Dlouhodobý nehmotný majetek je majetkem nemateriální povahy. Mezi typické položky zařazené v položce DNM patří zejména zřizovací výdaje, software, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, ocenitelná práva a goodwill. Za méně známé položky můžeme považovat povolenky na emise nebo preferenční limity.

Zákonná úprava

Účetní právní úpravu týkající se DNM můžeme nalézt mimo jiné v § 24 – § 30 zákona o účetnictví, dále také v § 6, §47 a §56 vyhlášky č. 500 a v Českém účetním standardu č. 013. Pro daňové účely najdeme právní úpravu týkající se DNM zejména v § 32a zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“).

Identifikace dlouhodobého nehmotného majetku

Abychom mohli úspěšně zařadit majetek mezi výše uvedené položky, musí být splněny následující požadavky.

První a základní podmínkou je nehmotná, nebo chcete-li nemateriální povaha zařazovaného majetku.

Druhou podmínkou je doba použitelnosti zařazovaného majetku, která je stanovena minimálně na
1 rok. DNM může být pro společnost využitelný v současné činnosti, může ale také sloužit jako základ nebo součást budoucích postupů.

Třetí a poslední podmínkou pro zařazení majetku do položek DNM je překročení stanovené hodnoty majetku. Z hlediska ZDP je hranice stanovená na částku 60 tis. Kč. Z účetního hlediska není tato částka nijak závazná, a proto si s ohledem na principy věrného a poctivého zobrazení majetku v účetnictví, mohou tuto hranici společnosti samy stanovit. Může tedy nastat situace, kdy z účetního hlediska bude majetek zařazen jako DNM, ale z daňového pohledu tomu tak nebude nebo naopak.

Tato třetí podmínka není závazná pro položky goodwillu, povolenek na emise a preferenčních limitů, které jsou DNM vždy bez ohledu na výši ocenění (při splnění ostatních výše uvedených podmínek).

Majetek, který má dobu použitelnosti delší než 1 rok, ale jeho hodnota nepřesahuje stanovenou hranici, bude evidován jako drobný nehmotný majetek a nebude o něm účtováno na majetkových účtech, ale na účtech nákladových.

Mezi položky DNM může být zařazeno také technické zhodnocení (dále jen „TZ“), a to od výše ocenění, které si účetní jednotka zvolí pro vstup do majetku. TZ u této povahy majetku může mít podobu upgrade softwaru.

Naopak mezi DNM nepatří znalecké posudky, průzkumy trhu, návrhy propagačních a reklamních akcí, apod. O těchto položkách se účtuje přímo na nákladové účty, nikoliv na účty majetku.

Z daňového hlediska lze za TZ považovat zásahy do majetku, které rozšiřují vybavenost, použitelnost nebo mění účel zhodnocovaného DNM. Hodnota provedeného zásahu do majetku musí být vyšší, než 40 tis. Kč a jednotlivá zhodnocení jsou posuzována samostatně, nikoliv jako v případě dlouhodobého hmotného majetku, kdy je TZ posuzováno kumulativně za období. Za TZ mohou být považovány i úpravy, jejichž hodnota je nižší než požadovaný limit. V takovém případě provedené úpravy společnost, na základě svého rozhodnutí, neuplatní jako náklad, ale bude je účtovat na majetkové účty. 

Ocenění DNM při vstupu do účetnictví

Pokud na základě výše uvedených kritérií zjistíme, že majetek můžeme zařadit mezi položky DNM, musíme správně určit hodnotu majetku, která bude v účetnictví zobrazena. Pro vybrání způsobu ocenění DNM je rozhodující způsob, jakým byl majetek nabyt. DNM bývá nejčastěji nabyt nákupem, vytvořením vlastní činnosti, bezúplatným nabytím nebo vkladem.

Při pořízení majetku nákupem oceňujeme tento DNM pořizovací cenou. Do této ceny je zahrnuta nejenom cena samotného majetku, ale také vedlejší pořizovací náklady. Tyto náklady věcně souvisí s pořizovaným majetkem a jsou vynakládány pro účely uvedení majetku do způsobilého stavu. Mezi tyto náklady můžeme zařadit náklady na přípravu a zabezpečení DNM, úroky z úvěru vázané k pořízení DNM, licence, patenty, jiná práva související s pořizovaným DNM, apod.

Účtování veškerých nákladů souvisejících s pořizovaným DNM se provádí na rozvahový účet pořízení. Na tomto účtu se kumuluje cena pořízení majetku a veškeré náklady související se zařazením majetku až do chvíle, kdy je majetek způsobilý k zařazení do užívání. V tento okamžik se majetek převede z účtu pořízení na některý rozvahový účet položek nehmotného majetku v hodnotě nakumulované pořizovací ceny.

DNM vytvořený vlastní činností se oceňuje vlastními náklady. Tyto náklady musela věcně účetní jednotka vynaložit k výrobě majetku. Do nákladů se počítají náklady přímo související s výrobou (například správní poplatky) i náklady, které nelze přímo přiřadit konkrétnímu majetku (například mzdy vývojových pracovníků).

DNM vytvořený vlastní produkcí, kdy nelze jednoznačně zjistit náklady na jeho vytvoření, DNM bezúplatně nabytý, DNM pořízený vkladem do společnosti nebo DNM nově zjištěný se oceňují reprodukční pořizovací cenou. Reprodukční pořizovací cena je cena, za kterou by byl DNM pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

Odepisování DNM

Dlouhodobý majetek se vlivem používání postupně opotřebovává, což se v účetnictví vyjadřuje postupným snižováním hodnoty majetku pomocí odpisů. Kumulaci odpisů za jednotlivá období nazýváme oprávkami. Stejně jako při vymezení identifikace majetku, tak i v případě odpisů lze odpisy majetku rozdělit na účetní a daňové.

U daňových odpisů je forma i technika výpočtu zakotvena v ZDP. Daňové odpisy jsou stanoveny na celé měsíce, přičemž odepisování začíná počátkem následujícího měsíce po měsíci pořízení. Specifická situace může nastat při prodloužení užívání DNM vypočteného na dobu určitou. V takovém případě se zvýší vstupní cena o hodnotu TZ a společnost pokračuje v odepisování z navýšené vstupní ceny, která je však snížena hodnotou již uplatněných odpisů. Daňové odpisy DNM nelze přerušit.

Rozdíl účetních a daňových odpisů může být titulem pro odloženou daň z rozdílných zůstatkových cen majetku.

Vyřazení DNM

Finální operací využívanou při účtování o DNM je vyřazení majetku z evidence, které je nejčastěji způsobeno uplynutím ekonomické životnosti nebo prodejem majetku. Pokud je vyřazován majetek z důvodu uplynutí ekonomické životnosti, tak by se měla účetní hodnota vyřazovaného majetku, za předpokladu dobře nastavených účetních odpisů, rovnat nule. Při prodeji vyřazovaného DNM je zůstatková cena převedena na nákladové účty pomocí účtu zůstatkové ceny prodaného DNM a DHM.

Závěr

Dnešní článek se věnoval dlouhodobému nehmotnému majetku a navazoval tak na článek zveřejněný v předchozím čísle Newsletteru. Základ k dlouhodobému majetku tedy máme a již v příštím čísle se můžete těšit na článek věnovaný specifickým problémům a otázkám v této oblasti.