S ohledem na ekonomický vývoj posledních let je úpadek stále velmi aktuální téma pro mnoho podnikatelů. I když člen statutárního orgánu úpadek společnosti nepřivodil, může v některých případech osobně odpovídat nebo ručit ve vztahu k věřitelům společnosti. Níže rozebíráme povinnosti, které sebou hrozící úpadek přináší pro členy statutárních orgánů obchodních korporací.

Informování nejvyššího orgánu

Hrozí-li společnosti úpadek, má člen statutárního orgánu povinnost svolat nejvyšší orgán, případně informovat jediného společníka a navrhnout vhodné opatření k řešení této situace. Takovým řešením může být např. finanční injekce od společníka (např. ve formě zápůjčky nebo příplatku mimo základní kapitál) nebo naopak likvidace společnosti.

Zákaz vyplácení zisku

Člen statutárního orgánu v první řadě nesmí vyplatit podíl na zisku nebo zálohy na něj, pokud by si tím společnost přivodila úpadek, a to bez ohledu na to, že o rozdělení zisku rozhodla valná hromada. V situaci hrozícího úpadku pak bude třeba postupovat s daleko větší opatrností, aby případná výplata zisku společnost do úpadku nedostala. Pokud by člen statutárního orgánu v této situaci zisk vyplatil, uplatní se bez dalšího fikce porušení povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře.  

Povinnost podat insolvenční návrh

Pokud se úpadek nepodaří odvrátit a hrozící úpadek se změní na skutečný úpadek, má každý člen statutárního orgánu povinnost podat dlužnický insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. I pokud tedy člen statutárního orgánu o úpadku nevěděl, ale vědět měl a mohl, tak není zbaven odpovědnosti. 

Osoba, která by insolvenční návrh nepodala včas, bude odpovídat ve smyslu § 99 insolvenčního zákona věřitelům za škodu nebo za jinou újmu, kterou jim porušením této povinnosti způsobila. Odpovědnosti se člen statutárního orgánu zprostí, pouze pokud prokáže, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení, anebo pokud daná osoba tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli (vnější okolnosti) a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat.

Autor: Tomáš Brůha