V návaznosti na seriál článků rozvahy se v dnešním díle budeme zabývat položkou krátkodobého finančního majetku, která představuje pro společnost vysokou likviditu. Tento majetek slouží společnostem k zajištění činnosti, především k úhradám závazků, které jim vznikly např. z pořízení určité služby apod. a naopak jej získávají od svých obchodních partnerů za poskytování služeb a produktů. Krátkodobý finanční majetek lze také obchodovat. Co vše je součástí tohoto majetku a jaké jsou jeho charakteristiky, bude řečeno v dalších odstavcích článku.

Zákonná úprava

Krátkodobý finanční majetek je v právních předpisech upraven zejména v Zákoně č. 563/1991 Sb., o účetnictví a to v §4 odst. 12, §24 až §27 a §29 až §30. Dále ve Vyhlášce č. 500/2002 Sb. a v České účetním standardu č. 005, č. 007 a č. 016

Identifikace krátkodobého finančního majetku

K jednomu z charakteristických rysů krátkodobého finančního majetku patří zejména jeho rychlá přeměna v peníze, tzv. likvidnost a také jeho bezprostřední obchodovatelnost. Předpokládaná držba, popř. smluvená doba splatnosti je stejně jako u všech krátkodobých aktiv kratší než 1 rok. Pro krátkodobý finanční majetek je vymezena účtová třída 2.

Jak již předchozí odstavec napovídá, součástí krátkodobého finančního majetku jsou peníze. Jednu z podob představuje finanční < -em>hotovost v pokladnách firem (v různých měnách). Zde je důležité, aby společnost vedla průběžnou inventarizaci a osoba nakládající s finančními prostředky měla uzavřenu dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené peněžní prostředky. Zároveň by tento proces měla mít účetní jednotka popsán ve vnitřních směrnicích. Kromě peněžní hotovosti jsou v této položce zahrnuty šeky, poukázky k zúčtování (např. na odběr zboží) a ceniny. Nejčastěji využívané druhy cenin jsou především stravenky, kolky, dálniční známky, poštovní známky či telefonní karty.

Další formou finančního majetku společností jsou peníze na bankovních účtech. Jedná se o bezhotovostní formu peněz, která je uložena na bankovních účtech (opět v různých měnách). Existuje více typů bankovních účtů - běžné účty, devizové účty, vkladové účty s výpovědní lhůtou atd. V případě, že banka umožňuje, aby ke konci rozvahového dne byl vykázán pasivní zůstatek u běžného účtu, pak je tento zůstatek součástí jiné položky rozvahy a patří do skupiny Krátkodobých bankovních úvěrů.

Aby byl překlenut časový nesoulad mezi okamžikem účtování transakcí na základě výpisů z bankovních účtů a pokladních dokladů, je používán účet peníze na cestě. Používá se v situacích, kdy dochází k pohybu peněz mezi jednotlivými bankovními účty či mezi jednotlivými pokladnami nebo jejich kombinací.

Další položku krátkodobého finančního majetku představují krátkodobé cenné papíry a podíly. Do této skupiny patří obchodovatelné cenné papíry a podíly určené k držení do 1 roku. Plní funkci jak peněžních ekvivalentů, tak i krátkodobých investic s cílem dosažení zisku. Jedná se o cenné papíry (majetkové i dluhové) určené k obchodování, krátkodobé dluhové cenné papíry se splatností do 1 roku, které jsou držené do splatnosti a ostatní realizovatelné krátkodobé cenné papíry a podíly, jež jsou při pořízení podnikem bez jasného záměru, jak s nimi bude naloženo.

Oceňování krátkodobého finančního majetku

Jak se oceňuje krátkodobý finanční majetek? Abychom mohli na tuto otázku odpovědět, musíme rozdělit krátkodobý finanční majetek na dvě skupiny:

• Peněžní prostředky a ceniny
• Cenné papíry a podíly

Peněžní prostředky (peníze v hotovosti a v bankách) a ceniny se oceňují při pořízení jmenovitou hodnotou.

Cenné papíry a podíly jsou při vzniku oceňovány pořizovacími cenami. Pořizovací cena v sobě zahrnuje jednak cenu pořízení samotného cenného papíru či podílu a jednak vedlejší náklady pořízení v souladu s pravidly stanovenými zákonnými předpisy (provize a poplatky burzám, makléřům, poradcům atd.).

K rozvahovému dni je účetní jednotce umožněno využití buď ocenění prostřednictvím reálné hodnoty nebo jmenovitou hodnotou (pořizovací cena).

Ocenění na reálnou hodnotu je možné využít účetní jednotkou u cenných papírů určených k obchodování (majetkové i dluhové) nebo u realizovatelných cenných papírů. Zatímco u ocenění cenných papírů k obchodování je reálná hodnota promítnuta výsledkově, u realizovatelných cenných papírů je promítnuta rozvahově (prostřednictvím účtu vlastního kapitálu).

Ocenění ve jmenovité hodnotě se použije u dluhových cenných papíru držených do splatnosti (do 1 roku).

U položek cenných papírů a podílů mohou být tvořeny opravné položky. Smyslem opravných položek je vyjádřit o kolik je skutečná hodnota daného aktiva nižší, než je jeho účetní cena a to zejména z důvodu dodržení zásady opatrnosti a zásady věrného a poctivého vedení účetnictví. Tvorba či rozpuštění opravných položek k tomuto finančnímu majetku nemá vliv na daňový základ společnosti, jelikož se jedná o daňové neúčinný náklad.

Cizí měna

Jak již jsme již zmínili, jsou některé složky krátkodobého majetku vyjádřeny v cizí měně. V tomto případě je nezbytné, aby tato informace byla zohledněna i v účetních knihách. V případě vzniku účetního případu lze použít denní kurz České národní banky nebo pevně stanovený kurz ve vnitřním předpise účetní jednotky. V případě přecenění k rozvahovému dni je nutné veškerý finanční majetek přecenit kurzem České národní banky k tomuto okamžiku. Vlivem těchto přepočtů pak vznikají kurzové rozdíly.

Inventarizace

U krátkodobého finančního majetku nesmí být opomenuto provedení fyzické či dokladové inventarizace, zda skutečný stav odpovídá stavu evidovaném v účetnictví. Případné inventarizační rozdíly se zobrazí jako finanční výnosy nebo finanční náklady. V případě uzavřené dohody o hmotné odpovědnosti zaměstnance za škodu se rozdíl dále posuzuje dle této dohody.

Závěr

Tento článek jsme věnovali poslední položce bilance v rámci oběžných aktiv a to krátkodobému finančnímu majetku, zejména jeho vymezení, charakteristikám a oceňování. V dalších číslech tohoto Newsletteru se můžete těšit i na přiblížení problematiky krátkodobého finančního majetku na straně pasiv.