Článek se zabývá účetním zachycením derivátů a zajištění u podnikatelských subjektů účtující podle účetní osnovy pro podnikatele. Dále jsou v článku uvedeny základní informace pro jejich zdanění.

Účetní předpisy

Deriváty

Dle § 27 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále „ZoÚ“) se z jednotlivých složek majetku k datu účetní závěrky oceňují reálnou hodnotou mimo jiné deriváty a část majetku a závazků zajištěná deriváty.

Dle § 27 odst. 4 ZoÚ se jako reálná hodnota použije tržní hodnota či ocenění kvalifikovaným odhadem. Nelze-li postupovat těmito způsoby, je možné použít ocenění stanovené dle zvláštních právních předpisů.

Dále je nutné z účetního pohledu rozlišit, zda se jedná o deriváty zajišťovací či o deriváty k obchodování. Toto rozlišení nemusí ale v zásadě odrážet ekonomickou podstatu, protože i zajišťovací deriváty musí být z důvodu absence zajišťovací dokumentace evidovány jako deriváty k obchodování. V § 52 Vyhlášky č. 500/2002 Sb. jsou stanoveny podmínky, při jejichž splnění je možné považovat derivát za zajišťovací. Podmínky jsou následující:

a) na počátku zajištění je zajišťovací vztah zdokumentován,
b) zajištění je efektivní,
c) efektivita je spolehlivě měřitelná a průběžně posuzována.

V případě že jsou splněny tyto podmínky a jedná se tedy o zajišťovací deriváty, je nutné dále rozlišit, zda se jedná o zajištění reálné hodnoty rozvahového aktiva nebo závazku či o zajištění očekávaného peněžního toku. Toto rozdělení určuje, zda účtovat o změně reálné hodnoty výsledkově či rozvahově. Dle § 52 Vyhlášky se potom v případě:

1. zajištění reálné hodnoty rozvahového aktiva či závazku účtuje o změně reálné hodnoty výsledkově (a to jak o změně reálné hodnoty rozvahového aktiva či závazku tak i o změně reálné hodnoty derivátu),
2. zajištění očekávaného peněžního toku se změny reálné hodnoty derivátu účtují rozvahově (účtová skupina 41x),
3. změny reálné hodnoty derivátu určeného k obchodování účtují výsledkově.

Ad1. V tomto případě jsou vykázány změny reálné hodnoty podkladového aktiva i derivátu výsledkově z důvodu jejich existence ve stejném okamžiku. Rozdíly z jejich přecenění se tudíž částečně vzájemně kompenzují (v případě kurzové ztráty z podkladového aktiva vzniká zisk ze zajištění a naopak).

Ad2. Ve druhém případě existuje již zajištění (derivát) v podobě cizoměnného aktiva či pasiva, ale zpravidla neexistuje budoucí cizoměnný příjmem či výdajem (peněžní tok). Při významném podílu cizoměnových aktiv a pasív a významném pohybu devizových kursů by vznikl časový nesoulad v přecenění, který by mohl mít zásadní vliv na účetní závěrku společnosti.

Nezbytnou podmínkou pro toto účetní zachycení je však splnění veškerých požadavků na aplikaci zajišťovacího účetnictví – tedy zejména vedení dokumentace k zajišťovacímu vztahu a průběžné testování efektivity zajištění.

Přestane-li splňovat zajišťovací derivát výše uvedené podmínky (dokumentace, efektivita,…), účtuje se o něm jako o derivátu k obchodování. I v případě, že deriváty splňují výše uvedené podmínky (dokumentace, efektivita…) se může účetní jednotka rozhodnout, zda bude o všech derivátech účtovat jako o derivátech k obchodování nebo využije možnost účtovat o nich jako a o zajišťovacích derivátech v souladu s její strategií řízení finančních rizik.

Zajišťovací účetnictví

Společnosti mohou předejít měnovému riziku uzavíráním transakcí ve stejné měně. Tento způsob představuje „přirozený“ hedging, který se obejde bez nákupu derivátů. Jedná se např. o situace, kdy exportní společnosti čerpají úvěr v měně exportu, leasingová společnost nabízí předmětu leasingu ve stejné měně, ve které je financováno (úvěr) pořízení předmětu leasingu. Zajišťovací účetnictví je upraveno v §60 vyhlášky č. 500/2002 Sb.

Model zajištění budoucích peněžních toků spočívá v kurzovém přecenění cizoměného aktiva nebo závazku již vykázaného v rozvaze, které je přeceněno na rozvahových účtech účtové skupiny 41 a na příslušné účty nákladů nebo výnosů se účtují v okamžiku zaúčtování těchto smluvních vztahů nebo v případě, kdy očekávané smluvní vztahy nevzniknou. Zajišťovaná položka jsou budoucí cizoměnová inkasa nebo platby, o kterých společnost doposud neúčtovala, a to jak z již uzavřených smluv, tak i budoucích očekávaných smluv.

Příklad

Pro lepší představu uvedeme jednoduchý příklad:

Účetní jednotka eviduje pohledávku ve výši 1000,- EUR oceněnou v kurzu 25,- CZK/EUR a uzavře derivát (a) na prodej EUR za 27,- CZK/EUR. V době vypořádání derivátu je kurz 20,- CZK/ERU (a), 30,- CZK/EUR (b). Derivát splňuje podmínky stanovené zákonem, tj. je zdokumentován a je efektivní.

Dále účetní jednotka vlastní nemovitost s nájemní smlouvou uzavřenou v měně CZK. Vzhledem k tomu, že pořízení nemovitosti je financováno úvěrem v EUR, účetní jednotka z důvodu očekávaného poklesu kurzu CZK/EUR uzavřela měnový derivát (c). V listopadu, kdy byl kurz 25,- CZK/EUR, uzavřela derivát, který bude realizován v únoru následujícího roku, kdy účetní jednotka nakoupí 10.000,- EUR za stejný kurz. Kurz k rozvahovému dni byl 26,- CZK/EUR.

Účetní jednotka pořídila nemovitost se záměrem tuto nemovitost pronajímat formou finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci – nájemní smlouva je uzavřena v měně EUR a nájemné je splatné každý rok (d). Pořízení této nemovitosti bylo financováno úvěrem (e), který byl poskytnut a bude splácen po dobu 30-ti let prostřednictvím ročních splátek (d) v měně EUR.

Účetní jednotka bude postupovat následujícím způsobem:

a) Podkladové aktivum (pohledávka v EUR) i derivát (závazek z titulu úhrady 1.000,- EUR v kurzu 27,- CZK) představují zajišťovací derivát. V případě pohybu kurzu na 20,- CZK/EUR účetní jednotka realizuje zisk ve výši 2 tis. CZK (7000,- zisk z derivátu, 5000,- kurzová ztráta).

b) V případě pohybu kurzu na 30,- CZK/EUR účetní jednotka realizuje zisk ve výši 2 tis. CZK (3000,- ztráta z derivátu, 5000,- kurzový zisk). Pro účetní jednotku není v tomto případě důležitý vývoj měnového kurzu, ale jiné motivy např. zajištění určité výše marže, plánování tržeb (odstranění výkyvů z měnových rizik).

c) Vzhledem k tomu, že se jedná o derivát k obchodování (účetní jednotka očekává pokles kurzu CZK/EUR a při realizace derivátů bude povinna zaplatit 250.000,- CZK), k rozvahovému dni účetní jednotka vykáže ostatní finanční výnosy ve výši 10 tis. CZK.

d) v případě splátek úvěru v EUR a zároveň pohledávek z titulu nájmu v měně v EUR se jedná o přirozené zajištění (závazek = splátka je účtována v EUR, pohledávka = nájem je účtován v EUR):

a. splátka úvěru běžného období, je oceněna kurzem platným pro den vzniku účetního případu (dle vnitřních pravidel), rozdíl vzniklý mezi hodnotou splátky přeceněnou kurzem běžného období a kurzem historickým, ve kterém byl úvěr poskytnut, je účtován výsledkově,

b. výnos běžného období je oceněn kurzem platným pro den vzniku účetního případu (případně krátkodobá pohledávka je přeceněna k rozvahovému dni výsledkově), kurzový rozdíl mezi kurzem úhrady a kurzem vzniku pohledávky je účtován výsledkově,

e) V případě přecenění nesplaceného zůstatku úvěru se jedná o zajištění budoucího peněžního toku a závazek je přeceněn rozvahově na účet 41x.

Daňový pohled

Současná úprava zdanění derivátů je platná od 1.1.2006. Dle předchozí úpravy zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále „ZDP“) bylo nutné rozdělit deriváty zajišťovací a ostatní. U zajišťovacích derivátů bylo možné pro prokázání účelu zajištění rizik účetní jednotky a postupu účtování, ponechat náklady a výnosy vzniklé z těchto transakcí jako daňově relevantní. U ostatních derivátů byla případná ztráta z transakcí daňově neuznatelná s možností jejího uplatnění proti případným zisků a to nejpozději ve třech následujících zdaňovacích obdobích.

Od roku 2006 je účetní zachycení operací s deriváty uplatněno i pro daňové účely bez dalších úprav. Případnou ztrátu vzniklou v předcházejících zdaňovacích obdobích z operací s deriváty, které nebyly prokazatelně sjednány za účelem zajištění, je možno odečíst od obecného základu daně. Deriváty jsou upraveny v odst. 9) písm. b) § 23 ZDP, který uvádí, že u poplatníků, kteří vedou účetnictví, se u derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze změny reálné hodnoty, která je zjištěna podle ZoÚ.