Psát o módě, ženském šatníku, designu, barvách či látkách je pro mě téma na mnoho stran, co povídám, na několik večerů, na několik knih! Mám však jenom tento úvodník a tak se pokusím být stručná. Jistě chápete, že budu mít problémy vtěsnat tolik myšlenek na nekonečné téma módy do jednoho úvodníku.
Je pravda, že před revolucí byla česká móda dost jednoduchá. Ženy nosily na hlavě karfiol, což byla trvalá, ve které vypadaly všechny ženy jako ovce. K tomu úzká sukně a bílá halenka. Slečny nosily sukně plisované. Muži měli krátký sestřih a nosili tesilky a dederonovou košili. Ti odvážnější si vystáli v tuzexu frontu a za bony si koupili rifle. S upnutými nohavicemi požívali té největší vážnosti mezi vrstevníky.

S revolucí se změnila nejen politická situace, ale i naše šatníky. Zmizely šedé a nevýrazné barvy a střihy a la jutový pytel.  Zatímco dříve jste potkávali na ulici desítky žen ve stejných šatech, dnes je výjimka, pokud se náhodou setkají tváří v tvář dva stejné modely. A to je potom faux pas, zvláště pokud jsou to módní ikony. Tedy mě by to nenapadlo, ale píšou to v časopisech a dámských magazínech!
Ráda se ohlédnu po hezky oblečené ženě, ale ještě více po elegantně oblečeném muži. Jestliže si někdo myslí, že móda je doménou pouze žen, tak se velmi mýlí. Muži se rádi oblékají a rádi se dobře a vkusně oblékají. Copak se žena otočí za chlapem v kraťasech a vytahaném tričku? Ani náhodou! Proč otáčet krk za něčím takovým. Ale takový upravený muž v elegantní košili, nebo ve sportovní či nedbalé eleganci, za ním by se otočil i třeba… myslela jsem, že mě něco napadne a nenapadlo.
Ale to vám musím říct. Je to trapas, ale ten potěší. Tuhle jsem se otočila za elegantně oblečeným chlapem tak, že jsem v další vteřině objímala kandelábr. Nechápu, proč někdo staví ty sloupy na chodníky! Ale nepodívejte se, dámy, na muže s modrýma očima, který se nese středem chodníku v perfektně střiženém obleku s doplňky, které se vzájemně kombinují  od kravaty až k botám. První moje myšlenka: to nemůže být konfekce! U koho asi tak šije?
Je fakt, že továrny, které před sametovou revolucí vyhazovaly jak na běžícím pásu jeden letní model pro muže a druhý pro ženy, už zanikly. Naštěstí místo toho vznikly další značky, které jsou dnes uznávány nejen v Česku, ale i ve světě. Ženy se oblékají u Prady, muži mají Blažka. Tedy značku Blažek. Věděli jste kupříkladu, že vstoupí-li muž do jmenovaného salonu, vyjde obležený ve značkovém oblečení od spodního prádla, přes košili či oblek, až po boty? Přiznám se, že ještě nedávno to bylo moje bílé místo ve znalostech ze světa módy, a to i přesto, že značku Blažek velmi dobře znám. Stačilo setkání s majitelem světoznámé oděvní značky Ladislavem Blažkem a jeden rozhovor. Záznam z něj najdete v tomto čísle. Z dalších článků tentokrát vřele doporučuji Petry Vaněčkové na téma Daňová uznatelnost výdajů na propagační akce nebo pojednání o založení společnosti v článku Založení společnosti od Michala Sikory. Přeji krásné dny!