Níže si dovolujeme shrnout daňové dopady související s prací z domova, kterou nyní zaměstnanci hojně využívají vzhledem k současné krizové situaci kvůli šíření viru SARS – CoV 2.

Pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne, že zaměstnanec plně či částečně pracuje z domova, je zaměstnavatel povinen v souladu s ust. §2 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“) a ve smyslu ust. §151 zákoníku práce poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu prokazatelně vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Při výkonu práce z domova se tedy může jednat zejména o náklady na vytápění, elektrickou energii, úklid domácí kanceláře, internetové připojení apod. Lze doporučit, aby práce z domova byla upravena např. ve vnitřním předpisu apod.

Výši nákladů musí být zaměstnanec schopen prokázat (např. doložit výdajové doklady) a musí poskytnout zaměstnavateli součinnost při stanovení výše náhrady nákladů, která musí odpovídat skutečnosti či ekonomicky racionálnímu odhadu. Zaměstnavatel je povinen prokázat, že poskytnutá náhrada je kompenzací účelně vynaložených nákladů zaměstnance souvisejících s jeho výkonem práce.

Paušalizaci nákladů umožňuje zákoník práce pouze v případě náhrady za opotřebení vlastního majetku a údržbu pracovních oděvů, kdy výše paušálu musí být stanovena ve vnitřním předpise zaměstnavatele nebo v pracovní či jiné smlouvě. Náhrady cestovních výdajů se i při práci z domova řídí dle ust. §152-189 zákoníku práce.

Pokud zaměstnanci žádné náklady spojené s výkonem práce z domova nevzniknou, žádný nárok na náhradu nevzniká. Upozorňujeme však, že zaměstnanec nemůže zaměstnavatele platně zprostit povinnosti náhradu výdajů poskytnout (ust. §346c zákoníku práce).

Při poskytnutí náhrady nákladů, které byly zaměstnancem prokazatelně vynaloženy při práci z domova, se nejedná na straně zaměstnance o zdanitelný příjem. Zdanitelný příjem by vznikl pouze v případě náhrady nad rámec prokázaných výdajů a nesplnění podmínek dle zákoníku práce a zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů. Stejný režim pak bude sledovat platba pojistného na veřejnoprávní pojištění hrazená zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Z pohledu daně z příjmů právnických osob budou obecně na straně zaměstnavatele vyplacené nároky na náhradu výdajů vzniklých zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce z domova daňově uznatelným nákladem.

Dana Trezziová