Zákon o evidenci skutečných majitelů 

Ministerstvo spravedlnosti připravilo a předložilo návrh zákona o evidenci skutečných majitelů, která byla doposud upravena ve dvou právních předpisech. Prvním z nich byl AML zákon1, který vymezoval pojem „skutečný majitel“ a druhým zákon o veřejných rejstřících2, ve kterém byl upraven proces zápisu údaje o skutečným majiteli, nahlížení do evidence, vedení evidence apod. 

Institut evidence skutečných majitelů vychází z evropské AML Směrnice3, která byla v průběhu roku 2018 novelizována. Novela reagovala na nové způsoby financování terorismu a praní špinavých peněz, zejména v oblasti využití virtuálních měn s anonymními držiteli. V této souvislosti došlo i k zásahům v části týkající se právě evidence skutečných majitelů. Pilíři, na kterých je novela postavena se stal přístup široké veřejnosti do evidence skutečných majitelů, posílení mezinárodní spolupráce (např. propojením národních evidencí) a zavedení sankcí v případě nezapsání skutečného majitele. 

Vytvořením nového zákona o evidenci skutečných majitelů, dojde také k vytvoření nové definice skutečného majitele a k odstranění stávající definice z AML zákona. Za skutečného majitele bude stále možné považovat pouze fyzickou osobu. Odstraní se však složitý systém domněnek, na kterém je stávající definice založena a zavede se systém aktivní a pasivní složky. Skutečným majitelem bude fyzická osoba, která naplní buď pouze aktivní nebo pasivní složku nebo obě složky současně. Aktivní složkou se rozumí uplatňování rozhodujícího koncového vlivu, pasivní složkou je možnost být koncovým příjemcem prospěchu ze společnosti. 

Doménou stávající evidence skutečných majitelů je její neveřejnost. Přistup do ní mají vybrané subjekty vymezené v ustanovení § 118g zákona o veřejných rejstřících (např. orgány činné v trestním řízení, soudy, ČNB apod.). Jedním z požadavku novely AML směrnice však byl důraz na zpřístupnění alespoň části údajů i širší veřejnosti. V budoucnosti se tak kdokoliv s přístupem na internet dostane k údajům o skutečných majitelích – osobní údaje o skutečném majiteli, popis struktury vztahů a automaticky propisované údaje. AML směrnice umožňuje přístup veřejnosti k údajům o skutečných majitelích podrobit předchozí registraci nebo identifikaci žadatele, zákonodárce však takovou možnost nevyužil. 

Právě výše zmiňované „automaticky propisované údaje“ jsou další novinkou, kterou novela přinese. Do evidence skutečných majitelů se budou automaticky propisovat údaje o skutečných vlastnicích zapisované do jiných veřejných rejstříků (např. zapsání jediného akcionáře u akciové společnosti do Obchodního rejstříku). 

Nezapsání skutečného majitele do evidence není v dnešní době postihováno žádnými přímými sankcemi, nicméně subjekt, který nemá zapsaného skutečného majitele, může mít potíže při vyřízení úvěru u banky nebo při účasti ve veřejné zakázce. V novém zákoně bude upraven systém peněžních sankcí, které budou plynou při nezapsání skutečného majitele do evidence (do 50 000 Kč). Nicméně sankci bude možné uložit až po předchozí výzvě, na kterou nebude subjekt ve stanovené lhůtě reagovat. 

Účinnost nového zákona je nastavena na 1. prosince 2020 a zákon zatím čeká na předložení k projednání v Poslanecké sněmovně. Legislativní vývoj zákona budeme sledovat a novinky uveřejňovat na našich webových stránkách.  

Michal Scholtz a Milan Kolář