Další položkou ze seriálu rozvahy, kterou se budeme v dnešním článku zabývat, jsou závazky, které jsou součástí zúčtovacích vztahů. V rámci závazků jsou sledovány závazky z obchodních vztahů, závazky v rámci skupiny, přijaté zálohy, pasivní dohadné položky, odložený daňový závazek a daňové závazky.

Zákonná úprava

V právních předpisech se závazky z účetního pohledu zabývá zejména § 24 - 27, 29 a 30 zákona o účetnictví, § 17, 18, 54, 54a vyhlášky č. 500/2002 Sb. a v neposlední řadě i Český účetní standard pro podnikatele č. 017 a 018. Z daňového hlediska se závazky a k nim spojenými daňově uznatelnými náklady zabývá, mimo jiné § 24 Zákona o daních z příjmů. Z hlediska obecných právních předpisů upravuje závazko-právní vztahy nový občanský zákoník. 

Identifikace závazků

Závazek představuje povinnost dlužníka uhradit peněžní částku věřiteli nejpozději v předem stanovené smluvní lhůtě (splatnosti). Závazky jsou obecnější pojem a nelze je připodobňovat pouze k závazkům z obchodních vztahů, ale patří sem i závazky za zaměstnanci, státem, pojišťovnami či dalšími subjekty.

Důležitým faktorem pro závazky je doba splatnosti, na základě, které jsou závazky členěny na krátkodobé a dlouhodobé. Krátkodobé závazky jsou takové závazky, které v době vzniku mají dobu splatnosti kratší než jeden rok, zatímco dlouhodobé závazky mají dobu splatnosti delší než jeden rok. Při uzavírání účetních knih je však rozhodující doba splatnosti k rozvahovému dni, od které se pak odvíjí členění závazků na krátkodobé a dlouhodobé v rámci výkazů.  

Mezi závazky se vykazují i pasivní zůstatky daní, závazky za správou sociálního zabezpečení a za zdravotními pojišťovnami a odložený daňový závazek. V případě aktivního zůstatku, jsou tyto položky vykazovány v rámci pohledávek.

Jak bylo již zmiňováno v úvodu tohoto článku, se závazky souvisí i dohadné účty pasivní, které jsou používány v případech, u kterých je jistě znám důvod vzniku závazku, ale není známa přesná výše částky. Nejběžnějšími příklady z praxe jsou například odhady na spotřebu energie, vody či plynu, kdy musí být do účetnictví zahrnuty náklady související s příslušným účetním obdobím a to provedením „odhadu“, který by měl co nejlépe odrážet skutečnost. Dalšími možnými případy jsou nároky na slevu za odebrané zboží či služby v určitém rozsahu a za příslušné účetní období vymezené ve smlouvě. Zvláštní postavení pak mají v kategorii závazků směnky, které zde vystupují jako jeden z možných platebních prostředků. V odběratelsko-dodavatelských vztazích se nejčastěji využívají směnky vlastní, směnky cizí a směnky cizí na vlastní řád.

Oceňování závazků

Závazky jsou oceňovány bez ohledu na způsob vzniku jmenovitou hodnotou. 

V případě závazků, které jsou vyjádřeny v cizí měně, je účetní jednotka povinna používat současně i cizí měnu. Pro přepočet cizí měny na českou měnu se používá kurz, který vydává Česká národní banka a účetní jednotka ho má stanovený ve svých vnitropodnikových směrnicích. U těchto závazků pak vznikají kurzové rozdíly v době úhrady nebo při přecenění zůstatků neuhrazených závazků ke konci rozvahové dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se sestavuje účetní závěrka.  

V souvislosti s prováděnými závěrkovými operacemi je nutné na konci účetního období u závazků sledovat lhůty jejich splatnosti, kvůli možným sankcím z titulu zvýšení základu daně či úrokům z prodlení při nezaplacení závazků do data splatnosti. V těchto případech mohou účetní jednotce vzniknout dodatečné náklady spojené s úroky z prodlení, příp. jinými sankcemi vyplývajících z ujednaných závazkových vztahů. Z pohledu věřitele mají vliv na stanovení základu daně, kdy výsledek hospodaření se zvyšuje o uhrazené smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a penále, pokud byly položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích.

Zánik závazku

Závazky mohou zaniknout několika způsoby, z nichž nejčastější je úhrada závazku věřiteli.  

Dalším možným způsobem je zánik závazku započtením s pohledávkou stejného druhu, které se ovšem nesmí jevit jako nejisté, či neurčité. 

Dále lze využít možnosti tzv. prominutí dluhu, kdy od 1.1.2014 je navíc zrušena povinnost písemné dohody a tato forma se tak stává jednodušší. Zavádí se domněnka, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud bez zbytečného odkladu neprojeví výslovný nesouhlas nebo nezačne závazek plnit. Vydá-li věřitel dlužníku potvrzení o splnění dluhu nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž by dlužník svůj dluh plnil, tak má tento akt stejné účinky jako prominutí dluhu.

Kromě výše uvedených může závazek zaniknout promlčením, přičemž promlčecí lhůta u závazků z obchodních vztahů dle nového občanského zákoníku trvá tři roky.  

Závěr

V dnešním článku jsme se zabývali krátkodobými a dlouhodobými závazky, zejména pak jejich vymezením a účetními operacemi k rozvahovému dni, které by neměly být žádnou účetní jednotkou opomenuty. V některém z dalších vydání se můžete těšit například na článek s tématem splatná a odložená daň.