Červen bývá v korporátním právu standardně ve znamení schvalování účetních závěrek a rozhodování o rozdělení zisku nejvyšším orgánem společnosti. S pravidly pro rozdělení zisku jsme vás, čtenáře GT News, již seznámili v našich dřívějších vydáních. V dnešním krátkém článku se na problematiku podíváme z jiného úhlu pohledu, a to přiblížením pravidel, kterými je obchodní korporace vázána při rozhodnutí o nerozdělení zisku, typicky rozhodnutím o převedení zisku na účet nerozděleného zisku minulých let. 

Z pohledu práva je třeba rozlišit situace, kdy nejvyšší orgán společnosti rozhodne o tom, že se zisk mezi společníky nerozdělí, od situace, kdy k výplatě rozděleného zisku nedojde na základě rozhodnutí statutárního orgánu. Tento článek se zabývá pouze první z nich. Tedy kdy může valná hromada rozhodnout o nerozdělení zisku a jak se vůči takovému rozhodnutí mohou společníci případně bránit.

Právo na zisk jako základní právo společníka

Právo na zisk je základním právem společníka resp. akcionáře , které je spojené s jeho účastí v obchodní korporaci. V zákoně o obchodních korporacích je toto právo vyjádřeno v ustanovení o podílu na zisku. Toto základní právo společníka je zároveň zákonem chráněno. Za jakých podmínek tedy může společnost rozhodnout o tom, že se podíl na zisku nerozděluje?

Důvody pro nerozdělení zisku

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi několikrát judikoval, že omezit základní právo společníka na zisk lze pouze z důležitých důvodů. Tyto důležité důvody, pro které není možné zisk mezi společníky rozdělit, je třeba konkrétně popsat v odůvodnění návrhu statutárního orgánu na rozdělení zisku, který je předkládán nejvyššímu orgánu obchodní korporace ke schválení.

Důležitým důvodem pro nerozdělení zisku může být například situace, kdy stanovy společnosti nebo společenská smlouva upravují zvláštní druh podílu (akcií), se kterými buď podíl na zisku spojen není, nebo jiné ustanovení, na základě kterého za určitých podmínek k rozdělení zisku nedojde nebo bude rozdělení zisku omezeno. V praxi se tak může jednat typicky o případy, kdy je dle stanov společnosti část zisku převáděna do rezervního či sociálního fondu, přičemž je o tuto částku zisk k rozdělení mezi společníky ponížen.

Dalším důležitým důvodem pro nerozdělení zisku může být zajištění prostředků pro budoucí podnikatelské aktivity společnosti (např. plánované nákupy za účelem rozvoje podnikatelských aktivit apod.). Takové důvody však budou v případě soudních sporů posuzovány individuálně s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem. V těchto případech však doporučujeme dbát na řádné zdůvodnění rozhodnutí pro nerozdělení zisku.

Obrana minoritního akcionáře

V případě, že majoritní společník rozhodne v rozporu se zákonem o nerozdělení zisku, má minoritní akcionář několik způsobů, jak se takovému postupu bránit.Prvním z nich je obrana před porušením zákazu zneužití hlasů dle ustanovení § 212 odst. 2) občanského zákoníku. Na základě tohoto ustanovení může soud na základě návrhu toho, kdo na tom prokáže právní zájem, rozhodnout, že se k hlasu konkrétního akcionáře/společníka, který svůj hlas zneužil k újmě celku, nebude přihlížet. V případě majoritního akcionáře by pak pravděpodobně došlo k tomu, že rozhodnutí nejvyššího orgánu o nerozdělení zisku by v důsledku rozhodnutí soudu nebylo přijato, jelikož by nebylo splněno potřebné kvorum. Návrh soudu je však třeba podat do 3 měsíců ode dne, kdy ke zneužití hlasů došlo.

Dalším způsobem obrany proti nezákonnému postupu je žaloba na vyslovení neplatnosti rozhodnutí valné hromady dle § 428 zákona o obchodních korporacích.

V krajních případech se může minoritní akcionář domáhat odkoupení svého podílu za přiměřenou cenu (tzv. právo na fair exit). Musí však být splněny podmínky pro uplatnění takového práva, které stanovuje § 89 občanského zákoníku, tedy kumulativně musí být splněno následující: 1) společnost je ovládanou osobou (§ 74 odst. 1 z. o. k.), 2) ovládající osoba využije svého vlivu (uplatní jej), 3) postavení společníka se podstatně zhorší nebo dojde k jinému podstatnému poškození jeho oprávněných zájmů, 4) mezi jednáním ovládající osoby (využitím vlivu) a následky uvedenými v předchozím bodu je dána příčinná souvislost a 5) po dotčeném společníku nelze spravedlivě požadovat, aby v ovládané osobě setrval. Zároveň musí platit, že společník využil všechny jiné prostředky k obraně svých práv. V praxi by k uplatnění práva na fair exit mohlo dojít v případě, kdy valná hromada opakovaně rozhoduje o nerozdělení zisku, přestože bylo rozhodnuto o neplatnosti takových rozhodnutí.

Závěr

Závěrem shrnujeme, že právo společníka na zisk je základním právem a často základním důvodem pro samotnou účast společníka ve společnosti. Společnost tak musí mít pádné důvody, proč chce toto základní právo společníka omezit. Pokud jsou důvody pro nerozdělení zisku ekonomického/strategického charakteru, je nutné konkrétní důvod uvést v návrhu rozhodnutí valné hromady, tedy v samotné pozvánce na valnou hromadu.

Pokud vás toto téma zaujalo, kontaktujte nás.

Autor: Veronika Odrobinová, Aneta Koubková