Pandemická celosvětová krize má vliv i na převodní ceny. Mnoho vzájemně propojených podniků řeší propad poptávky, mimořádné náklady nebo další nestandardní situace, které mají významný vliv na jejich ekonomické výsledky. OECD proto vydala na konci roku 2020 Pokyn k dopadům pandemie COVID-19 (dále jen „Pokyn OECD“), který se zaměřuje na aplikaci Směrnici OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy z roku 2017 (dále jen „Směrnice OECD“) a princip tržního odstupu ve vztahu k aktuální pandemické a následné postpandemické situaci. Generální finanční ředitelství (GFŘ) vydalo v návaznosti na tento pokyn na konci března 2021 informaci GFŘ k dopadům pandemie COVID – 19 na převodní ceny a zveřejnilo při této příležitosti překlad Pokynu OECD. Lze shrnout, že uvedený pokyn zejména stvrzuje, že princip tržního odstupu jako imperativ diskusí na půdě OECD ještě dlouho zůstane. Revoluční očekávání a prognózy výrazných změn v mezinárodním daňovém prostředí se nenaplnily a členské státy OECD prokázaly, že se dokáží dohodnout v zásadě pouze na prohloubení a utvrzení stávajících postupů a metodik.

Pokyn OECD je určen pro daňové poplatníky při vykazování účetních období ovlivněných pandemií i pro daňové správy při hodnocení poplatníkem aplikované politiky převodních cen. Pokyn se zaměřuje na 4 hlavní priority: provádění srovnávací analýzy, ztráty a alokace nákladů souvisejících s COVID-19, vládní intervenční programy a předběžné cenové dohody. Z českého pohledu jsou zásadní první dvě, ostatní lze označit spíše za preciznější formulaci důsledků prvních dvou pilířů.

Vzhledem k tomu, že se ekonomický dopad pandemie velmi liší napříč ekonomikami jednotlivých států, průmyslovými odvětvími a obory podnikání, mění se i významnost a struktura dosud podstupovaných rizik. Do popředí se ještě více dostává schopnost zdokumentovat, vysvětlit a prokázat daňovým subjektem vykonávané funkce, s nimi související rizika a mimo jiné i oprávněnost nesení nákladů u odpovídajícího beneficienta ve skupině. Riziko, které ovlivňuje podniky, je přitom odlišné nejen pro jednotlivé segmenty trhu, ale zejména se liší pro různé funkční postavení podniku v rámci skupiny. Z pokynu vyplývá doporučení, které má za cíl dopad pandemie na převodní ceny zejména zdokumentovat, respektive zaznamenat, do jak velké míry byl podnik zasažen a porovnat skutečnost s předchozími obdobími. Dokumentace by rovněž měla obsahovat informace, zda a jak bylo podnikání ovlivněno i jinými vlivy v období pandemie, které s pandemií nesouvisejí.

Pokyn primárně zdůrazňuje důležitost funkční a rizikové analýzy, která by měla porovnat a zjistit rozdíly ve vykonávaných funkcích, nesených rizicích a používaných aktivech konkrétního podniku před pandemií a během ní. Pokud se skutečně vykonávané funkce a nesená rizika u daného podniku v období před pandemií a v průběhu pandemie neliší, neměl by být bezdůvodně měněn ani přístup ke způsobu stanovení převodních cen. Lze shrnout, že zde je zaměření pokynu v souladu se závěry relevantní judikatury NSS – z jistého úhlu pohledu je největším nebezpečím daňového subjektu on sám a případně skupinová politika. Toto platí pro situaci předložení nedomyšlené a realitě neodpovídající smluvní a důkazní dokumentaci v průběhu daňového řízení.

Dle Pokynu OECD mohou být subjekty ve ztrátě jen do takové míry, která jim náleží dle vykonávaných funkcí a nesených rizik. Podnik musí daná rizika kontrolovat a rovněž disponovat dostatečnou finanční kapacitou, která mu umožní pokrytí daného rizika. Přístup OECD k vybraným prioritám byl diskutován na workshopu organizovaném Grant Thornton dne 20. 4. 2021 za účasti zástupců OECD.

Mezi řádky Pokynu OECD a rovněž z vyjádření zástupců OECD lze vyčíst, že dopady pandemie mají být posuzovány velmi individuálně, a je třeba k nim tímto způsobem přistupovat i při zdokumentování dopadů pro konkrétní subjekt. Zároveň OECD vyzývá daňové subjekty i finanční správy k flexibilitě, pokud jde o nalezení vhodného přístupu k převodním cenám v době pandemie, jejíž dopady se budou týkat nejen roku 2020 a 2021, ale zřejmě i následujících let.

Silně doporučujeme danou oblast nepodceňovat a konzultovat s experty v dané oblasti, jelikož řada změn vnitroskupinové cenotvorby má dlouhou aplikační dobu a úpravy ex post zpravidla nelze považovat pro dané období za relevantní. Z diskusí se zástupci české státní správy pak vyplývá zejména upozornění, že případné změny pro krizové roky bude nutné reflektovat i v budoucím nastavení převodních cen v obdobích po skončení krize.

Dlouhodobé dopady tak volají po důsledné analýze a vyhodnocení důsledků úprav modelů převodních cen, promyšlení nového nastavení a zejména počítání s faktem, že snaha vypořádat se s důsledky ekonomického propadu náhlou změnou modelu transferových cen může vést v budoucnu ke zvýšenému zájmu správců daně o kontrolu základu daně krizových a postkrizových období. Tomto trendu nasvědčují v médiích prezentované fiskální požadavky státního rozpočtu i historická zkušenost z období první poloviny minulé dekády, kdy byly ziskové (či spíše ztrátové) dopady finanční krize masivně alokovány ze skupinových centrál k výrobním společnostem. O tom, že na takovou situaci je Finanční správa více než připravena, svědčí například společná tisková zpráva Ministerstva financí a Finanční správy zveřejněná 22.dubna 2021, z níž je patrné, že Finanční správa provedla mezi lety 2014–2019 na 2182 kontrol zaměřených primárně na převodní ceny a pouze zvýšení daňového základu za toto období činilo přes 39 mld. korun.

V neposlední řadě je zapotřebí uvést, že problematika transferových cen se netýká pouze daňových povinností subjektu, ale stále více i statutárních orgánů z hlediska péče řádného hospodáře, či sporů mezi akcionáři společností. I na tyto situace se zaměřujeme a umíme nabídnout jejich efektivní řešení či pokrytí rizika. Domníváme se, že více než jindy může být riziko základu daně doměřeného z výše uvedených důvodů přeneseno na statutární orgány společností, kteří se budou aktivně pokoušet dopady pandemie řídit s ohledem na preference koncernových centrál.

Máte-li jakékoliv dotazy k výše uvedené problematice, tak se neváhejte kdykoliv obrátit na Transfer pricing tým Grant Thornton Tax & Accounting s.r.o., který je připraven zodpovědět Vaše případné dotazy, tak poskytnout odbornou pomoc.