Alice Šrámková | 8.10.2024
IFRS 18 Prezentace a zveřejnění v účetní závěrceDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
Blížící se konec roku je pro mnohé účetní jednotky zároveň obdobím příprav na sestavování účetní závěrky. Novela účetních předpisů, která je známá již delší dobu, přinesla s účinností od 1.1.2018 několik novinek. Vzhledem k tomu, že se některé z nich týkají změn vykazování v rámci účetní závěrky, dnešním článkem bychom si je chtěli společně s vámi připomenout.
V účetním období započatém v roce 2018 si mohou účetní jednotky zvolit ze dvou možností vykazování časového rozlišení aktiv a pasiv. Na základě změny příslušných paragrafů vyhlášky (§3, §13 a § 19) se může účetní jednotka rozhodnout, zda bude časové rozlišení vykazovat jako doposud v rozvaze v položce „D. Časové rozlišení aktiv/pasiv“, nebo nově v oběžných aktivech či závazcích v rámci skupinové položky „C.II. Pohledávky“ resp. „C. Závazky“. V takovém případě rozvaha neobsahuje položku „D. Časové rozlišení“ a struktura údajů vykázaných v rozvaze bude následující:
C.II. Pohledávky
C.II.1. Dlouhodobé pohledávky
C.II.2. Krátkodobé pohledávky
C.II.3. Časové rozlišení aktiv
C.II.3.1. Náklady příštích období
C.II.3.2. Komplexní náklady příštích období
C.II.3.3. Příjmy příštích období
C. Závazky
C.I. Dlouhodobé závazky
C.II. Krátkodobé závazky
C.III. Časové rozlišení pasiv
C.III.1. Výdaje příštích období
C.III.2. Výnosy příštích období
O tom, který způsob vykazování zvolí, musí účetní jednotka rozhodnout nejpozději k rozvahovému dni. Způsob vykazování v aktivech a pasivech musí být shodný, kombinace obou způsobů není přípustná. Způsoby účtování na účty časového rozlišení se nemění.
Ve vazbě na časové rozlišení a jeho vykazování vyvstává znovu otázka přeceňování účtů časového rozlišení. Národní účetní rada vydala k tomuto tématu interpretaci I – 37 Časové rozlišování a cizí měna. Zjednodušeně lze shrnout závěr, že bez ohledu na skutečnost v jaké části rozvahy jsou vykázány položky příjmů a výdajů příštích období, lze tyto položky považovat za pohledávky a závazky, a tudíž se mají k rozvahovému dni přecenit. Náklady a výnosy příštích období naproti tomu pohledávku ani závazek nepředstavují a proto se jich přecenění na konci účetního období netýká.
Z praktického pohledu doporučujeme změnu vykazování konzultovat, protože je třeba vzít do úvahy řadu faktorů a okolností. Například se musíte vypořádat s vykázáním minulého období, nebo se zamyslet, jak dané vykazování budou vnímat jednotliví uživatelé účetní závěrky.
Nový § 15a vyhlášky slučuje dosavadní položky pasiv „A.IV.1. Nerozdělený zisk minulých let“ a „A.IV.2. Neuhrazená ztráta minulých let“ do jedné položky „A.IV.1. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená ztráta minulých let“. Zároveň se mění označení položky pasiv „Jiný výsledek hospodaření minulých let“ z původního A.IV.3. na A.IV.2. Nový způsob vykazování nemá žádný vliv na stávající způsoby účtování na příslušné účty skupiny 42x, na které je i nadále možné účtovat pouze na základě rozhodnutí nejvyššího orgánu účetní jednotky.
Daný způsob vykazování zjednoduší přehlednost položek vlastního kapitálu a usnadní rozhodování valných hromad či společníka o dosaženém hospodářském výsledku.
Odpis goodwillu
Na základě změny § 6 odst. 3 vyhlášky již nebude možné odpisovat goodwill nebo záporný goodwill až po dobu 120 měsíců ale nejpozději do 60 měsíců. Nové ustanovení §56, odst. 2 sice účetní jednotce umožňuje rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje v rozmezí 60 až 120 měsíců, ale pouze v případě, kdy dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout. Zvolenou dobu odpisování musí účetní jednotka zároveň odůvodnit v příloze.
Nehmotné výsledky výzkumu
Nehmotné výsledky výzkumu nebudou s účinností od účetního období započatého v roce 2018 považovány za dlouhodobý nehmotný majetek. Výdaje na výzkum budou účtovány dle konkrétní situace jako náklady běžného období, komplexní náklady příštích období, případně jako pořízení dlouhodobého hmotného majetku či nedokončená výroba. Podle přechodných ustanovení účetní jednotka, která vykazovala nehmotné výsledky výzkumu v položce „B.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje“ do konce účetního období započatého před rokem 2018, pokračuje v jeho odpisování a vykazuje tento majetek až do jeho vyřazení v položce „B.I.4. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek“.
Vykazování, oceňování a zveřejňování informací o derivátech
Novela zrušila § 52 a § 53 vyhlášky týkající se oceňovacích rozdílů při uplatnění reálné hodnoty u zajišťovacích derivátů a derivátů k obchodování. Zároveň §3 vyhlášky v novém odstavci 10 stanoví, že pro účely vykazování, oceňování a zveřejňovaní informací o derivátech v příloze v účetní závěrce a operacích s nimi použije účetní jednotka ustanovení vyhlášky č. 501/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou bankami a jinými finančními institucemi, ve znění účinném k 31.12.2017. Účetní jednotky tak budou i nadále postupovat podle účetního standardu IAS 39 a nikoliv podle účetního standardu IFRS 9, na který se vyhláška č. 501/2002 Sb. v roce 2018 nově odkazuje. Český účetní standard pro podnikatele č. 009 DERIVÁTY doplňuje, že pro postupy účtování se přiměřeně použijí též ustanovení Českých účetních standardů pro finanční instituce v účinném znění.
Abychom sestavení účetní závěrky neměli tak snadné, mění se formuláře státních výkazů a některá názvosloví – např. Dlouhodobý majetek budeme nyní hledat pod názvem Stálá aktiva nebo Zůstatkovou cenu prodaného materiálu pod názvem Prodaný materiál. Zároveň se do výkazů promítnou i výše uvedené změny. V přehledu o peněžních tocích navíc povinně musí být vykázáno také srovnatelné období minulého roku.
Společnosti by se také při sestavení účetní závěrky měly zamyslet nad svou kategorizací. Právě rok 2018 pro ně může znamenat změnu kategorie ve vazbě na dosahovaná kritéria (aktiva, obrat, počet zaměstnanců). Změna kategorie pro účetní jednotku nemusí být snadnou záležitostí. Může jí vzniknout povinnost auditu, povinnost změnit metodu ocenění majetku, změní se požadavky na strukturu uváděných informací v příloze k účetní závěrce či může vzniknout povinnost sestavit přehled o peněžních tocích a výkaz o změnách ve vlastním kapitálu.
Pokud si nejste si jisti, jak se vypořádat s výše uvedenými změnami, neváhejte nás kontaktovat. V případě, že řešíte možnou změnu kategorizace účetní jednotky a související dopady, dozvíte se více v našem následujícím článku.
Autorky: Ing. Renáta Habeltová, Ing. Klára Honzíková