V poslední době nejen v médiích slýcháme o nutnosti evidence skutečných majitelů u právnických osob. I profese jako jsou například auditoři se na tuto skutečnost v rámci svých ověřovacích prací zaměřují a zjišťují, zda právnická osoba splnila/nesplnila související zákonem stanovené povinnosti. V dnešním článku si proto toto téma představíme.

Co si představit pod pojmem Evidence skutečných majitelů?

Evidence skutečných majitelů je informační systém, který je veden rejstříkovými soudy. Evidence byla zřízena zákonem č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů.

Skutečným majitelem se rozumí každá fyzická osoba, která vlastní, popřípadě kontroluje právnickou osobu. Z evidence skutečných majitelů vyplývá, zda jde o přímého nebo nepřímého vlastníka, a také, zda je tento majitel označen za materiálního nebo formálního skutečného majitele.

Skutečný majitel je nepřímý, pokud je mezi ním a evidující osobou jeden nebo více zprostředkujících článků (osob). Jeho pozice je založena nepřímo, tzn. je např. společníkem společnosti, která je společníkem evidující osoby. Je-li osoba současně v pozici přímého i nepřímého skutečného majitele, označuje se (v rámci zápisu) za nepřímého skutečného majitele.

Skutečný majitel je přímý, pokud mezi ním a evidující osobou není žádný prostředník. Jeho pozice je založena přímo, tzn. je např. společníkem evidující osoby nebo členem jejího orgánu.

Povinnost vkladu dat do evidence se vztahuje na všechny právnické osoby a svěřenské fondy se sídlem na území České republiky. Ty podají návrh na zápis údajů do registru a následně dokládají podpůrné listiny, které mají být zapsány. Údaje o skutečných majitelích musí být úplné a přesné. Následně má právnická osoba povinnost tyto informace pravidelně aktualizovat, aby byly pravdivé a odpovídaly skutečnému stavu.

Po novele zákona o evidenci skutečných majitelů (novela č. 245/2022 Sb., která vstoupila v účinnost od 1. 10. 2022) se skutečným majitelem rozumí osoba, která splňuje následující kritéria: 

• Vlastní podíl, akcie nebo hlasovací právo větší než 25 %.
• Má právo přímo nebo nepřímo na podíl na zisku, případně na jiných vlastních zdrojích nebo na likvidačním zůstatku více než 25 %.
• Má právo ovládat (uplatňovat rozhodující vliv) společnost (korporaci), která v dané korporaci vlastní více než 25 %.
• Má právo uplatňovat rozhodující vliv v korporaci jinými prostředky.

Další novinkou výše zmíněné novely je fakt, že evidenci skutečných majitelů musí nově povinně evidovat i okresní a regionální komory, politické strany nebo společenství vlastníků jednotek.

Evidence skutečných majitelů je určena zejména k jejich ověřování. Jedním z hlavních důvodů je prevence proti praní špinavých peněz, legalizaci výnosů z trestné činnosti nebo financování terorismu. Má se za to, že skutečný majitel významným způsobem ovlivňuje právnickou osobu a často je právě on příjemcem ekonomických výhod z její činnosti.

Zápis, změnu nebo výmaz údajů lze provést jednak prostřednictvím soudu (v soudním řízení), jednak prostřednictvím notáře. Notář a soud jsou z hlediska zápisu údajů do evidence skutečných majitelů zásadně rovnocennými autoritami. Notářské zápisy nepodléhají přímé kontrole či revizi soudu.

Povinná osoba a AML povinnosti

Zákon o evidenci skutečných majitelů se dotýká v podstatě všech právnických osob. Zvláštní význam má přitom v procesech identifikace a kontroly klienta, které provádí tzv. AML povinné osoby (typicky banky, ale stále častěji také další osoby, např. realitní developeři, auditoři či daňoví poradci). AML povinné osoby jsou osoby definované v zákoně č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, které mají povinnost provést identifikaci klienta při uzavírání obchodu s tímto klientem dle stanovených podmínek. Zkratka AML je převzata z anglického pojmu Anti Money Laundering – opatření proti praní špinavých peněz.

Povinností povinné osoby je provádět kontrolu zápisů právnické osoby. V případě, že by tuto kontrolu neprovedla, bude jí udělena pokuta do výše 10 000 000 Kč. Pokud by tuto svou povinnost porušovala závažným způsobem, opakovaně nebo pravidelně, hrozí jí pokuta až do výše 130 000 000 Kč, popřípadě i trest zákazu činnosti.

Při zjištění nesrovnalostí nejprve povinná osoba osloví klienta se svými zjištěními a dá mu možnost se k této nesrovnalosti vyjádřit. Pokud klient tyto nesrovnalosti neodstraní, případně ani nevysvětlí, musí povinná osoba tuto skutečnost oznámit soudu. V situaci, kdy by zjištěné nesrovnalosti klientovi nesdělila, hrozí jí pokuta do výše 100 000 Kč. V případě neoznámení zjištění soudu je pokuta až 1 000 000 Kč.

Sankce aneb co se může stát, když není dodržen zákon….

Porušením povinností vyplývajících ze zákona o evidenci skutečných majitelů hrozí právnické osobě možné sankce. První z nich je nevymahatelnost závazků ze zastírajících smluv. Jde o nevymahatelnost závazků z právního jednání zastírajícího skutečného majitele, kdy tento majitel nebyl zapsán v evidenci. Může se jednat o závazek mezi skutečným majitelem a třetí osobou, která má vystupovat v jeho postavení a vykonávat práva spojená s vlastnictvím podílu. Cílem tohoto ustanovení je zamezení služeb náhodných nebo profesionálních fiktivních skutečných majitelů (bílých koní).

Další sankcí může být zákaz výplaty podílu na prospěchu obchodní korporace skutečnému majiteli. V tomto případě je rozhodující okamžik rozhodnutí statutárního orgánu o výplatě podílu na prospěchu. Pokud tato osoba není zapsána v evidenci skutečných majitelů, je statutární orgán povinen tuto výplatu pozastavit, a vyčkat, zda bude skutečný majitel do evidence zapsán, a to do konce účetního období. Tuto skutečnost ověřují mimo jiné auditoři při prověření účetní závěrky, neboť tato skutečnost může mít vliv na účetní závěrku (správnost zobrazení rozhodnutí valné hromady o výplatě podílu na zisku nebo jiného zdroje vlastního kapitálu a následného schválení/neschválení samotné výplaty ze strany statutárního orgánu).

Jednou z dalších možných sankcí je i zákaz výkonu hlasovacího práva na valné hromadě obchodní korporace. Skutečný majitel nezapsaný v evidenci tedy nemůže při rozhodování nejvyššího orgánu vykonávat hlasovací práva, nebo rozhodovat jako její jediný společník. Je-li tento zákaz porušen, usnesení nejvyššího orgánu nebo rozhodnutí jediného společníka je považováno za neplatné.

Právnická osoba je dále také zodpovědná za přestupky. Těmi se rozumí například porušení povinnosti evidující osoby zajistit zápis údajů do evidence skutečných majitelů do 15 dnů od rozhodnutí o nesrovnalosti. Dále může jít o neposkytnutí potřebné součinnosti evidující osobě. V rámci přestupkového řízení může být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč.

Závěrem…

Evidence skutečných majitelů představuje povinnost právnické osoby činit jednotlivé kroky směřující ke zveřejňování a průběžné aktualizaci požadovaných informací podle souvisejícího zákona. Evidence skutečných majitelů se mimo jiné promítá i do práce osob podléhající povinnosti identifikace v rámci AML zákona.

V případě porušení povinnosti evidence neplynou rizika pouze samotné právnické osobě (evidující osobě), ale i jejím vlastníkům či členům statutárního orgánu. Je proto důležité, aby byly požadavky stanovené tímto zákonem plněny řádně a včas.          

Autor: Martina Janýrová, Roman Kůrka