Od 1. dubna 2015 nabyla ve Velké Británii účinnosti novela daňového zákona, která zavádí zcela novou daň. Předmětem této daně je postihnout zisky, které společnosti úmyslně vyvádějí z Velké Británie, a to pouze za účelem vyhnout se zdanění. Nová daň se mnohdy také označuje jako „google tax,“ a to podle stejnojmenné americké společnosti, u které v nedávné době vyšlo najevo, že za poslední roky ve Velké Británii, i přes astronomické výnosy, které zde dosahuje, odvedla velice nízké daně. A právě na společnost jako je Google ale i další mezinárodní korporace, např. Apple, Amazon, Ebay, Starbucks aj., které i přes značné výdělky neodvádějí téměř žádné daně, je novela daňového zákona primárně zaměřena.

Sazba nové daně je stanovena ve výši 25 %. Pro porovnání současná sazba daně z příjmů právnických osob je 20 %.

Daň bude na zisky společností uvalena pouze za předpokladu, že nastanou následující dva případy:

1. vyhýbání se vzniku stálé provozovny (dále jen „vyhýbání se SP“); a
2. u vnitro-podnikových transakcí uskutečněných pouze za účelem daňové úspory bez jakéhokoliv dalšího ekonomického opodstatnění (dále jen „vnitropodnikové transakce bez dostatečného ekonomického opodstatnění“).

Zákon, který novou daň zavedl, jasně vymezuje okruh ekonomických subjektů, na které se daň nevztahuje. Konkrétně se jedná o malé a střední podniky, dále pak společnosti s ročním obratem nižším než 10 mil. liber a nakonec společnosti, jejichž náklady za 12-ti měsíční účetní období nepřekročí obrat 1 mil. liber.

Vyhýbání se SP

Nově zavedená daň má v tomto případě namířeno na zahraniční subjekty vykonávající ve Velké Británii významnou ekonomickou činnost, a to aniž by jim zde vznikla stálá provozovna. Zisky, které jsou tak z této ekonomické činnosti dosahovány, nejsou zdaněny ve státě svého zdroje, tj. ve Velké Británii, ale např. v některém z daňových rájů.

Důvodem, proč nevznikne zahraniční společnosti stálá provozovna v Británii, je využití modelu se zapojením dalšího subjektu (dále jen subjekt „A“), který zprostředkovává zákazníkům ve Velké Británii dodání zboží, služeb nebo jiného majetku této zahraniční společnosti. Celý model je tak účelově navržen, aby zahraničním společnostem nevznikla na území Velké Británie stálá provozovna.

Současně u zahraničních společností, které se úmyslně vyhýbají vzniku stálé provozovny, musí dojít ke splnění jednoho, příp. obou následujících předpokladů:

• vše je činěno hlavně pro účely vyhýbání se dani a/nebo
• vzájemnými transakcemi zahraničního subjektu se subjektem A dochází k „effective tax mismatch outcome“, tj. záměrnému snižování daňové povinnosti, a to právě za pomoci těchto transakcí, které zcela jinak postrádají dostatečné ekonomické opodstatnění.

Daň nebude uvalována na případy, ve kterých zahraniční společnost a subjekt „A“ nejsou spojenými společnostmi (spojenost je zde posuzována dle zvláštních kritérií – viz dále). Zisky z transakcí mezi dvěma nezávislými subjekty tak nebudou podléhat zdanění ani v případě, že budou naplněny výše uvedené předpoklady.

Vnitropodnikové transakce bez dostatečného ekonomického opodstatnění

V tomto případě bude nová daň uvalena tam, kde v souvislosti s vnitropodnikovými transakcemi vzniká společnosti (residentovi Velké Británie) zdanitelný náklad snižující daň z příjmů právnických osob a současně tato transakce postrádá jiné ekonomické opodstatnění.

Výše uvedená situace nastává pokud:

• je dojednána provize mezi společností – rezidentem Velké Británie a jiným subjektem; a
• oba subjekty jsou považovány za spřízněné osoby; a
• vyplacená provize (např. za duševní vlastnictví) představuje záměrné snížení daňové povinnosti a současně nemá jiné dostatečné ekonomické opodstatnění.

O tzv. záměrném snižování daňové povinnosti („effecttive tax mismatch outcome“) hovoříme v případě, že jsou oba subjekty spřízněnými osobami a současně na základě transakcí, které mezi sebou vzájemně uskutečňují, převyšuje snížení daňové povinnosti na jedné straně zvýšení daňové povinnosti na straně druhé (zvýšení daňové povinnosti za uskutečněnou transakci odpovídá pouze 80 % snížení daňové povinnosti u téže transakce na straně druhé). A současně tyto transakce ve své podstatně nemají jiné ekonomické důvody nežli daňovou optimalizaci.

Nedostatečné ekonomické opodstatnění nastává v případě, kdy finanční výhody v podobě snížení daňové povinnosti významným způsobem převáží jiné ekonomické výhody z nich plynoucí a současně jsou transakce účelově nastaveny tak, aby došlo ke snížení daňové povinnosti.

Administrativa

Pokud dojde ke splnění předpokladů, na základě kterých je nová daň uvalena, je společnost povinna tuto skutečnost oznámit britskému správci daně (HMRC), a to do třech měsíců od konce účetního období, ve kterém byly předpoklady naplněny. Britský správce daně následně v průběhu dvou let vydá tzv. „předběžné oznámení“, po jehož vydání musí společnost k této záležitosti zaslat písemné prohlášení.

Britský správce daně zaslané prohlášení zváží a následně vyhotoví či nevyhotoví platební výměr, kde bude stanovena daň. Takto stanovenou daň musí společnost zaplatit během 30-ti dnů od jeho vydání. Proti takto stanovené dani se nelze odvolat ani odložit její splatnost.

Po vydání platebního výměru má britský správce daně 12-ti měsíční lhůtu, během níž může být platební výměr doplněn nebo změněn. Až po konci této 12-ti měsíční lhůty vzniká společnosti zákonná možnost se odvolat.

Postřehy z Velké Británie

Nová daň byla implementována do daňového systému Velké Británie s nebývalou rychlostí. Teprve v prosinci roku 2014 byl oznámen vládní záměr na „zavedení nové daně postihující mezinárodní společnosti využívající techniky pro agresivní daňovou optimalizaci“ a již 1. dubna 2015 nabyla novela daňového zákona účinnosti.

Konečná podoba zákona nejenže naplnila předem stanovené cíle, tj. boj proti společnostem využívající agresivní daňovou optimalizaci, ale jde dál než zdanit pouhé zisky vyváděné z Velké Británie.

Britský správce daně vydal prohlášení, ve kterém uvádí, že nová daň nepostihuje obchodní transakce, které jsou ekonomicky opodstatněné a vnitropodnikové transakce za ceny odpovídající běžným tržním podmínkám.

Závěrem lze shrnout, že zákon je napsán velice obecně a jeho případná aplikace tak může mít velmi široký dopad. Nadnárodní skupiny podniků by si měly zrevidovat svá mezinárodní ujednání v rámci skupiny a vyhodnotit, zda se jich „google tax“ nemůže týkat. V případě vašeho zájmu jsme připraveni vám s touto revizí pomoci.