Dnešním tématem jsou novinky v judikatuře z oblasti pracovního práva. V poslední době se objevily dva zajímavé rozsudky, které řešily diskriminaci zaměstnance zaměstnavatelem. K té diskriminaci mělo dojít v případech, které na první pohled vypadají zcela nevinně a člověk by v nich žádnou diskriminaci nehledal. O co konkrétně šlo, nám prozradí právní expertka Veronika Odrobinová.

V poslední době se objevily dva zajímavé rozsudky, které řešily diskriminaci zaměstnance zaměstnavatelem. K diskriminaci mělo dojít v případech, které na první pohled vypadají zcela nevinně a člověk by v nich žádnou diskriminaci nehledal. O co konkrétně šlo?

V prvním případě šlo o zrušení pracovního poměru ve zkušební době. To je způsob ukončení, při kterém zaměstnavatel nemusí udávat žádné důvody a pracovní poměr může ukončit v podstatě z jakéhokoliv důvodu. I zde ale nejvyšší soud dovodil, že může dojít k diskriminaci.

V druhém případě se jednalo o poměrně standardní ustanovení kolektivní smlouvy, které říkalo, že zaměstnanci nenáleží zvýšené odstupné, pokud v době, kdy je jeho pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů, již má nárok na starobní důchod.

Pojďme se tedy podívat na ten první případ, kdy mělo dojít k diskriminaci zaměstnance při ukončení pracovního poměru zkušební době.

Jednalo se o situaci, kdy lesní dělnice ústně sdělila svému nadřízenému, že je těhotná a žádala o převedení na jinou práci. Zaměstnavatel jí sdělil, že žádnou jinou práci pro ní nemá, načež jí zcela v souladu s právními předpisy poslal na mimořádnou prohlídku, kde závodní lékař uzavřel, že dlouhodobě pozbyla způsobilost k výkonu práce, protože jako lesní dělnice musí manipulovat s těžkými náklady a pracovat s chemikáliemi, které mohou mít vliv na vývoj plodu. Zaměstnavatel tedy využil toho, že zaměstnankyně byla ještě ve zkušební době a okamžitě s ní zrušil pracovní poměr. V okamžitém zrušení uvedl, že důvodem je dlouhodobé pozbytí způsobilosti k výkonu práce. Soud v této situaci uzavřel, že zrušení je neplatné. Důvodem a argumentací pro to, že se jedná o diskriminaci bylo, že jediným možným důvodem v téhle situaci bylo právě těhotenství zaměstnankyně, o kterém zaměstnavatel věděl. To znamená, že v této situaci by bylo možné se zaměstnankyní zrušit pracovní poměr ve zkušební době, ale pouze z jiných důvodů, než bylo její těhotenství. Z toho důvodu, že je těhotná s ní pracovní poměr již zrušit možné nebylo.

Jak měl tedy zaměstnavatel správně postupovat?

Propuštění zaměstnankyně v této situaci není správným řešením nikdy. Zákoník práce upravuje povinnost zaměstnavatele převést zaměstnankyni na jinou práci. Může to být například práce uklízečky, nebo nějaká administrativní role. Pokud v takovém případě bude zaměstnankyni náležet nižší odměna, pamatuje na to nemocenské pojištění, které pro tento případ zajišťuje, že zaměstnankyně dostane tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.

Zaměstnavatel by byl v prekérní situaci, pokud by pro zaměstnankyni neměl žádnou práci, protože v takovém případě by se jednalo o překážky v práci ze strany zaměstnavatele a musel by jí platit plnou náhradu mzdy. Takže tady je rozhodně pro zaměstnavatele motivací zaměstnankyni na nějakou dobu, než nastoupí na mateřskou dovolenou, nějakou činnost najít.

Zaměstnankyně nemá v této situaci žádné právo odmítnout tu práci, kterou jí zaměstnavatel nabídne, pokud bude pro ní vhodná vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu a kvalifikaci.

O rozsudku NSS jsme informovali také v krátkém článku  → celý článek.

Odebírejte náš podcast:

• Spotify 
• Google Podcasts
• Apple Podcasts