Je stále běžnější, že podání vůči soudu jsou činěna elektronicky, a to ať už pomocí datové schránky či elektronického podpisu. Jelikož elektronické podpisy jsou založené na certifikátech, které mají omezenou platnost a musí být ověřena jejich autenticita, vyvstává s elektronickým podepisováním řada problémů.

Jeden z nich řešil například Ústavní soud v řízení vedeném pod sp. zn. II. ÚS 671/21. V této věci podal stěžovatel návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, který opatřil elektronickým podpisem. Následně obdržel stěžovatel automatické potvrzení, že jeho podání bylo doručeno, ověřeno a předáno k dalšímu zpracování. Podání byla přiřazena i spisová značka.

Ve skutečnosti se však okresnímu soudu elektronický podpis automaticky ověřit nepodařilo a bylo nutné jej ověřit ručně. Při ručním ověření bylo pak zjištěno, že podpis není platný, neboť dokument byl po připojení podpisu změněn nebo poškozen. Okresní soud proto poté stěžovatele téměř po 3 týdnech informoval, že k jeho podání se nebude přihlížet.

Ústavní soud se stěžovatele zastal s tím, že ten mohl legitimně očekávat, že jeho podání bylo přijato, když v tomto smyslu byl rovněž informován. Je povinností veřejných institucí zajistit řádné informování podatelů o tom, zda byl či nebyl elektronický podpis ověřen.

Pokud činíte podání vůči soudu elektronicky, raději vždy důkladně zkontrolujte, zda bylo řádně přijato a zpracováno. Nicméně pokud by k podání nemělo být přihlíženo pouze kvůli technické chybě, soud nebo jiný příslušný orgán by vás o této skutečnosti měl bezodkladně informovat.