Již asi každý více či méně zaznamenal novelu zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, která nabyla účinnosti dne 1. 1. 2016. Oproti právnímu stavu platného do 31. 12. 2015 došlo v rámci této novely k významným změnám a to zejména v oblasti rozdělení účetních jednotek do jednotlivých kategorií a mimo jiné také k určení jejich povinností v rámci vedení účetnictví a sestavení účetní závěrky.

Možná Vás teď napadá, proč se tomuto tématu věnujeme ještě i teď na podzim, když novela nabyla účinnosti už v lednu. Ale ruku na srdce, kolik z Vás se již zabývalo rozřazením své obchodní společnosti do příslušné kategorie účetních jednotek, má nastavené nové požadavky vyplývající z novely a ví, co bude muset připravit za dokumenty v rámci sestavení účetní závěrky a zda bude/nebude mít povinnost nechat svou účetní závěrku ověřit auditorem? Domníváme se, že právě nyní na podzim je vhodné období pro zopakování hlavních přijatých novinek v rámci účetnictví, aby každá účetní jednotka byla připravena a postupovala v souladu s danými změnami.

Cílem tohoto článku je podat přehled kategorizace účetních jednotek a poskytnout informaci o tom, do jaké skupiny účetní jednotka patří a zda s ní nejsou spojeny nějaké nové povinnosti.

Kategorizace – jak na to

Jak je v úvodu tohoto článku uvedeno, novela zákona o účetnictví přinesla za poslední roky velkou, můžeme říci i revoluční změnu, a to zavedení kategorizace účetních jednotek. Do doby přijetí dané novely neexistovalo žádné rozdělení účetních jednotek podle stanovených podmínek. Novela zákona o účetnictví ve svém § 1b definuje jednotlivé kategorie účetních jednotek a současně stanovuje kritéria pro jejich zatřídění. Souhrnný přehled jednotlivých kategorií včetně daných podmínek je uveden níže v tabulce.

V rámci výše uvedené tabulky bychom si dovolili zmínit jednu podstatnou informaci a to, že dle novely se aktivy nemyslí hodnota brutto aktiv, ale hodnota netto aktiv vykázaných v rozvaze.

Každá účetní jednotka je povinna určit, do které kategorie náleží podle účetní závěrky sestavené za bezprostředně předcházející účetní období, tzn. sestavené k 31. 12. 2015 v případě, že jejím účetním obdobím je kalendářní rok. Nebo v případě účetních jednotek, které mají hospodářský rok, tak podle účetní závěrky sestavené za účetní období započaté v roce 2015 a které končí v roce 2016.

V této souvislosti Vás určitě napadla otázka, jak postupovat u účetní jednotky, která vznikla v roce 2016 či teprve vznikne, tzn. do které kategorie se má zařadit? I na tuto situaci zákonodárci pamatovali a stanovili, že v takovém případě má účetní jednotka postupovat podle právní úpravy takové kategorie účetní jednotky, u níž lze důvodně předpokládat, že splní její podmínky k rozvahovému dni prvního účetního období.

Současně je nutné také čtenáře upozornit na skutečnost, že v dané kategorii (do které se podle splnění/nesplnění podmínek zařadili) nemusí účetní jednotka zůstat celý svůj „obchodní“ život. Zákon přímo uvádí, že pokud účetní jednotka ve dvou po sobě následujících rozvahových dnech řádných účetních závěrek překročí nebo přestane překračovat dvě hraniční hodnoty, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období svou kategorii. V rámci snadnějšího pochopení možné změny si danou informaci ukážeme na ilustrativním příkladu.

Tabulku můžeme vyhodnotit následovně. Při kategorizaci účetní jednotky podle účetní závěrky sestavené k 31. 12. 2015 byla účetní jednotka vyhodnocena jako MIKRO, neboť k danému datu splňovala pouze podmínku ročního úhrnu čistého obratu. V následujících dvou období (za rok 2016 a 2017) však účetní jednotka splnila podmínky jak pro obrat, tak také nově i pro aktiva, tzn. od 1.1.2018 se původní MIKRO účetní jednotka stává MALOU účetní jednotkou a již od daného roku musí postupovat podle pravidel platných pro malou účetní jednotku. 

Jaké jsou povinnosti jednotlivých účetních jednotek dle kategorií

Již jsme si řekli, jaké máme kategorie účetních jednotek. Nyní bychom zmínili ve stručnosti některé hlavní (nikoliv detailní) informace vztahující se k vedení účetnictví, sestavení účetní závěrky a souvisejících dokumentů a povinnosti nechat/nenechat účetní závěrku ověřit auditorem.

• Sestavení Přehledu o peněžních tocích (Cash-Flow) a Přehledu o změnách vlastního kapitálu

Tuto povinnost sestavení mají pouze střední a velké účetní jednotky. Ostatní účetní jednotky (mikro a malé) mohou tyto výkazy sestavovat dobrovolně.

• Povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem

Tuto povinnost mají střední a velké účetní jednotky bez nutnosti splnění kritérií. Malé účetní jednotky mají tuto povinnost stanovenou v případě, že splní stanovená kritéria zákona o účetnictví, tzn. je nutné tyto účetní jednotky testovat. Mikro účetní jednotky tuto povinnost podle zákona o účetnictví nemají.

• Sestavení výroční zprávy

Povinnost sestavení výroční zprávy se vztahuje pouze na účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

• Sestavení přílohy k účetní závěrce

V této souvislosti upozorňujeme, že novela Vyhlášky přináší také velkou změnu v rámci sestavení přílohy k účetní závěrce, resp. k jejímu obsahu. Vyhláška nově ve svých ustanovení stanovuje pro každou kategorii účetních jednotek vlastní pravidla resp. požadavky, co by měla příloha k účetní závěrce obsahovat.

Co říci na závěr

Novela zákona o účetnictví přinesla do účetní oblasti významné změny, jejímž základem je zavedení kategorizace účetních jednotek na mikro, malou, střední a velkou účetní jednotku. Každá účetní jednotka si tak musí určit, do které kategorie spadá a seznámit se tak se souvisejícími povinnostmi. Výše jsme se snažili popsat jednotlivé kategorie, jejich kritéria a uvést základní povinnosti, které s ní souvisejí.  

Zaujalo Vás toto téma? Máte nějaké otázky či si nejste jisti, zda jste se správně zařadili do příslušné kategorie účetní jednotky? Neváhejte a kontaktujte nás. Rádi Vám pomůžeme.

Zpracovala: Ing. Petra Čechová