Daně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Standard IAS 21 stanovuje zásady pro volbu tzv. funkční měny, která nemusí být totožná s měnou státu, v němž účetní jednotka podniká. Funkční měnou standard označuje měnu primárního ekonomického prostředí, v němž společnost vyvíjí svou činnost. Odmyslíme-li si povinnost českých společností účtovat a vykazovat v korunách, mohla by se společnost působící na českém trhu, která obchoduje primárně v eurech, rozhodnout, že si jako funkční měnu zvolí EUR. Takové rozhodnutí by bylo logické vzhledem k tomu, že významná část transakcí v účetní jednotce bude probíhat nikoli v korunách ale v EUR. Navíc by společnost nebyla vystavena měnovým rizikům z kurzových pohybů EUR a nevykazovala by kurzové rozdíly, které by při vykazování v korunách vznikaly.
Zjednodušeně řečeno by volba funkční měny měla reflektovat měnu, v níž společnost realizuje většinu transakcí. Při přechodu na funkční měnu společnost přepočítá transakce realizované v cizí měně spotovým měnovým kurzem mezi funkční měnou a cizí měnou k datu transakce. Standard umožňuje z praktických důvodů využít průměrný kurz za období (například průměrný měsíční kurz pro transakce daného měsíce apod.). Pokud však dochází k velkým výkyvům v kurzu, není použití průměrného kurzu vhodné. Funkční měnu lze použít pro běžné účtování i pro sestavení účetní závěrky nebo pouze pro sestavení účetní závěrky. V obou případech by účetní závěrky měly být shodné.
Měna vykazování je pro účetní jednotku taková měna, v níž společnost předkládá svou účetní závěrku. Může jít jak o výše popsanou funkční měnu, nebo libovolnou měnu, kterou si účetní jednotka zvolí. Hlavním důvodem pro zvolení jiné měny vykazování může být skutečnost, že účetní závěrka společnosti je zahrnována do konsolidované účetní závěrky např. zahraniční mateřské společnosti.
Kurzové rozdíly zmiňované výše vyplývají zejména z převodu aktiv a závazků závěrkovým kurzem a výnosů a nákladů kurzy k datu transakcí. Tyto kurzové rozdíly nejsou uznány ve výsledovce.
Zahraniční jednotky jsou do účetních závěrek mateřských společností zahrnovány konsolidačními metodami, kterými se budeme podrobněji zabývat v některém z dalších článků. Goodwill pocházející z pořízení zahraniční jednotky a jakékoli úpravy aktiv a závazků, související s koupí dané zahraniční jednotky musí být vyjádřeny ve funkční měně zahraniční jednotky a musí být převedeny závěrkovým kurzem pomocí postupů popsaných výše. Při pozbytí zahraniční účetní jednotky musí být kumulativní částka kurzových rozdílů evidovaných ve vlastním kapitálu uznána ve výsledovce v témže období, v jakém byl vykázán zisk či ztráta z pozbytí.
Jak bylo již napsáno v úvodu, české účetní jednotky nemají možnost si zvolit pro účetní evidenci a vykazování jinou měnu nežli českou korunu. Jednou z metod, jak se účetní jednotky vyhýbají nepříznivým dopadům pohybu kurzu je zajištění pomocí finančních derivátů.