Úvod

V návaznosti na předchozí články seriálu věnovanému jednotlivým položkám rozvahy se v dnešním díle budeme zabývat kapitálovými fondy a fondy tvořenými ze zisku, které představují vlastní zdroje financování podniku. Jedná se o významné položky především z obchodně právního hlediska. Jejich výše napomáhá při rozhodování o takových otázkách, jako o kolik může být zvýšen základní kapitál obchodní korporace z vlastních zdrojů, nebo jestli mohou být společníkům vyplaceny podíly na zisku. Společným znakem jednotlivých fondů je, že zvyšují vlastní kapitál obchodní korporace aniž by se měnil její základní kapitál.

Fondy se člení do účtových skupin podle toho, zda jsou tvořeny z peněžních i nepeněžních kapitálových vkladů (kapitálové fondy) nebo ze zisku (fondy ze zisku).

Jaké charakteristické rysy mají jednotlivé fondy a jakým způsobem se tvoří, se dočtete v následujících odstavcích.

Zákonná úprava

Tyto rozvahové položky jsou v právních předpisech upraveny v zákoně o účetnictví (§27), ve vyhlášce č. 500 (§14a a §15) a v Českých účetních standardech č. 008 a 018. Věnuje se jim také Interpretace Národní účetní rady I-8.

Kapitálové fondy

Kapitálové fondy jsou tvořeny z jiných zdrojů, než je výsledek hospodaření vytvořený vlastní činností. Tyto zdroje je možné rozdělit na externí, mezi které patří ážio, případně přijaté dary, a interní, které vyplývají z oceňovacích rozdílů z přecenění majetku a závazků.

Ážio vzniká při založení obchodní korporace, případně při zvyšování základního kapitálu v případě, že se obchodní korporace rozhodne pro upisování nových akcií (či vkladů). Ážio představuje rozdíl mezi částkou, za kterou jsou akcie/podíl vydávány (emisní kurz), a jmenovitou hodnotou akcie nebo podílu na základním kapitálu. V případě, že je jmenovitá hodnota akcie/podílu vyšší než emisní kurz, jedná se o tzv. disážio. Česká právní úprava ovšem emisi akcií/podílů s disážiem zakazuje.

Ostatní kapitálové fondy zahrnují kapitálové vklady peněžní a nepeněžní povahy, které nezvyšují základní kapitál obchodní korporace. Jedná se především o příplatek mimo základní kapitál, případně o přijaté dary. Obecná pravidla poskytnutí příplatku mimo základní kapitál by měla být určena společenskou smlouvou obchodní korporace. O konkrétních podmínkách (např. výše příplatku) potom rozhoduje valná hromada obchodní korporace, ale pouze v mezích stanovených ve společenské smlouvě.

Aby účetní jednotka dostála požadavku zakotveného v platných účetních předpisech, co se týče zobrazení reálné hodnoty finančních aktiv a finančních závazků, musí do účetnictví promítnout oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Jedná se o rozdíly mezi dosavadní účetní hodnotou některých aktiv/závazků a jejich reálnou hodnotou. K přecenění na reálnou hodnotu dochází u vybraných cenných papírů, realizovatelných podílů, derivátů či pohledávek určených k obchodování. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků vznikají také při přecenění podílů oceňovaných ekvivalencí. Vzhledem k tomu, že se jedná o přecenění aktiv, které má účetní jednotka v držení, nikoli z prodeje aktiv, hovoří se v tomto případě o fondech vytvořených z nerealizovaného zisku nebo ztráty.

Fondy z titulu přeměn společností vznikají v souvislosti s přeměnami obchodních korporací, které mají mimo jiné i dopad na vlastní kapitál. Přeměnami se rozumí přeshraniční a vnitrostátní fúze (splynutím, sloučením), rozdělení společnosti, převod jmění na jiného společníka, příp. změna právní formy.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací představují rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně společnosti podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Rozvahovým dnem pro ocenění je den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce.

Rozdíly z přeměn obchodních korporací jsou rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a závazků nebo případné rozdíly plynoucí z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem o účetnictví nevykazují.

Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací jsou oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků v mezidobí ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne, a vztahují se k majetku a závazkům, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny.

Fondy ze zisku

Společným znakem všech fondů ze zisku je dobrovolnost jejich tvorby. Podmínky tvorby fondů ze zisku neurčuje legislativní rámec, ale společenská smlouva obchodní korporace. Pokud je tvorba fondů ze zisku ve společenské smlouvě zakotvena, stává se pro obchodní korporaci povinnou.

Rezervní fond slouží jako vlastní zdroj ke krytí budoucích ztrát obchodní korporace. Do roku 2013 byla jeho tvorba povinná ze zákona. S účinností zákona o obchodních korporacích je od roku 2014 jeho tvorba povinná pouze, stanoví-li tak společenská smlouva. V případě, že jíž máte rezervní fond vytvořen z předchozích let a od roku 2014 nemáte ve společenské smlouvě tvorbu rezervního fondu zakotvenu, může valná hromada rozhodnout o jeho zrušení a převedení do nerozdělených zisků minulých let. Následně mohou být tyto prostředky vyplaceny jako podíl na zisku či použity například na zvýšení základního kapitálu obchodní korporace.

Tvorba, účel a podmínky použití statutárních a ostatní fondů vyplývají ze společenské smlouvy (statutární fondy) případně z rozhodnutí valné hromady (ostatní fondy). Nejčastějším fondem, který obchodní korporace tvoří, bývá sociální fond (např. fond kulturních a sociálních potřeb), ze kterého jsou financovány motivační programy, rekreační aktivity či stravenky pro zaměstnance.

Závěr

Kapitálové fondy i fondy ze zisku jsou položky zvyšující vlastní kapitál, ale neovlivňující základní kapitál. V praxi obchodních korporací patří mezi nejčastěji tvořené fondy rezervní fond a různé druhy sociálních fondů. Přestože tvorba těchto fondů není ze zákona povinná, stává se povinnou, pokud je jejich tvorba zakotvena ve společenské smlouvě obchodní korporace.