Jana Shumakova | 12.11.2024
One-Stop-Shop: Snadná správa DPH pro e-shopy expandující do zahraničíDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu ve svém nedávném rozsudku sjednotil dosavadní rozdílné přístupy k řešení situace nedoložení plné moci při zahájení řízení u soudu. Předchozí judikatura nepřistupovala jednotně k následným výzvám pro doložení takto chybějící plné moci. Bylo totiž nejasné, zda by měl být vyzván přímo účastník řízení (zmocnitel), advokát (zmocněnec) či oba.
Ve zmíněném rozsudku bylo konkrétně posuzováno, zda městský soud procesně pochybil v situaci, kdy vyzval k předložení plné moci pouze zmocněnce. Jelikož tento na výzvu nereagoval, soud samotnou žalobu následně odmítl pro nedostatek podmínek řízení. Jednalo se o žalobu, podanou elektronicky advokátem, ke které nebyla doložena plná moc pro zastupování žalobce před daným soudem. Městský soud vyzval advokáta o doložení plné moci. Advokát plnou moc nedoplnil, a proto městský soud žalobu odmítl. Následovala kasační stížnost, ve které stěžovatel namítal, že městský soud procesně pochybil, protože vyzval k předložení plné moci pouze zástupce.
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu však došel k závěru, že doložit soudu oprávnění zastupovat zmocnitele je zákonnou povinností zmocněnce. Pokud zmocněnec tuto zákonnou povinnost nesplní, a to i přes výzvu soudu, je soud oprávněn žalobu zamítnout pro nedostatek podmínek řízení.