České účetnictví je tradičně založeno na právních předpisech. Reguluje ho zejména zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky včetně standardů, které na vyhlášky navazují. V poslední době ale roste počet společností, kterým již vymezení ve výše uvedených předpisech nestačí nebo musí (zejména z důvodu jednotného vykazování v rámci skupiny, které jsou součástí) provádět úpravy pro mezinárodní účely. To není mnohdy jednoduché. K výkladům některých možných situací se v České republice věnuje činnost Národní účetní rady, která se svými Interpretacemi snaží nabízet řešení otázek, které české účetní předpisy řeší nesprávně, nejednotně, nebo je neřeší vůbec.

Národní účetní rada jako instituce

Národní účetní rada (dále jen „NÚR“) je dle svých stanov nezávislá odborná instituce k podpoře odborné způsobilosti a profesní etiky při rozvoji účetních profesí a v oblasti metodiky účetnictví a financování. Předmětem činnosti je zejména vzájemná spolupráce s Ministerstvem financí, vládou ČR na tvorbě legislativy a souvisejících norem; tvorba, aktualizace, vydávání a distribuce národních účetních standardů a metodik; metodická spolupráce s orgány Evropské unie, zahraničními institucemi a osobami v oblastech týkajících se národních účetních standardů a spolupráce při rozvoji a podpoře účetních profesí. NÚR vznikla už v roce 1999 v době, kdy vznikal např. zcela nový zákon o účetnictví, nové daňové zákony nebo zákon o auditorech. Historicky první dvě interpretace NÚR byly schválené v roce 2005 a týkaly se odložené daně.

Členy Národní účetní rady jsou všichni účastníci zakladatelské smlouvy, kterou byla NÚR zřízena:

a)    Komora auditorů ČR

b)    Komora daňových poradců ČR

c)    Svaz účetních ČR

d)    Vysoká škola ekonomická, zastoupená Fakultou financí a účetnictví

Každý z těchto členů má v NÚR jeden hlas. Každý člen má v NÚR celkem tři zástupce. Interpretace je schválena nadpoloviční většinou všech hlasů.

Proces vzniku interpretací

Návrhy témat, která by měla být upravena interpretací mohou podávat členové NÚR na jejím zasedání. Pokud chce podat návrh někdo z veřejnosti, musí tak učinit prostřednictvím některého člena NÚR. O tom, jestli bude návrh intepretace zpracovávaný, hlasuje NÚR na svém zasedání a musí ho schválit nadpoloviční většina hlasů. Následně je jeden z členů NÚR pověřený zpracováním pracovního návrhu interpretace. Po projednání pracovního návrhu interpretace je návrh interpretace zveřejněn k tzv. vnějšímu připomínkovému řízení, kdy se může vyjádřit kdokoli z veřejnosti.

Zpracovatel předloží přehled přijatých připomínek a způsob jejich zapracování nebo důvody k odmítnutí ze strany NÚR spolu s finálním návrhem interpretace ke schválení na zasedání NÚR. Pokud je interpretace odhlasována nadpoloviční většinou všech členů, je interpretace zveřejněna spolu se zprávou o vypořádání připomínek.

Co můžeme na stránkách www.nur.cz především najít:

• Předmluva k interpretacím
• Schválené interpretace NÚR
• Připomínkové řízení k návrhům interpretací
• Pracovní návrhy interpretací
• Tvorba interpretací NÚR

Interpretace NÚR

Na stránkách www.nur.cz nalezneme interpretace a návrhy interpretací uvedené podle datumů, kdy byly interpretace a také jejich návrhy zveřejněny.

V rámci jednotlivých interpretací, které jsou očíslovány s příznakem (například „Návrh interpretace“ – NI; „Interpretace“ - I) je uveden popis problému, který interpretace řeší a současně co je cílem dané interpretace. 

Každá interpretace nabízí řešení daného problému a jeho zdůvodnění, včetně odkazu na příslušné předpisy. 

Úkolem interpretací je vyjádření odborného názoru na účetní otázky, které nejsou řešeny českými účetními předpisy nebo jejich řešení není dostatečné. Dalším úkolem je řešit otázky, které vznikly na základě nových právních předpisů a je nutné jejich zavedení do praxe nebo nejsou evidovány jednotné názory/závěry ze stran odborné veřejnosti v praxi. 

Je však důležité si uvědomit, že interpretace nejsou právně závazné, ale jsou vyjádřením „dobré praxe“ a aplikují se prostřednictvím pravidel v dané účetní jednotce. K vydávání právně závazných názorů/závěrů jsou oprávněné pouze soudy.

Schválené interpretace NÚR řeší různá témata. Z těch nejnovějších jsou to interpretace na téma Přijaté/Poskytnuté zálohy v cizí měně, Znehodnocení stálých hmotných a nehmotných aktiv, Cizoměnové pohledávky s opravnou položkou, Zákaznické věrnostní programy, Inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku a další.

Rozhodnutí NSS ve sporu ve prospěch interpretace

Jak už bylo výše naznačeno může docházet v praxi k „rozepři“ mezi stanovenými pravidly v zákonech (někdy až nedostatečnými či zastaralými) a Interpretacemi, které jsou výsledkem účetní praxe. V poslední době se nejvíce hovořilo o rozdílném pohledu v rámci poskytnutých záloh v cizí měně a související „tíhy“ nesení/nenesení kurzového rizika.

Interpretace týkající se poskytnutých záloh v cizí měně došla k závěru, že pokud společnost v souvislosti s poskytnutou zálohou nenese kurzové riziko z následného vývoje kurzu (neočekává inkaso zálohy zpátky), nebude k datu účetní závěrky zálohu přepočítávat kurzem ČNB, ale ponechá ji oceněnou historickým kurzem z doby úhrady. Finanční správa však ve své praxi šla proti závěru interpretace a nevykázané kurzové rozdíly v těchto případech doměřovala (pokud nebyly vykázány v účetnictví kurzové zisky podléhající dle Finanční správy zdanění). V únoru 2022 Nejvyšší správní soud(„NSS“) dospěl k rozsudku a ztotožnil se se závěrem interpretace ve smyslu toho, že nemají být kurzové rozdíly (v sporném případu se jednalo o kurzové rozdíly ze zálohy poskytnuté na dlouhodobý majetek) počítány, jinými slovy účetní jednotka nenese kurzové riziko a k rozvahovému dni není titul pro provedení přecenění.

NÚR aktuálně

Aktuálně se připravují intepretace na téma Zaměstnanecké benefity, Vykazování kryptoměn v účetnictví, Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku, Emisní povolenky nebo Vykazování cenin.

Některé novější interpretace již vycházejí ze standardů IAS a IFRS, resp. hledá se v nich opora pro dodržení jedné z hlavních zásad účetnictví, a to dodržení věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Například I-45 – Znehodnocení stálých hmotných a nehmotných aktiv. Mezinárodní účetní standardy mimo jiné obsahují i definice jednotlivých pojmů, které v našich účetních předpisech chybí a které jsou nezbytným předpokladem pro správné posouzení řešené problematiky.

Interpretace NÚR - krok k aplikaci IFRS

NÚR považuje kompatibilitu s IFRS za vhodnou především v oblastech, které české účetní předpisy jednoznačně neupravují. Hlavním důvodem však bývá chybějící právní úprava v účetních předpisech. Dalším důvodem pro jejich použití je situace, kdy řada účetních jednotek „standardně“ pracuje s českými účetními předpisy v rámci zabezpečení českého účetnictví (výkaznictví) a IFRS je využíváno pro zachování jednotných pravidel při konsolidaci skupiny, ke které náleží. V neposlední řadě existují i společnosti, kterým je použití předpisů dle IFRS nařizováno zákonem – jedná se o společnosti kotované na evropském regulovaném trhu.  

Jak to vypadá u takových účetních jednotek v praxi? V současné době vedou společnosti dva paralelní účetní systémy (jeden pro českou úpravu a druhý pro IFRS), což je velmi nákladné, časově náročné, a i při sebelepším nastavení daného systému je nutné provádět velkou řadu ručních úprav. V praxi se také setkáváme s vedením účetnictví v jednom či druhém systému, který se následně transformuje („překlápí“) pro potřeby účetní jednotky buď na úrovni výkazů nebo na úrovni zůstatků účtů. 

Postupu přechodu z IFRS na české účetní předpisy se v minulosti věnoval Pracovní návrh interpretace PNI-51. Tento návrh se však nedokončil.

Grant Thornton ve vztahu k NÚR

V souvislosti s NÚR si dovolíme uvést, že naše skupina má zastoupení v NÚR. Paní Alice Šrámková a Petra Vaněčková, které pracují pro Grant Thornton Tax & Accounting s.r.o., se podílejí na vypracování některých interpretací a současně Alice Šrámková je i členkou NÚR, a to za Svaz účetních České republiky.

Co říct závěrem? Prostředí českého účetnictví se neustále vyvíjí a mění. Na změny je nutné reagovat. Národní účetní rada pomáhá najít případné řešení pro konkrétní problém a tím zajistit naplnění věrného a poctivého obrazu účetnictví. 

Máte dotaz k nějaké schválené (vydané) interpretaci, respektive nevíte, zda a jakým způsobem ji můžete aplikovat do svého účetního výkaznictví? Naše společnost má ve svých řadách odborníky nejen z pohledu účetního výkaznictví, ale i daňového. Proto nás neváhejte kontaktovat, rádi vám pomůžeme s řešením dané situace. 

Autor: Petra Kopsová, Ivana Bartáková, Kateřina Prachařová