Ministerstvo financí ve své snaze zmírnit ekonomické dopady související se šířením viru SARS-CoV-2 neustále zveřejňuje různá opatření, za účelem pomoci daňovým subjektům tuto situaci zvládnout. V tuto chvíli ponechme stranou úvahy, zda jsou schválená, resp. navrhovaná opatření pro firmy nebo drobné živnostníky dostačující a zaměřme se na to, jaké daňové úlevy mohou firmy, živnostníci a zaměstnavatelé využít pro snížení své aktuální odvodové povinnosti vůči státu.

V záplavě neustále nově zveřejňovaných informací, které se někdy mění i ze dne na den, mohou působit daňová opatření zmatečně. V tomto článku se tak zaměříme na ucelený přehled, co již teď mohou daňoví poplatníci využít, aby se nedostali do potíží se svým cash-flow a o jakých chystaných změnách se uvažuje.

Již zveřejněné články na toto téma jsou k nalezení na webových stránkách společnosti Fučík & partneři v sekci „Koronavirus - COVID-19“ dostupné na www.fucik.cz/Koronavirus - COVID-19. Tato stránka obsahuje všechny důležité informace a možnosti, jak reagovat na nastalou situaci, a to nejenom z daňové a odvodové oblasti. Naleznete zde například informace věnované zaměstnancům i možnostem postupu v situacích, kdy vzniká dopad i do smluvních vztahů.

1. Daň z příjmu právnických osob

Daňový subjekt podléhající dani z příjmů právnických osob může v současné době využít možnosti odložení plateb, prominutí pokut a penále. Současně se připravuje i návrh zákona, na základě kterého by bylo možno zpětné uplatnění daňových ztrát.

1.1 Zálohy na daň z příjmů a jejich prominutí

Daňový subjekt nemusí hradit zálohu splatnou 15. června 2020 (2. záloha v případě kvartálního plátce záloh, 1. záloha v případě pololetního plátce záloh). Nejedná se o prominutí daňové povinnosti, ale pouze o prominutí zálohy, které budou po konci zdaňovacího období započteny oproti případné daňové povinnosti.

Jak je to v případě daňových subjektů majících hospodářský rok?

Pokud má daňový subjekt hospodářský rok a chce také využít prominutí placení zálohy, je povinen podat individuální žádost o stanovení záloh jinak dle §174 daňové řádu, kde uvede důvod proč žádá o prominutí záloh (např. ve vztahu k mimořádným událostem). S ohledem na liberační balíčky nebude tato žádost podléhat správnímu poplatku.

Jak postupovat u záloh za třetí, či čtvrtý kvartál?

O prominutí zálohy za další kvartály se v současné chvíli neuvažuje. Přesto zálohy na daň z příjmů splatné 15. září a 15. prosince lze rovněž „prominout“ (stanovením záloh jinak), a to na základě podané individuální žádosti jednotlivých daňových subjektů, obdobně jako u daňových subjektů majících hospodářský rok.

1.2 Nedoplatek z daňového přiznání za uplynulý rok (2019)

Ministerstvo financí umožnilo podat daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob nejdéle do 1. července 2020, a to bez sankcí za pozdní podání i platbu daně (daňovému subjektu nebude vyměřena pokuta za opožděné tvrzení daně, ani úrok z prodlení a dokonce ani úrok z posečkané částky této daně) – jde o tzv. „generální pardon“. Stejné se vztahuje i na daňové přiznání z příjmů fyzických osob.  

Více informací můžete nalézt v článku ZDE.

Co dělat, když lhůta již proběhla a daňový subjekt nepodal daňové přiznání a „generální pardon“ se na něj nevztahoval, například protože má hospodářský rok?

V takovém případě je možné podat individuální žádost o prominutí pokuty za opožděné tvrzení daně. Nutné je ovšem uvést důvod, proč k tomuto opomenutí došlo (nejčastěji v souvislosti s koronavirem). Typicky se může jednat o onemocnění či karanténu účetní nebo dalších klíčových zaměstnanců, jejichž absence znemožnila plnění daňové povinnosti.

Co dělat, když lhůta ještě neproběhla, ale daňový subjekt již nyní ví, že nestihne podat daňové přiznání a generální pardon se na něj nevztahuje, například protože má hospodářský rok?

V takovém případě je možné podat na finanční úřad individuální žádost o posečkání, či splátkování daně. I v tomto případě je nutné uvést důvod v souvislosti s koronavirem.

1.3 Uplatnění ztráty zpětně („Loss carryback“)

Novým samostatných zákonem je plánováno zavedení zcela nového institutu tzv. „Loss carryback“, neboli zpětné uplatnění daňové ztráty, a to jak u daně z příjmu fyzických, ale i právnických osob za rok 2020. Jinými slovy, pokud daňový subjekt vykázal v letech 2018 nebo 2019 daňovou povinnost a v roce 2020 daňovou ztrátu, bude možné tuto ztrátu uplatnit proti základu daně za rok 2018 a 2019.

V současné chvíli je jisté, že určitá forma „Loss Caryback“ bude, ale její konkrétní podoba v současné době není známa. Jakmile budou známy další podrobnosti, budeme vás informovat, ale v současné chvíli je jisté, že je nutné vyřešit některé problematické oblasti, například dopad na prekluzi. Z dostupných informací můžeme předpokládat, že v případě dosažení ztráty za rok 2020, by měl mít daňový subjekt možnost tuto ztrátu uplatnit nejen v následujících 5 letech (případně 6 letech – tato otázka je stále diskutována), jako položku snižující základ daně, ale i zpětně - a to ve zdaňovacích obdobích započatých dva roky před začátkem zdaňovacího období, za které byla ztráta stanovena, tedy za rok 2018 a 2019. S tím, že nejprve by mělo být nutné snížit zisk z roku 2019 a pokud bude dosažená ztráta vyšší, než zisk v roce 2019, uplatní se ztráta i roce 2018 a pokud by dosažená ztráta byla vyšší než zisky roku 2019 a 2018 dohromady, pak je samozřejmě standartní možnost uplatnit tuto ztrátu v následující 5 letech (příp. 6 letech – viz výše). Ztrátu za rok 2020 by mělo být možné uplatnit naposledy za zdaňovací období roku 2025 (popř. 2026 – viz výše).

2. Daň z přidané hodnoty („DPH“)

V oblasti daně z přidané hodnoty se úlevy týkají prominutí pokut a úroků z prodlení.

• Prominutí pokuty za pozdně podané kontrolní hlášení

Pokud daňový subjekt podá pozdě kontrolní hlášení, správce daně automaticky promine pokutu ve výši 1 000 Kč, ale pouze za podmínky, že povinnost k její úhradě vznikla v období mezi 1. březnem a 31. červencem 2020. Obvykle se bude jednat o situaci, kdy daňový subjekt podá kontrolní hlášení po lhůtě, avšak dříve, než obdržel výzvu k jeho podání od správce daně. 

Jak postupovat v případě udělení jiné pokuty související s kontrolním hlášením?

Na základě individuální žádosti může být daňovému subjektu prominuta pokuta i z ostatních titulů pozdního podání kontrolního hlášení vyplývajících z výzev vydaných v době od 1. 3. do 31. 7. 2020, a to ve výši 10.000 Kč, 30.000 Kč nebo 50.000 Kč. Pokuta však bude prominuta pouze bude-li prokázáno, že k porušení povinností došlo v důsledku mimořádných opatření. Podání této žádosti nebude podléhat do 31.7. 2020 správnímu poplatku.

Více informací naleznete v našem článku ZDE.

2.1 Prominutí pokuty za pozdně podané přiznání k DPH 

Pokud daňový subjekt podá přiznání k DPH po termínu, a to včetně pozdní úhrady daně, má v takovém případě možnost podat individuální žádost, na základě které mu mohou být ve specifických případech prominuty související sankce za pozdní podání a úhradu daně.

Shrneme-li úlevy u daně z přidané hodnoty, je nutné zdůraznit, že kromě plošného prominutí pokuty za pozdě podané kontrolní hlášení ve výši 1 000 Kč je v ostatních případech vždy nutné podat individuální žádost o prominutí souvisejících sankcí s prokázáním, že příčinou opomenutí byly důvody spojené se šířením koronaviru.

Více informací naleznete v našem článku ZDE.

3. Pozastavení povinnosti elektronicky evidovat tržby („EET“) pro subjekty spadající
do všech fází EET

Po dobu nouzového stavu (tj. aktuálně od 12. března 2020 do dne ukončení tohoto nouzového stavu, tj. minimálně do 30.4.2020) je zrušena povinnost plnit povinnosti podle zákona o EET. Výjimkou je povinnost zacházet s autentizačními údaji, certifikátem pro evidenci tržeb a blokem účtenek tak, aby subjekt předešel jejich zneužití. Návazně na to, pak povinnost evidence tržeb a povinnost umístit informační oznámení je zrušena po dobu tří měsíců ode dne ukončení nouzového stavu vyhlášeného dne 12. března 2020.

V souvislosti s EET dochází dále k faktickému odkladu závěrečné fáze EET nejméně o tři měsíce a to prostřednictvím tolerančního pásma. Od 1. května se finanční správa zavázala k maximální možné toleranci k případným zjištěním a to tak, že v tomto období bude plnit pouze poradní funkci a nebude udělovat žádné sankce, v případě, že se nově evidující podnikatel nezvládne na evidenční povinnost včas připravit.

4. Ostatní daně a odvody

4.1 Daň z nabytí nemovitých věcí

Plošné prominutí pokuty za pozdně podané daňové přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí a úroku z prodlení a úroku z posečkané částky se vztahuje na všechna daňová přiznání, která měla být podána ve lhůtě od 31.3.2020 do 31.7.2020. Toto prominutí lze aplikovat pouze za podmínky, že daňové přiznání (a související daň bude uhrazena do 31.8.2020). Fakticky se tak bude toto prominutí vztahovat na nemovitosti, které byly pořízeny (byl proveden vklad do katastru) po 1.12.2019.

4.2 Zálohy na silniční daň

Poplatníci silniční daně mohou odložit placení záloh splatných do 15. 4. 2020 a do 15. 7. 2020. Takto odložená platba totiž nebude správcem daně nikterak sankcionována. Prominutí platí ovšem pouze v případě, že k úhradě těchto záloh skutečně dojde nejpozději do 15. 10. 2020.

4.3 Zdravotní a sociální pojištění odváděné za zaměstnance

V současné chvíli není žádná možnost odkladu a prominutí sankcí za odvody na sociální a zdravotní pojištění a ani se v současné chvíli neočekává schválení jakékoliv formy takové úlevy. Toto tvrzení má jednu výjimku, kdy u pozdních plateb odvodu zdravotního pojištění až do 21. září 2020, nebude vymáháno penále (netýká se pojistného za únor 2020, které bylo splatné do 20. března 2020). V souvislosti s platbou zdravotního a sociálního pojištění je nutné zdůraznit, že řádná platba zdravotního a sociálního pojištění je požadována jako podmínka pro výplatu případné refundace od státu.

V případě, že je zaměstnanec v karanténě, uplatňuje se stejný režim, jako za situace, kdy by byl zaměstnanec nemocný. Pro výplatu náhrady mzdy musí zaměstnanec předložit doklad od lékaře, který prokazuje nařízení karantény, nebo hygienické stanice (která taktéž nařizuje karanténu). Zaměstnavatel na základě tohoto dokumentu  vyplatí náhradu mzdy zaměstnanci za 14 dní. Výše náhrady mzdy je v takovém případě stejná, jako v případě dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance (nemoc).

5. Program „Antivirus“

Aktuálně mohou zaměstnavatelé žádat o příspěvek z programu Antivirus. Antivirus je určen zaměstnavatelům, kteří jsou povinni vyplácet svým zaměstnancům náhradu mzdy a zároveň, kteří v důsledku opatření přijatých v souvislosti s koronavirem toho nejsou schopni. Pravidla, která jsou platná v současné chvíli nepomáhají zaměstnavatelům, kterým se i přes pokles odbytu podařilo přidělovat zaměstnancům práci, za kterou jim vyplácejí mzdu.

V současné době se hovoří o vytvoření dalšího režimu „C“, který by se týkal firem pokračujících v činnosti, u nichž došlo k poklesu produkce v důsledku současné situace.

V současné chvíli se program antivirus skládá ze dvou režimů a to z tzv. režimu „A“ a „B“:

• „A“ karanténa a nucené uzavření provozu

Příspěvek činí 80% náhrady mzdy zvýšené o odvody, maximální měsíční výše příspěvku pak na jednoho zaměstnance činí 39 000,- Kč. Jedná se o situaci,

1. kdy zaměstnanci je nařízena karanténa a zaměstnavatel musí do vzniku nároku na nemocenské vyplácet náhradu mzdy, nebo
2. zaměstnavateli bylo nařízeno uzavření provozovny a zaměstnanci je vyplácena náhrada mzdy.

• „B“ související hospodářské potíže

Jedná se o situaci, kdy podstatná část zaměstnanců není zaměstnavateli k dispozici např. z důvodu nemoci či péče o dítě, či omezení vstupů. V režimu „B“ pak výše příspěvků činí 60% náhrady mzdy zvýšené o odvody, maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance potom činí 29 000 Kč.

Podrobnosti o tomto programu můžete nalézt v článku ZDE.

V případě zájmu vám rádi s výše uvedenými oblastmi a případnými žádostmi pomůžeme. Vzhledem k tomu, že se díky vyhlášenému nouzovému stavu legislativa mění v řádu několika málo dní, je možné, že výše popsané situace nebudou finální. Tuto oblast pro vás budeme i nadále sledovat.

Veronika Džalavjan
Štěpán Hrubý