Dne 15. listopadu 2010 Národní účetní rada (dále také „NÚR“) schválila interpretaci „I-20 Účetní zachycení podmíněných investičních výdajů“ (dále také „interpretace“). V tomto článku bychom Vás rádi blíže seznámili s činností NÚR a s touto nově schválenou interpretací.

Národní účetní rada obecně

Národní účetní rada je nezávislá odborná instituce založená k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí. Působí v oblasti metodiky účetnictví a financování a jejími zakladateli jsou Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Svaz účetních a Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví.

Toto seskupení odborníků, za spolupráce s ministerstvem financí, dalšími vládními, zákonodárnými a ostatními institucemi, se podílí na tvorbě legislativy a souvisejících norem se zaměřením na oblast účetnictví. NÚR si klade za cíl při součinnosti se širokým spektrem expertů metodicky a srozumitelně vyložit či upřesnit normy, které se prolínají českým účetním systémem a také se věnuje tvorbě, aktualizaci, vydávání a distribuci českých účetních standardů a dalších souvisejících metodik.

Interpretace NÚR obecně

Interpretace Národní účetní rady nejsou právně závazným stanoviskem, pouze vyjadřují odborný názor specialistů. Postupy popsané v interpretacích poskytují účetní jednotce výklad v případech, kdy má jejich aplikace významný dopad na informace uvedené v účetní závěrce a kdy informační přínosy jsou větší než náklady nutné na jejich získání. Interpretace si kladou zejména za cíl vyložit účetní normy tak, aby účetní závěrka podávala věrný apoctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, § 7, odst. 1).

Interpretace jsou zpravidla strukturovány do 3 hlavních částí. První část obsahuje popis problému, druhá navrhované řešení a třetí zdůvodnění tohoto problému.

Interpretace „I-20 Účetní zachycení podmíněných investičních výdajů“

Interpretace „I-20 Účetní zachycení podmíněných investičních výdajů“ se zabývá výdaji, které vznikají v souvislosti s pořizováním aktiv a s nimi souvisejícími výlohami, bez kterých není možné aktivum používat. Těmito výdaji mohou být např. výdaje: „na vybudování související infrastruktury (např. komunikací, chodníků), která od samého počátku není majetkem účetní jednotky, povinnosti poskytnout peněžní nebo nepeněžní příspěvek na vybudování takové infrastruktury (v podobě zajištění prací, materiálu apod.), předání aktiva vlastněného účetní jednotkou třetí osobě (např. organizaci zřízené obcí či jinému provozovateli), výdajů na technické zhodnocení aktiva vlastněného účetní jednotkou, které bude následně předáno třetí osobě (např. starší budova rekonstruovaná na obecně prospěšný objekt následně převedená na obec) a obdobných výdajů a výdaje, které jsou kombinací výše uvedeného (park vybudovaný na pozemku účetní jednotky)“.

Interpretace si klade za cíl poradit účetní jednotce (dále také „ÚJ“), v kterých případech kalkulovat výše uvedené výdaje do pořizovací ceny aktiv, čím jsou tyto výdaje podmíněné a jak postupovat při změně podmínek. Na úvod řešení jsou v interpretaci definovány základní pojmy jako: „hlavní aktivum“ (dlouhodobé ale i oběžné aktivum např. budovy jako zásoby určené k prodeji), „výdaj“ (úbytek jakýchkoliv aktiv) a „podmíněné investiční výdaje“

Definice podmíněných investičních výdajů je vymezena jako výdaj nutný k uskutečnění investičního záměru s cílem pořízení hlavní aktiva a jeho nakládání s ním. Výdaje jsou podmíněny právě z důvodu, že jiné části projektu by bez nich nedosáhly účelu nebo by nemohly být realizovány vůbec. Podmíněné investiční výdaje představují pořízení dalších aktiv pod kontrolou ÚJ, zhodnocení aktiva třetí osoby nebo výdaje vzniklé po předání dlouhodobého aktiva vedeného v účetnictví ÚJ třetí osobě.

Podmínky, za kterých jsou investiční výdaje součástí pořizovací ceny hlavní aktiva, definuje interpretace v pěti bodech. Za prvé se nesmí jednat o refundované (může se jednat pouze částečně nahrazené výdaje, nesmí se jednat např. o bezplatný převod), za druhé se nesmí jednat o výdaje vynaložené v důsledku darovací smlouvy a za třetí nesmí mít ÚJ žádnou kontrolu nad investičním výdajem nebo ho sama využívat. Čtvrtou podmínkou je vynaložení podmíněných investičních výdajů až po schválení investičního záměru pořídit hlavní aktivum a poslední podmínka znamená vynaložit tyto výdaje až po vzniku povinnosti vydat je.

Interpretace dále řeší některé další související otázky. Např.:

• částečnou refundaci výdajů od třetí osoby (snižuje podmíněné investiční výdaje),
• zůstatkovou cenu vyřazovaného dlouhodobého aktiva např. z důvodu rekonstrukce a následného převodu na jinou osobu (stane součástí pořizovací ceny hlavního),
• změnu pořizovací ceny při předání podmíněných výdajů (ke změně dochází pouze v případě vyřazení dlouhodobého aktiva, které představuje investiční výdaj, pokud je v evidenci ÚJ a to v jeho zůstatkové ceně, která se stává součástí pořizovací ceny hlavního aktiva),
• zánik povinnosti vynaložit podmíněné investiční výdaje v průběhu pořizování hlavního aktiva, v jehož realizaci je pokračováno (za splnění podmínek zůstávají součástí pořizovací ceny hlavního aktiva investiční výdaje do doby zániku povinnosti),
• případy předčasného ukončení pořizování hlavního aktiva (za splnění podmínek jsou podmíněné investiční výdaje součástí zmařené investice),

Za důvody výše uvedeného řešení při splnění podmínek uznání podmíněných investičních výdajů interpretace považuje to, že ÚJ bude kontrolovat příjmy z hlavního aktiva (nikoli z podmíněných investičních výdajů), jejichž předpokládanou výši ještě porovnává s celkovými investičními výdaji při posuzování investičního záměru jako celku.

Zobecněním § 47 odst. 1 vyhlášky č. 500/2002 Sb. (dále jen „vyhláška“) lze za náklady zahrnuté do ceny pořízení označit nezbytné výdaje, které účetní jednotka musí vynaložit a bez nichž by investice nemohla vzniknout.

Praktický příklad

Praktickým příkladem je následující situace Valná hromada společnosti ABC schválila výstavbu nové výrobní haly (představuje hlavní aktivum). Aby bylo k této hale vydáno stavební povolení, uzavřela společnost s obcí, ve které se má výstavba uskutečnit, smlouvu o vybudování technické infrastruktury v lokalitě. Předmětem smlouvy je poskytnutí finančních prostředků na vybudování technické infrastruktury (napojení na hlavní vodovod ke hranici parcely, napojení na veřejnou kanalizaci ke hranici parcely, výstavba rozvodné skříně s elektro přípojkou, osvětlení veřejného prostranství, veřejná část vozovky a chodníky). Úhrada finančního příspěvku je nezbytným předpokladem, aby mohlo být vydáno stavební povolení, což znamená podmíněný investiční výdaj, který bude součástí pořizovací ceny hlavního aktiva. Obec je povinna převzít technickou infrastrukturu do svého vlastnictví a řádným způsobem ji provozovat. Po splnění svých závazků získá společnost souhlas k napojení se na vybudovanou technickou infrastrukturu, který je nezbytným dokladem k žádosti o vydání stavebního povolení.

Závěr

„Postup uvedený v této interpretaci je rovněž v souladu s Mezinárodními účetními standardy, které stanoví, že pořizovací cena majetku má obsahovat veškeré výdaje vynaložené na uvedení majetku do takového stavu, aby mohl být používán na daném místě k danému účelu“.

Zdroj: www.nur.cz, „I-20 Účetní zachycení podmíněných investičních výdajů, zpracovatelé interpretace: Komora daňových poradců ČR (Blanka Dvořáková, Marie Konečná)