Interpretace vyjadřují odborný názor Národní účetní rady (dále také NÚR), jejímiž členy jsou reprezentanti významných profesních organizací a odborné akademické půdy. Tvorbou interpretací usiluje NÚR o jednotné a vhodné používání zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále také „zákon o účetnictví") a ostatních právních předpisů. Interpretace však nejsou právně závazným názorem, neboť takovýto názor jsou oprávněny vydávat pouze soudy. Cílem interpretací je přispívat k formulaci optimálních postupů v oblasti účetnictví a účetního výkaznictví včetně souvisejících otázek. Následující článek shrnuje interpretace, které byly nově vydány či aktualizovány v uplynulém roce.

Aktualizace I-16

V říjnu 2022 proběhla aktualizace Interpretace I-16: Vykazování úplatně nabytého samostatného věcného břemene. Tato interpretace popisuje problematiku věcného břemene – práva, které omezuje vlastníka nemovité věci ve prospěch další osoby (oprávněného) tak, že je vlastník povinen něco trpět, vykonávat či se něčeho zdržet. Interpretace by měla objasnit, jak samostatné věcné břemeno pořízené za úplatu evidovat a vykazovat v účetnictví a také jak ho odpisovat. Původní interpretace (z roku 2010) označovala nabyté věcné břemeno jako nehmotný majetek s ohledem na vznik práva u oprávněného. Vzhledem k tomu, že se ale věcné břemeno obvykle váže k nemovité věci, došlo v rámci aktualizace k úpravě. Nově je požadováno vykazovat věcné břemeno jako součást hmotného majetku (podobně jako právo stavby), což zdůrazňuje skutečnost, že oprávněný dle podmínek disponuje s danou nemovitou věcí. Je proto vhodné, aby účetní jednotky vykazující věcné břemeno jako nehmotné aktivum provedly změnu účetní metody v souladu s Interpretací I-16.

Nová I-48

Začátkem roku 2023 byla ze strany NÚR schválena nová Interpretace I-48: Ocenění aktiv a závazků při operacích se závodem nebo jeho částí. Tuto interpretaci připravovala naše kolegyně z daňového oddělení – Alice Šrámková. Při operacích se závodem nebo jeho částí přistupují účetní jednotky k ocenění nabývaných položek aktiv a závazků různě – oceňují je reálnou hodnotou nebo přebírají ocenění od prodávajícího. Důsledkem je potom rozpoznání goodwillu nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku v rozvaze kupujícího. Interpretace řeší, jestli je vhodné ocenit pořízená aktiva/závazky reálnou hodnotou s vykázáním goodwillu či zda převzít ocenění od prodávajícího s vykázáním oceňovacího rozdílu. Dále je řešeno také stanovení doby odpisování goodwillu, resp. oceňovacího rozdílu a situace, ve kterých vzniká odložená daň.

Preferovaným řešením by mělo být vždy vykázání goodwillu, tzn. měla by být stanovena hodnota jednotlivých součástí závodu. Goodwill by měl následně být odepisován po celou dobu užívání daných aktiv, resp. po dobu generování budoucího ekonomického užitku daných aktiv. K datu nabytí závodu (nebo jeho části) zachytí účetní jednotka veškeré závazky spojené s pořizovaným závodem a také všechna aktiva, která prodávající již odepsal, ale jsou stále využívána. Rozdíl mezi účetní a reálnou hodnotou nabytých aktiv a závazků vykáže účetní jednotka v následujících účetních obdobích ve výkazu zisku a ztráty ve věcné a časové souvislosti, a to například prostřednictvím odpisů, úrokových výnosů (nákladů), či dle podstaty příslušného aktiva (závazku).

V případě, kdy náklady na získání reálného ocenění jednotlivých složek obchodního závodu převyšují přínos takové informace, bude účetní jednotka vykazovat oceňovací rozdíl. Situace, kdy oceňovací rozdíl nabývá záporných hodnot, může indikovat, že hodnoty aktiv obchodního závodu jsou nadhodnoceny a účetní jednotka by měla zvážit využití metody goodwillu. Současně pokud je výsledkem dané obchodní operace záporný goodwill měla by účetní jednotka ověřit, zda se jedná opravdu o výhodnou koupi, resp. zda evidované ocenění obchodního závodu je správné.

Jak goodwill, tak oceňovací rozdíl, by měl být testován na znehodnocení dle Interpretace I-45 (Znehodnocování stálých hmotných a nehmotných aktiv – testování a vykazování) v případě, že účetní jednotka získá podezření, že jsou dlouhodobá aktiva nadhodnocena. Při přeměnách a nepeněžitých vkladech je nutné vykázat i související odloženou daň v souladu s interpretací I-2 Přechodné rozdíly při přeměnách a vkladech.

Aktualizace I-8

Různé společnosti se v rámci své interní politiky zavazují k vynakládání určité částky na pokrytí rozličných potřeb svých zaměstnanců (benefity). Nároky zaměstnanců na tyto benefity jsou často upraveny smluvně. Ve stanovách společností pak může být také zakotvena tvorba sociálního fondu, který slouží k pokrytí benefitů nebo výpůjček. Interpretace I-8: Sociální fond a účtování o fondech tvořených ze zisku se zabývá tím, jak zachytit vznik nároku zaměstnance na benefit či výpůjčku ve společnosti, která tvoří sociální fond. V dubnu 2023 byla původní interpretace z roku 2006 aktualizována.

Nárok zaměstnance na benefit je nákladem, ať už je v souvislosti s ním použit sociální fond nebo ne, protože je odměnou za vykonanou práci obdobně jako mzdy. Pokud je ke krytí nároku zaměstnance v souladu se stanovami použit sociální fond, tento fond se sníží ve prospěch nerozdělených zisků minulých let, případně jiných fondů, pokud tak určí stanovy společnosti. Tento přístup je změnou oproti původnímu znění I-8, které připouštělo účtování nároků na zaměstnanecké benefity přímo proti sociálnímu fondu. Původní přístup totiž vedl k nesrovnatelnosti údajů v účetních závěrkách společností, které tvořily sociální fondy, a těch, které je netvořily.

Poskytnutí zápůjčky zaměstnancům ze sociálního fondu není nákladem, nýbrž pohledávkou za zaměstnanci a sociální fond se v tom případě nesnižuje. Část sociálního fondu odpovídající poskytnutým zápůjčkám lze evidovat např. pomocí analytického účtu „Sociální fond – poskytnuté zápůjčky“ v rámci syntetického účtu sociálního fondu. Obdobně vrácení zápůjčky zaměstnancem nemá žádný vliv na celkovou výši sociálního fondu, pouze dojde k přesunu mezi analytickými účty sociálního fondu.

Závěr

V článku jsou zmíněny 3 novinky v rámci interpretací, které NÚR vydala od září 2022. Dvě interpretace byly aktualizovány o nové doporučení účetním jednotkám a změnu pohledu na problematiku. Poslední interpretace I-48 byla nově připravena s cílem objasnit vykazování rozdílů v účetní a reálné hodnotě pořizovaného obchodního závodu (skupiny aktiv).

A na co se můžeme těšit do budoucna? Aktuálně se řeší pracovní návrhy interpretací s následujícími tématy: zaměstnanecké benefity, vykazování kryptoměn v účetnictví, emisní povolenky a vykazování cenin. Doufáme, že vám budeme moci co nejdříve přinést nové informace z těchto oblastí.