Evropské směrnice už od roku 2008 upravují evidenci skutečných majitelů, aby bránily praní špinavých peněz a financování terorismu.

V minulém roce byl i v ČR přijat nový zákon, který nově uvaluje sankce pro firmy a vlastníky, kteří nezveřejňují své majitele správně. Do problematiky a nových nařízení nás zasvětí Aneta Koubková, advokátní koncipientka GT Legal.

1.6. nabil účinnosti nový zákon o evidenci skutečných majitelů. Téma bylo ale v legislativě řešeno již dříve. Proč byl zákon tedy vůbec přijat?

Je pravda, že problematika skutečných majitelů není v českém právu novinkou. Dříve byla řešena v zákoně AML o některých opatřeních proti legalizaci z výnosu trestné činnosti a financování terorismu. Dřívější úprava však byla dosti bezzubá, jelikož neobsahovala žádné sankce za nesplnění povinností, které zákon ukládal, tudíž některé subjekty ten zákon jednoduše ignorovaly.

Druhým důvodem pak byla nutnost transpozice nových AML směrnic, konkrétně čtvrté a páté.

Co se tedy přijetím nového zákona změnilo?

V první řadě se změnila definice skutečného majitele. Za zmínku stojí úprava takzvaného náhradního skutečného majitele. Ta se aplikuje v případech, kdy není možné skutečného majitele zjistit na základě základních kritérií – podíl na úspěchu nebo podíl na hlasovacích právech. Před účinností toho nového zákona byli náhradními skutečnými majiteli zpravidla členové statutárního orgánu té evidující osoby, ale dle zákona je náhradním skutečným majitelem osoba ve vrcholném vedení, což nutně nemusí být člen statutárního orgánu.

Další velká změna se týká rozsahu zapisovaných údajů. Nově je nutné kromě údajů o skutečném majiteli také uvádět údaje o vlastnické struktuře. To znamená že i poctivci kteří zapsali musí zápis doplňovat.

Proč existuje nová evidence (rejstřík skutečných majitelů), když v ní jsou řekněme stejné údaje jako v obchodním rejstříku? Co musí lidé do rejstříku doplnit, aby byli v souladu se zákonem?

Pokud je daná majetková struktura tak jednoduchá, že jsou údaje viditelné už z obchodního rejstříku, tak dochází k automatickému průpisu informací a nic se řešit nemusí. Musí se pouze zkontrolovat, zda se údaje propsaly a jestli odpovídají. U akciovek to ae platí jen v případě, že mají zapsaného jen jediného akcionáře. U společností s ručením omezeným pak pouze když jsou tam společníci kteří mají podíl více než 25%.

Když je společníkem právnická osoba, nebo jich je tam víc, tak se právě vše musí evidovat právě do rejstříku skutečných majitelů.

O tématu jsme informovali také na našem zpravodajském webu GTNews.cz -> celý článek. 

Odebírejte náš podcast:

• Spotify 
• Google Podcasts
• Apple Podcasts