Investiční pobídky jsou v České republice poskytované od roku 1998. Jejich cílem je podpořit hospodářský rozvoj a vytváření nových pracovních míst a jsou tedy důležitým nástrojem podpory ekonomického růstu. Investiční pobídkou se dle zákona o investičních pobídkách rozumí:

1. Sleva na daních z příjmů (až po dobu 10 let),
2. Převod pozemků včetně související infrastruktury za zvýhodněnou cenu,
3. Hmotná podpora vytváření nových pracovních míst,
4. Hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců,
5. Hmotné podpory pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku pro strategickou investiční akci, nebo
6. Osvobození od daně z nemovitých věcí ve zvýhodněných průmyslových zónách.

Tak jak se mění svět okolo nás, musí i investiční pobídky reagovat na změny v ekonomice. V současnosti je v poslanecké sněmovně připravena jednak novela zákona o investičních pobídkách, a zároveň je ve vládě připraven návrh Nařízení vlády o provedení některých ustanovení zákona o investičních pobídkách. A právě tomuto nařízení budeme dnešní článek věnovat.

Jedním z hlavních důvodů, proč je novela zákona a nové Nařízení vlády připravováno, je nutnost změny přístupu k investičním pobídkám. Stávající pravidla pro tvorbu nových pracovních míst může v současné době, kdy je nezaměstnanost na velmi nízké úrovni, působit až jako velmi stresující kritérium pro případného zájemce o investiční pobídku. S růstem české ekonomiky a zvyšující se poptávkou po práci, je hmatatelný nedostatek kvalifikovaných pracovníků pro technické a další výrobní obory. U zpracovatelského průmyslu jde navíc podmínka vzniku nových pracovních míst proti technologickému trendu v celém odvětví. Zároveň dochází ke zpomalování tempa růstu produktivity práce a jejího zaostávání za tempem růstu průměrných mezd. Aby nedošlo k oslabení pozice českých firem na zahraničních trzích, bylo vládou vyhodnoceno jako nezbytné zavést podporu projektů s vyšší přidanou hodnotou. V navrhované úpravě investičních pobídek se tedy plánují následující změny:

• Zacílit investiční podporu na projekty s vyšší přidanou hodnotou,
• Přizpůsobit podmínky na tvorbu nových pracovních míst situací na trhu práce,
• Zachovat zvýšenou podporu v hospodářsky problémových regionech,
• Zlepšit dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele.

Zacílení investiční podpory na projekty s vyšší přidanou hodnotou by mělo pomoci zvýšit inovativní potenciál ekonomiky. Vyšší přidanou hodnotou není myšlena přidaná hodnota ve finančním smyslu, ale obecně zvyšování hodnoty prováděné činnosti prostřednictvím kvalifikované pracovní síly nebo pokročilých technologií. Zavedením „kritéria“ přidané hodnoty by se investiční pobídky měli soustředit na podporu výrobních projektů, jejichž záměrem bude posun od kvantity ke kvalitě, čímž by mělo docházet k omezení výrobních projektů s nízkou přidanou hodnotou ve zpracovatelském průmyslu. Pro posouzení, zda se jedná o činnost s vyšší přidanou hodnotou, byly vybrány následující ukazatele:

A: Úroveň mezd zaměstnanců

Jedná se o dobře kontrolovatelný mechanismus, díky kterému by mělo docházet k motivaci investora lépe odměňovat zaměstnance. Vzhledem k faktu, že úroveň mezd je rozdílná podle jednotlivých sektorů zpracovatelského průmyslu i podle regionů, byla tato podmínka formulována následovně: „alespoň 80 % zaměstnanců s místem výkonu práce v místě realizace investiční akce má sjednánu hrubou mzdu nejméně ve výši průměrné měsíční hrubé mzdy v kraji, ve kterém se investiční akce realizuje. V případě, že má zaměstnanec sjednánu kratší pracovní dobu, přepočítá se jeho mzda odpovídajícím poměrem na mzdu při plné pracovní době.“

B: Vzdělání zaměstnanců

Podmínka vztahující se ke stanovení požadovaného podílu zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním byla zvolena jako jednoduchý transparentní ukazatel pro prokázání, že se jedná o činnost s vyšší přidanou hodnotou z důvodu, že vyšší vzdělání by mělo být předpokladem pro existenci kvalifikovanějších pracovních míst. Pro odstranění pouze formálního naplňování počtu takovýchto zaměstnanců byla přidána další podmínka a to uzavření smlouvy o spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí nebo vysokou školou. Podmínka zní tedy následovně: „příjemce investiční pobídky po uzavření smlouvy o spolupráci s veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou či státní vysokou školou s touto institucí nebo školou aktivně spolupracuje v oblasti výzkumu a vývoje a zároveň podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním v místě realizace investiční akce dosahuje nejméně 10 %.“

C: Počet zaměstnanců ve výzkumu a vývoji

Výzkum a vývoj je vnímán jako velice pozitivní činnost pro dosažení vyšší produktivity práce. Z tohoto důvodu byl výzkum a vývoj zvolen jako jedna z podmínek vyšší přidané hodnoty: „podíl výzkumných a vývojových pracovníků v místě realizace investiční akce dosahuje na počtu zaměstnanců v místě realizace investiční akce nejméně 2 %. Výzkumným a vývojovým pracovníkem se rozumí zaměstnanec, jehož hlavní pracovní činností je soustavná a prokazatelná činnost v oblasti výzkumu a vývoje příjemce investiční pobídky“.

D: Povinná výše investice do technologického vybavení určeného pro účely výzkumu a vývoje

V souvislosti s výzkumem a vývojem jsou často vynakládány vysoké výdaje na pořízení dlouhodobého majetku, který představuje technologické vybavení: „příjemce investiční pobídky pořídil pro účely výzkumu a vývoje strojní zařízení, které bude využíváno příjemcem investiční pobídky převážně pro výzkum a vývoj, přičemž toto strojní zařízení bylo pořízeno za tržní cenu, nebylo vyrobeno více než 2 roky před zahájením jeho pořizování, nebylo před jeho pořízením předmětem účetních odpisů, nebylo uvedeno do užívání dříve než 2 roky před předložením záměru získat investiční pobídku a nebylo zahrnuto do způsobilých nákladů v rámci investiční akce, a to nejméně v hodnotě 10 % předpokládané hodnoty způsobilých nákladů uvedených v záměru získat investiční pobídku.“

Pro posouzení, zda se jedná o činnost s vyšší přidanou hodnotu, není potřeba splnit všechny čtyři podmínky zároveň. Jako povinná podmínka byla stanovena pro všechny pouze podmínka na úroveň mezd zaměstnanců. Z dalších podmínek je potřeba splnit jakoukoliv jednu z nich. Tj. investor si může vybrat, zda společně s podmínkou ad a) splní podmínku ad b), ad c) nebo ad d). Z analýz, které byly v souvislosti s přípravou této úpravy pravidel pro investiční pobídky zpracovány, vyplývá, že malé a střední podniky by neměli mít obecně problém při plnění podmínek vyšší přidané hodnoty, protože již nyní mají zaměstnaný vyšší počet vysokoškoláků a mají více výdajů na výzkum a vývoj, než je tomu tak u velkých podniků. Z tohoto důvodu se neplánuje žádné zvýhodnění pro malé a střední podniky.

Změny v podmínce tvorby nových pracovních míst by měly u technologických center a strategických služeb vést k podpoře přeměny struktury vznikajících pracovních míst tak, aby byly vytvářeny kvalifikovanější pozice. Tj. není snaha pouze vytvářet další nová místa, ale předpokládá se, že bude možné i jiná pracovní místa (např. méně kvalifikovaná) zrušit. Nově se tedy navrhuje vytvoření minimálního počtu nových pracovních míst následovně:

• technologická centra: 20,
• centra pro tvorbu softwaru: 20,
• datová centra: 20,
• opravárenská centra: 50,
• centra sdílených služeb: 70,
• centra zákaznické podpory: 500.

U výroby ve zpracovatelském průmyslu není nově stanovena žádná podmínka pro vznik nových pracovních míst.

Pro zvýšení podpory v hospodářsky problémových regionech, které jsou tvořeny územím 57 obcí s rozšířenou působností, se nebude u výrobních projektů požadovat splnění kritéria na vyšší přidanou hodnotu a výše investice bude stanovena na 50 % minimální požadované investice.

Pro lepší dostupnost pobídek pro malé a střední podnikatele se navrhuje snížení všech požadavků na nová pracovní místa a na minimální výši investice do pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na polovinu.

Na závěr přikládáme přehlednou tabulku pro zorientování se v navrhovaných změnách, která byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Zvažujete-li využití investiční pobídky, neváhejte se na nás obrátit. Umíme Vám pomoci.

Marie Rudolfová