Petra Vaněčková | 6.11.2024
Ze 40 na 251 paragrafů aneb Vše o novém zákonu o účetnictvíDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
| 3. Listopadu 2020
V důsledku aktuálně probíhající pandemie koronaviru dochází velmi často k tomu, že zaměstnanci plně nebo částečně pracují z domova. Vykonává-li zaměstnanec práci z domova, zaměstnavatel by mu měl poskytovat náhradu vzniklých výdajů. Pravidla pro poskytování náhrad by měla být jasně definována ve vnitřním předpise zaměstnavatele, případně v pracovní smlouvě. Náhrady vyplacené v souladu s podmínkami stanovenými v zákoně o daních z příjmů (dále jen ,,ZDP“) nepředstavují pro zaměstnance zdanitelný příjem a nevstupují do vyměřovacího základu pro odvod sociálního a zdravotního pojištění.
V případě náhrad za opotřebení vlastního majetku zaměstnance používaného pro výkon práce (např. počítač, tiskárna, telefon či nábytek) lze výši náhrady stanovit paušální částkou. Jedná-li se o majetek, který by byl odepisován, je výše paušálu omezena výší odpisu srovnatelného hmotného majetku.
Podle názoru finanční zprávy nelze paušalizovat náklady na tzv. povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce – např. náklady na topení, elektrickou energii, vodné a stočné, telekomunikační služby vč. internetového připojení apod., které souvisí s chodem domácí kanceláře. Výše náhrady by tak měla být stanovena na základě kalkulace skutečně vynaložených výdajů, což je ovšem v praxi často velmi komplikované a administrativně náročné. V roce 2019 a poté i na počátku pandemie se paušalizaci snažila prosadit Komora daňových poradců na společném jednání s Generálním finančním ředitelstvím (dále jen ,,GFŘ“). Snahou bylo zjednodušit prokazování nákladů a rozšířit možnost aplikace paušalizace např. prostřednictvím znaleckého posudku či vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí. Při obou jednáních byl ovšem tento návrh ze strany GFŘ zamítnut. Od té doby se využití home office ještě více rozšířilo, a proto je současná právní úprava zcela nevyhovující. Otázkou je, zda by správně stanovená výše náhrady (např. na základě přepočtu skutečné spotřeby v kanceláři dle doložených cen energií během pracovní doby na jednoho zaměstnance) u finančního úřadu obstála.
O budoucím vývoji a případných legislativních změnách, které byly při jednáních ze strany GFŘ přislíbeny, Vás budeme informovat. V případě dotazů či zájmu o podporu v této oblasti se na nás neváhejte obrátit.