Jako každý rok, i letos jistě vymýšlíte jakým dárkem obšťastnit nejen Vaše nejbližší, ale i zaměstnance a obchodní partnery. Při řešení darů obchodním partnerům a zaměstnancům byste zajisté měli brát v potaz daňovou uznatelnost těchto dárků, neboť ne každý dárek je vhodný i z daňového hlediska. Zaměřme se nyní na dárky z pohledu daně z přidané hodnoty a daně z příjmu. Z pohledu daně z příjmu nás zajímá, zda je náklad spojený s pořízením daného dárku daňově uznatelný. V zákoně je ustanovení týkající se propagačních a reklamních předmětů, kdy při splnění určitých podmínek můžeme příslušný náklad považovat za daňově uznatelný. V případě DPH nás pak zajímá, zda se při poskytnutí dárku jedná o zdanitelné plnění. Obecně totiž platí, že v případě poskytnutí majetku, u kterého byl uplatněn odpočet daně, bez úplaty, je toto poskytnutí zdanitelným plněním. Jinými slovy, v případě uplatnění odpočtu daně při pořízení dárku, byste měli dle zákona o dani z přidané hodnoty odvést DPH při poskytnutí daného dárku. V tomto případě je v zákoně o dani z přidané hodnoty zakotvena výjimka v podobě ustanovení týkajícího se reklamních a propagačních předmětů. Stejně jako v případě daně z příjmu, i zde při splnění podmínek, nemusí plátce daně odvádět daň na výstupu.V případě daně z přidané hodnoty a daně z příjmu jsou podmínky částečně shodné, ale částečně se daná ustanovení liší.Shodným prvkem pro získání výhodnější daňové pozice je například horní hranice pro pořízení dárků, která je v případě propagačních předmětů maximálně 500 Kč/ks bez DPH. Rozdíl je zejména v tom, že v případě daně z přidané hodnoty není potřebné označení daru logem společnosti, která dar poskytuje. Dále z pohledu DPH není důležité, zda je dar předmětem spotřební daně, či nikoliv. To v případě daně z příjmu je podstatné. Navíc z pohledu daně z příjmu dar, který podléhá již zmiňované spotřební dani, není daňově uznatelným nákladem (s výjimkou tichého vína).

Pro ilustraci si uveďme několik příkladů:

Společnost XY s.r.o., zabývající se prodejem luxusních cestovních zájezdů, se rozhodla v rámci propagace své činnosti objednat několik typů reklamních a propagačních předmětů:

1. 500 Ks powerbank s logem společnosti v hodnotě 550 Kč/ks včetně DPH 21%,
2. 1000 Ks šumivého vína s logem společnosti v hodnotě 400 Kč/ks bez DPH,
3. 530 Ks zvýrazňovačů bez loga společnosti v hodnotě 10 Kč/ks.

Pojďme si nyní projít jednotlivé položky. Na první pohled by se mohlo v případě powerbank zdát, že se nejedná o daňově uznatelný náklad, ovšem uvedená cena je jednotková cena s DPH a pro účely posouzení daňové uznatelnosti je důležitá jednotková cena bez daně. V tomto případě se bude jednat o daňově uznatelný náklad z pohledu daně z příjmu právnických osob. V případě daně z přidané hodnoty si pak společnost bude moci uplatit nárok na odpočet daně. V druhém případě z pohledu DPH jsou podmínky uznatelnosti též splněny a daňový subjekt si v tomto případě bude moci nárokovat DPH na vstupu již při pořízení tohoto majetku. Ovšem z pohledu daně z příjmu se nejedná o daňově uznatelný náklad, neboť šumivé víno je předmětem spotřební daně. Na první pohled by se mohlo zdát, že třetí bod pojednává o daňově uznatelném nákladu, neboť zvýrazňovače splňují limit 500 Kč. Ovšem ani v tomto případě se nebude jednat o daňově uznatelný náklad z pohledu daně z příjmu, neboť není splněna podmínka loga na předmětném dárku. Z pohledu DPH pak logo není důležitým faktorem, tedy darování nebude podléhat DPH na výstupu, při zachování nároku na odpočet daně na vstupu. Výše popsané se ovšem týká pouze darů obchodním partnerům. V případě zaměstnanců je tato problematika ještě složitější.  U poskytování dárků zaměstnancům je nutné si uvědomit, že přijatý dar od zaměstnavatele by měli zaměstnanci zdanit a také, že hodnota daru se zahrnuje do vyměřovacího základu pro zdravotní a sociální pojištění. Co se týče daňové uznatelnosti těchto darů, platí výše uvedené. V případě zaměstnanců bychom ještě rádi zmínili i zaměstnanecké benefity. Zejména pak (nepeněžité) benefity ve formě příspěvků na vzdělání, kulturu, sport, či zdraví.  Jedná se například o poukázky do divadel, či galerií, dále může zaměstnavatel poskytnout například členství ve fit centru, či návštěvu sportovního utkání. Většinou jsou tyto benefity poskytovány prostřednictvím poukázek, či voucherů. Benefity výše popsané jsou sice daňově neuznatelným nákladem, ovšem u zaměstnance je tento příjem osvobozen. Zároveň se z těchto příjmů neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Podobný režim též lze aplikovat u úhrad za nadstandartní zdravotní péči, či poskytnutí rekreace v nepeněžní formě s horní hranicí 20 000Kč ročně. Problematika poskytování dárků je poměrně složitá, a nelze ji v rámci jednoho článku zcela obsáhnout, proto se na nás v případě dotazů k tomuto tématu neváhejte obrátit. 

Autor: Veronika Novotná