Martin Hahn | 8.10.2024
Pilíř 2 – Někteří hříšníci z EUDaně, účetnictví, právo a nejen to. Všechny klíčové novinky pro váš byznys.
V praxi se velice často setkáváme se mzdovými ročními bonusy, které jsou účtované přes dohadné účty pasivní (dále také „dohad“). Dle posledního rozsudku Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“), který se zabýval touto tématikou (8 Afs 35/2010), je důležité velmi pozorně posoudit vznik nároku na bonusy a účtování dohadů z důvodu daňové uznatelnosti těchto nákladů. Před vysvětlením závěrů soudu je vhodné uvést některá teoretická i praktická východiska, ze kterých vychází i rozsudek.
! Jinými slovy je důležité nejen správně posoudit věcnou a časovou souvislost nákladů a výnosů při sestavování základu daně, ale je také důležité dodržovat tuto zásadu při účtování.
Vyhláška č. 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví (dále „vyhláška“)
! Z výše uvedené charakteristiky dohadných účtů pasivních je důležitá právě skutečnost, že dohad musí být závazkem a je důležité správně definovat veškeré podmínky vzniku závazku.
NSS při zdůvodnění svého rozhodnutí konstatoval, že při účtování na dohadný účet pasivní je třeba účtovat pouze o plnění, které se v daném účetním období reálně uskutečnilo, avšak dosud není známa jeho přesná výše. V situaci, kdy účetní jednotka účtuje např. o dohadu na energie, není sporná otázka, že závazek za tuto energii vznikl již v průběhu běžného období z důvodu její spotřeby, ale vzhledem k absenci dokladu pouze k rozvahovému dni není známa jeho přesná výše.
Přiznání ročních odměn dle NSS automaticky nevyplývá pouze z odvedené práce zaměstnanců ve zdaňovacím období, ale jeho možná výše může být (a v tomto konkrétním rozsudku byla) závislá též na hospodářském výsledku, na návrhu a zejména na schválení roční odměny nařízenými, na schválení účetní závěrky auditorem a případně na dalších faktorech. Jestliže tyto skutečnosti nastanou až v následujícím účetním období, dojde ke vzniku nároku na výplatu bonusu a daňové uznatelnosti těchto nákladů v období následujícím.
Při posuzování každého účetního případu je tedy třeba vycházet z toho, jak byly u konkrétního daňového subjektu upraveny podmínky vzniku nároku na odměnu tj. existence právního nároku. Jestliže jsou roční mzdové bonusy podmíněny dalšími faktory (schválení nadřízeným, schválením účetní závěrky valnou hromadou, audit), neexistuje k rozvahovému dni běžného období právní jistota vyplacení těchto bonusů. Pokud by kterýkoli z uvedených předpokladů (faktorů) nenastal, nárok na výplatu roční odměny by konkrétnímu zaměstnanci nevznikl a již zaúčtovaný výdaj by následně nebyl vynaložen.
V situaci, kdy jsou mzdové roční bonusy vztahující se k běžnému období podmíněny skutečností, která nastane až v období následujícím (např. schválení valnou hromadou), nedochází v běžném období ke vzniku závazku a dle názoru NSS by nemělo dojít k účtování dohadu. Aby byl dodržen věcný a poctivý obraz účetní závěrky, náklad na bonusy by měl být v účetnictví zobrazen prostřednictvím rezervy, která má nedaňový charakter.