Obdrželi jste v roce 2018 příjem vyšší než 5 000 000 Kč, který je z pohledu daně z příjmu fyzických osob osvobozen? Pak možná právě na Vás se vztahuje povinnost oznámit finančnímu úřadu své osvobozené příjmy. Tato povinnost byla zavedena od roku 2015. V tomto článku se dočtete, kdy nastává povinnost podat Oznámení o osvobozených příjmech fyzických osob (dále jen ,,Oznámení“) finančnímu úřadu, dále se dočtete v jakém termínu je nutné Oznámení podat a v neposlední řadě jaké sankce Vám hrozí v případě, že Oznámení nepodáte.   

Zákon stanoví povinnost podat Oznámení finančnímu úřadu fyzickým osobám, které obdrží osvobozený příjem převyšující hodnotu 5 000 000 Kč. Tuto povinnost lze splnit již v průběhu roku, kdy fyzická osoba tento příjem obdrží. Nejzazší termín je pak stejný jako termín, který máte, pro podání daňového přiznání k dani z příjmů. Povinnost podat Oznámení se vztahuje na všechny fyzické osoby, bez ohledu na to, zda mají povinnost podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, či nikoliv.  

Nutné je v tomto případě stanovit okruh příjmů, kterých se oznamovací povinnost týká. Jak již bylo zmíněno výše, jedná se o příjmy osvobozené od daně z příjmů. Jako příklad takového příjmu si můžeme uvést příjem v podobě daru, či dědictví, nebo prodej akcií. Okruh je samozřejmě širší, ovšem výčet těchto příjmů přesahuje rozsah tohoto článku. Povinnost se nevztahuje na případy, kdy správce daně může zjistit informace o osvobozených příjmech přesahujících 5 mil. Kč z rejstříků či evidencí. Tuto výjimku je nejlepší ilustrovat na příkladech. 

Příklad č. 1: 

Paní Nováková zdědila po svém otci byt v Praze. V dědickém řízení bylo stanoveno, že hodnota nemovitosti je 7 mil. Kč. Jelikož se správce daně může informaci o převodu nemovitosti dozvědět z katastru nemovitostí, nevzniká z toho titulu povinnost podat Oznámení. V případě, že by paní Nováková nezdědila nemovitost, ale například uměleckou sbírku v hodnotě 7 mil. Kč, tak tato povinnost by se na ni již vztahovala.  

Zde bychom chtěli upozornit, že tento názor nesdílí Generální finanční ředitelství. Podle něj je potřeba oznámit i osvobozené příjmy z titulu nabytí nemovitosti, pokud je nabyta jinak, než prodejem. V tomto případě lze doporučit buď takovéto příjmy oznámit i přes to, že ze zákona takováto povinnost nevyplývá, nebo právo na neoznámení osvobozeného příjmu uplatnit u soudu.

Příklad č. 2: 

Pan Černý se rozhodl, že si chce užít důchod naplno, a proto prodá několik obrazů ze své sbírky. V červnu prodal 2 své obrazy. Jeden v hodnotě 4 000 000 Kč a druhý v hodnotě 3 000 000 Kč. Oba obrazy prodal stejnému kupujícímu v jedné úhradě. V tomto případě se jedná o jeden posuzovaný příjem a pan Černý má povinnost podat Oznámení. Oznámení nemá pevně danou formu, ale musí obsahovat zákonem stanovené náležitosti. 

Zákon o dani z příjmů dále rozvádí pokuty, které mohou být fyzickým osobám vyměřeny v případě, že neoznámí finančnímu úřadu osvobozený příjem. Výše pokuty se odvíjí od hodnoty neoznámeného příjmu a to:  

• 0,1% v případě, že poplatník povinnost splní dodatečně, aniž by k tomu byl vyzván, 
• 10% v případě, že poplatník tuto povinnost splní v náhradní lhůtě až po vyzvání finančním úřadem, 
• 15% v případě, že poplatník nesplní povinnost ani v náhradním termínu.  

Příklad č. 3: 

Paní Lišková obdržela v roce 2017 od svých rodičů darem uměleckou sbírku v hodnotě 8 mil. Kč. Jelikož neoznámila příjem z tohoto osvobozeného daru, finanční úřad ji vyzval, aby Oznámení podala. Paní Lišková v náhradní 15 denní lhůtě Oznámení podala. Finanční úřad jí následně vyměřil pokutu ve výši 800 000 Kč. 

V odůvodněných případech lze zažádat o prominutí pokuty. Prominutí si však nelze nárokovat. V případě Vašeho zájmu o konzultaci k této problematice, se na nás neváhejte obrátit.  

Autorky: Veronika Džalavjan, Daniela Riegel