V naší praxi se často setkáváme s problematikou derivátů, kdy se na nás obracejí klienti s žádostí o poradenství. V tomto článku si přiblížíme obecnou problematiku a rozdělení derivátů na jednotlivé druhy.

Definice derivátu je v českých účetních předpisech uvedena v Českém účetním standardu pro finanční instituce č. 110 Deriváty. Tato definice je shodná s definicí derivátu podle Mezinárodního účetního standardu IAS 39. Derivátem se pro účely účetnictví rozumí finanční nástroj současně splňující tyto podmínky:

• jeho reálná hodnota se mění v závislosti na změně úrokové sazby, ceny cenného papíru, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, na úvěrovém hodnocení (ratingu) nebo indexu, resp. v závislosti na jiné proměnné (tzv. podkladovém aktivu),
• který ve srovnání s ostatními typy kontraktů, v nichž je založena podobná reakce na změny tržních podmínek, vyžaduje malou nebo nevyžaduje žádnou počáteční investici,
• který bude vypořádán v budoucnosti, přičemž doba sjednání obchodu do jeho vypořádání je u něho delší než u spotové operace.

Podle druhu se deriváty člení na pevné termínové operace (forwardy, futures a swapy) a opční termínové operace (tj. opce).

Forward je derivát s vypořádáním dvou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti. Jedná se o kontrakt na výměnu podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší, než je zvyklost na spotovém trhu.

Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze.

Swap je derivát s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích v budoucnosti. Představuje tedy několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů.

Opce je derivát s právem jednoho partnera (kupujícího) na vypořádání podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti (evropská opce) nebo během určitého období v budoucnosti (americká opce).

Podle druhu rizik (tržní a úvěrové riziko) a kategorií tržního rizika (úrokové, měnové, akciové a komoditní riziko) se deriváty dělí na úrokové, měnové, akciové, komoditní a úvěrové deriváty. Toto rozdělení je podle podkladových nástrojů.

V následujícím textu si přiblížíme problematiku opcí.

Opce je derivát s právem jednoho partnera (kupujícího opce) na vypořádání podkladových nástrojů v budoucnosti. Tím, že opce představuje pouze právo a nikoli povinnost na koupi (kupní opce) či prodej (prodejní opce) podkladového nástroje, se liší od pevných termínových operací. Druhý partner (prodávající opce) obdrží od kupujícího opce opční prémii, která vlastně představuje poplatek za derivát. Tato prémie je obvykle splatná v okamžiku sjednání opce.

V praxi se může jednat o výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku, a to v téže měně (úroková či úvěrová opce), za pevnou částku hotovosti v jiné měně (měnová opce), za akciový nástroj (akciová opce) či za komoditní nástroj (komoditní opce).

Tak jako swap představuje několik forwardů s postupným vypořádáním, existuje i opce na postupnou výměnu podkladových nástrojů. Jedná se o opce, které kombinují úrokové opce na koupi či prodej dohody o forwardové úrokové míře. Opce na koupi či prodej dohody o forwardové úrokové míře představují právo na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti odvozenou od určité referenční úrokové míry (např. EURIBOR, LIBOR), a to v téže měně a s vypořádáním hotovostí. Prakticky existují pouze takové kombinace úrokových opcí, které se nazývají cap, floor či collar.

Cap je řada opcí na prodej dohody o forwardové úrokové míře, kde kupující obdrží za prémii periodické vypořádací částky úměrné rozdílu mezi budoucími spotovými úrokovými mírami a jedinou realizační úrokovou mírou, pokud je tento rozdíl kladný. Tímto typem opce si kupující může za prémii ochránit na určitou dobu určité maximální náklady z přijatého úvěru s proměnlivou úrokovou mírou.

Floor je řada opcí na prodej dohody o forwardové úrokové míře, kde kupující obdrží za prémii periodické vypořádací částky úměrné rozdílu mezi jedinou realizační úrokovou mírou a budoucími spotovými úrokovými mírami, je-li tento rozdíl kladný. Tímto typem opce si kupující může za prémii ochránit na určitou dobu určitý minimální výnos z poskytnutého vkladu s proměnlivou úrokovou mírou.

Collar je potom kombinací výše zmíněných typů opce.

Účtování derivátů patří ke složitějším oblastem účetnictví. V některém z dalších článků si proto přiblížíme problematiku účetnictví derivátů.

Literatura: JÍLEK, Josef. Finanční a komoditní deriváty. Praha: GRADA Publishing, 2002. 624 s. ISBN 80-247-0342-4.