla OECD a v březnu 2022 komentář k nim. Cílem těchto pravidel je zajistit, aby nadnárodní podniky platily daň s efektivní sazbou 15 % nebo vyšší v každé jurisdikci, kde působí, bez ohledu na místní základní daňovou sazbu nebo dopad místních daňových úlev. Tato pravidla se budou vztahovat na nadnárodní podniky, jejichž konsolidované celosvětové příjmy přesahují 750 milionů eur.

Pokud je efektivní sazba daně v nějaké jurisdikci nižší než 15 % (a podléhá řadě výjimek), musí být daň „douhrazena“ skupinou, obvykle v jurisdikci konečného mateřského subjektu.

Co je nového?

20. prosince 2022, rok po vydání modelových pravidel 2. pilíře, vydala OECD dlouho očekávaný prováděcí balíček pro 2. pilíř, který obsahuje:

• prosince 2022, pokyny k bezpečným přístavům a úlevám od pokut,
• veřejný konzultační dokument o globálním informačním systému proti snižování základu (GloBE),
• veřejný konzultační dokument o daňové jistotě pro pravidla GloBE.

Podrobnější informace o pravidlech 1. a 2. Pilíře naleznete na našich mezinárodních daňových webových stránkách.

Bezpečné přístavy a úlevy na pokutách

OECD uspořádala v dubnu 2022 veřejnou konzultaci o prováděcím rámci a od zúčastněných stran obdržela významné podněty, v nichž vyjádřily obavy ohledně zátěže, kterou by 2. pilíř mohl přinést nadnárodním podnikům, a to i v případech, kdy se nejedná o daň. Byla zjištěna vážná potřeba zjednodušení.

Pokyny k bezpečným přístavům a úlevám od pokut potvrzeny:

• zavedení přechodného bezpečného přístavu CbCR,
• rámec pro rozvoj trvalých bezpečných přístavů,
• přechodná úleva na pokutách, pokud nadnárodní společnost přijala „přiměřená opatření“ při uplatňování pravidel GloBE,
• závazek, že rámec pro začlenění bude i nadále zkoumat možnosti budoucích zjednodušení a bezpečných přístavů.

Každou z těchto oblastí si rozebereme blíže.

Přechodný bezpečný přístav CbCR

„Přechodný bezpečný přístav CbCR“ byl navržen jako krátkodobé opatření během stanoveného přechodného období (hospodářské roky začínající 31. prosince 2026 nebo dříve a končící 30. června 2028 nebo dříve). Cílem je minimalizovat zátěž spojenou s dodržováním předpisů pro tzv. „nízkorizikové“ jurisdikce jejich vyloučením z hlavního výpočtu 2. pilíře. Aby byly splněny požadavky „bezpečného přístavu“ pro danou jurisdikci, musí být splněn alespoň jeden z následujících testů:

• nadnárodní podnik nesmí mít na uvedeném území příjmy vyšší než 10 milionů eur a zisk (ztrátu) před zdaněním vyšší než 1 milion eur (test de minimis); nebo
• nadnárodní podnik musí mít (zjednodušenou) efektivní sazbu daně na uvedeném území rovnou nebo vyšší než 15 %, 16 %, 17 % v hospodářských letech začínajících v roce 2023 (a 2024), 2025, resp. 2026 (zjednodušený test ETR); nebo
• nadnárodní podnik musí mít na uvedeném území zisk (ztrátu) před zdaněním, který se rovná nebo je nižší než vyloučení příjmu na základě podstaty vypočtené podle pravidel 2. pilíře (test běžných zisků).

Údaje, které slouží ke zjištění, zda jsou výše uvedené požadavky splněny, lze převzít přímo z finančních výkazů a zpráv za jednotlivé země (pouze s malým počtem nutných úprav). Záměrem je, aby použití těchto snadno dostupných a snadno ověřitelných údajů poskytlo podnikům jasnost a zjednodušilo případné výpočty v prvních letech přijetí, kdy nadnárodní podnik splňuje jeden (nebo více) těchto testů.

Z pravidel 2. pilíře vyplývají různé složitosti, které mohou nadnárodní společnosti potřebovat aplikovat na své konkrétní podnikání. I ty bude třeba vzít v úvahu při uplatňování přechodných ustanovení o bezpečném přístavu CbCR, takže budou důležité detaily.

Rámec pro stálé bezpečné přístavy

Přechodný bezpečný přístav CbCR po skončení přechodného období nebude platit. Poté bude platit stálý soubor bezpečných přístavů pro zjednodušení pravidel 2. pilíře. V současné době nelze s jistotou říci, jak přesně se budou stálé bezpečné přístavy vyvíjet. Nicméně OECD potvrdila, že aby byl bezpečný přístav použitelný, musí:

1. dávat stejný výsledek, pokud by byl proveden úplný výpočet podle 2. pilíře,
2. jinak nenarušovat celistvost pravidel 2. pilíře,
3. zajistit takovou míru daňové jistoty, aby bylo možné se na „bezpečný přístav“ důsledně spoléhat.

Prováděcí rámec naznačil, jakou podobu budou tyto bezpečné přístavy mít. Nicméně je nepochybně zapotřebí další práce, aby bylo možné je dlouhodobě rozvíjet:

• Stálé bezpečné přístavy budou mít podobnou povahu jako testy obsažené v přechodných bezpečných přístavech, i když výpočty požadované pro splnění testů budou pravděpodobně podrobnější, tj. nebudou stačit údaje převzaté přímo z finančních výkazů a zpráv podle jednotlivých zemí. Testy „bezpečného přístavu“ budou používat zjednodušené výpočty příjmů, výnosů a daní, které jsou alternativními výpočty k výpočtu příjmů nebo ztrát GloBE, příjmů GloBE a upravených zahrnutých daní vyžadovaných pro „plná“ pravidla 2. pilíře. Zatímco konzultační dokument poskytuje rámec pro vývoj těchto zjednodušených výpočtů, inkluzivní rámec stále zvažuje podrobnosti výpočtů, které budou zveřejněny v budoucích schválených správních pokynech.
• Inkluzivní rámec se rovněž zavázal, že v rámci administrativních pokynů pro kvalifikovanou tuzemskou minimální dorovnávací daň (QDMTT) zváží bezpečný přístav založený na tom, že jurisdikce zavedla QDMTT (čímž se odstraní nutnost provádět další výpočet GloBE vedle výpočtu QDMTT vyžadovaného podle místních právních předpisů).

Je třeba poznamenat, že pokud nějaká nadnárodní společnost splňuje podmínky „bezpečného přístavu“ v určité jurisdikci, nezbavuje to skupinu nadnárodních společností povinnosti dodržovat požadavky 2. pilíře pro celou skupinu.

Přechodná úleva na pokutách

Pro zajištění „hladkého přistání“ během přechodného období se navrhuje, aby se neuplatňovaly žádné sankce, pokud nadnárodní podnik přijme „přiměřená opatření“. Pojem „přiměřená opatření“ není v dokumentu definován a bude na správcích daně, aby jej posoudili na základě skutečností a okolností v každém jednotlivém případě – ačkoli se odkazuje na to, že daňové orgány mohou mít za to, že nadnárodní společnost taková opatření přijala, pokud je schopna „prokázat, že jednala v dobré víře, aby pochopila a dodržovala příslušné vnitrostátní uplatňování pravidel GloBE a QDMTT“.

Veřejný konzultační dokument o daňové jistotě pro pravidla GLoBE

Jurisdikce inkluzivního rámce se dohodly na provádění pravidel 2. pilíře pomocí „společného přístupu“. Tím je zajištěno, aby byla pravidla na příslušných územích uplatňována konzistentně, aby se minimalizovaly rozdíly. Nicméně vzhledem k tomu, že hlavní prvky pravidel 2. pilíře musí být přijaty prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů v každé jurisdikci zvlášť, přetrvává riziko, že by se výklady mohly lišit, což by vedlo k rozdílným výsledkům.

Za účelem minimalizace těchto rizik byla v prováděcím rámci stanovena řada mechanismů, které jsou v současné době zkoumány v rámci inkluzivního rámce jako možnosti zajištění daňové jistoty. Ty se obecně dělí na dva různé mechanismy:

1. Mechanismy pro předcházení sporům (uplatnit před jakýmkoli zásahem ze strany daňových orgánů),
2. Mechanismy pro řešení sporů (použijí se po přijetí opatření).

OECD požádala zúčastněné strany o vyjádření k návrhu možných mechanismů pro předcházení sporům a jejich řešení, přičemž žádost o připomínky zúčastněných stran bude uzavřena 3. února 2023.

Veřejný konzultační dokument o informačním hlášení GloBE

V rámci pravidel 2. pilíře budou nadnárodní společnosti povinny podávat informační hlášení GloBE (GIR), obvykle, ale ne vždy, v jurisdikci konečného mateřského subjektu. Lhůta pro předložení GIR bude 15 měsíců po skončení účetního období (prodloužená na 18 měsíců pro rok, kdy nadnárodní podnik přechází na pravidla 2. pilíře). V rámci prováděcího rámce OECD zveřejnila podrobnosti o údajích, které mají tvořit základ GIR. Obecně vzato jsou rozděleny do čtyř oddílů:

1. Obecné informace týkající se skupiny nadnárodních podniků, jako je název skupiny, hospodářský rok, název finančního účetního standardu používaného v konsolidované účetní závěrce atd;
2. Podniková struktura zahrnující vlastnickou strukturu všech subjektů skupiny, případné změny v daném období a způsob, jakým může být nutné uplatňovat určité prvky pravidel 2. pilíře, např. IIR a/nebo UTPR.
3. Efektivní sazba daně a výpočet dorovnávací daně. To zahrnuje podrobnosti o úpravách v rámci 2. pilíře týkající se výpočtu příjmů/ztrát GloBE a upravených zahrnutých daní, jakož i podrobnosti o všech použitých volbách a bezpečných přístavech.
4. Rozdělení a připsání daně Top-Up zahrnující způsob připsání dorovnávací daně v rámci skupiny nadnárodních podniků a její výpočty.

Přesný počet požadovaných dat bude záviset na konkrétních skutečnostech skupiny nadnárodních podniků a bude se měnit; OECD nyní vyzývá zúčastněné strany, aby se vyjádřily ke konkrétním datům, na které upozorňuje veřejný konzultační dokument, a k tomu, kde by mohly být zjednodušeny nebo racionalizovány (konzultace je otevřena do 3. února 2023). GIR však nepochybně bude pro nadnárodní společnosti představovat velkou zátěž z hlediska dodržování předpisů.

Co by měly podniky nyní zvážit, aby se připravily na 2. pilíř?

Je důležité, aby se podniky spadající do působnosti 2. pilíře připravily ještě před zavedením pravidel. Mezi klíčové otázky, které je třeba řešit, patří následující:

• Jsou na územích, kde naše společnost působí, zavedena pravidla 2. pilíře, a pokud ano, od kdy?
• Jaké prvky pravidel 2. pilíře se uplatňují v jurisdikci, v níž naše společnost působí (pravidlo o zahrnutí příjmů, pravidlo o nezdaněných ziscích, pravidlo o domácí minimální dani), a jak se vzájemně ovlivňují?
• Jaké údaje možná budeme potřebovat shromáždit, abychom mohli provést výpočet 2. pilíře a nakonec podat informační výkaz GloBE? Existují v současné době takové údaje? Jak lze zefektivnit systémy a procesy sběru dat tak, abychom minimalizovali zátěž spojenou s dodržováním předpisů?
• Jaká by mohla být naše daňová expozice v rámci 2. pilíře?
• Jak by mohly vypadat naše oznamovací povinnosti v rámci 2. pilíře?

Článek autorky v originálním (anglickém) znění najdete zde.

Autor: Jess Jennings

Grant Thornton International Ltd.