Úvod

Práce auditora nekončí pouze zkoumáním již skončeného (prověřovaného) účetního období. Je potřeba být důsledný i k událostem, které nastanou v budoucnu (v následujícím účetním období) a to zejména z důvodu, že tyto události mohou ovlivnit účetní závěrku za účetní období, za které je sestavována. Cílem tohoto článku je blíže popsat problematiku a významnost událostí, které nastaly až po datu rozvahového dne, a okamžiky, které s nimi souvisí.

Následné události

Jedná se o události, které nastaly mezi rozvahovým dnem účetní závěrky a dnem sestavení, schválení účetní závěrky a jejího podepsání statutárním orgánem s následným zveřejněním. Všechny účetní jednotky jsou povinny sestavit účetní závěrku ke dni uzavírání účetních knih se všemi informacemi, které jsou k daným okamžikům známé. Tento den se nazývá rozvahový den, což u většiny společností v České republice připadá na poslední den v kalendářním roce (tedy 31.12.). Avšak vzhledem k tomu, že mezi rozvahovým dnem a dnem sestavení, schválení a zveřejnění účetní závěrky může uplynout značná doba, je možné, že nastanou určité události, které mohou, ale i nemusí výrazně ovlivnit účetní závěrku. Účetní jednotka je povinna následné události brát v úvahu. V případě nesprávného vyhodnoceni těchto událostí by se mohlo stát, že sestavená účetní závěrka bude zkreslená a nebude podávat věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky.

Dopad následných událostí na účetní závěrku účetní jednotky závisí od jejich typu. Rozlišujeme dva typy událostí:

• Události po rozvahovém dni nevyžadující úpravu jsou takové, které popisují stav vzniklý až v následujícím období, a tedy s minulým účetním obdobím (za které je účetní závěrka sestavována) nijak nesouvisí.
• Události po rozvahovém dni vyžadující úpravu jsou oproti tomu takové, které souvisí s minulým účetním obdobím a poskytují pouze doplňující (aktuálnější) důkazy o stavu, který už ale existoval k rozvahovému dni.

Neupravující události

Neupravující události jsou takové události, které jednoznačně nastaly až v následujícím účetním období, a k minulému účetnímu období se nevztahují. Tyto události neupravují sice hodnoty v účetní závěrce jako takové, nicméně v případě významnosti je nutné je zveřejnit v příloze v účetní závěrce i výroční zprávě, pokud ji účetní jednotka sestavuje. Příkladem událostí nevyžadujících úpravu finančních výkazů (účetní závěrky) jsou např. přírodní katastrofy, které postihly podnik, zahájení důležitého soudního sporu anebo prodej dceřiných společností případně jiných významných aktiv účetní jednotky v následujícím období.

Upravující události

Události vyžadující úpravu účetních výkazů jsou takové, které souvisí s případy existujícími k datu účetní závěrky (rozvahovému dni) daného účetního období, avšak účetní jednotka byla o těchto událostech informována až po rozvahovém dni. V rámci zachování věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví je nutné tyto změny zohlednit i v účetní závěrce daného roku. Takovým nejčastějším příkladem je změna očekávaného výsledku soudního sporu - například je vydáno nové rozhodnutí, nebo naopak vedený soudní spor je již ukončen a jsou známy finální dopady pro účetní jednotku, a to jak na aktivní, tak také na pasivní straně (pozice) účetní jednotky. Na pasivní soudní spory (účetní jednotka je žalovanou stranou) jsou vytvářeny rezervy už ve sledovaném účetním období dle, v daném okamžiku, nejlepšího odhadu a očekávání (podpůrných podkladů) účetní jednotky. Pokud tedy je následně evidována změna, je nezbytné provést úpravu účetních výkazů. Dalším příkladem promítnutí úprav do účetní závěrky může být snížení hodnoty aktiv – např. nutnost tvorby (aktualizace) opravné položky k zásobám z důvodu prodeje zásob „pod cenou“, bankrot odběratele, a tedy související tvorba (aktualizace) opravné položky k pohledávkám a jiné.

Vymezení okamžiků po rozvahovém dni

Jednou z klíčových událostí v rámci účetní závěrky je datum účetní závěrky, tzn. rozvahový den. Dalším důležitým okamžikem je datum sestavení a schválení účetní závěrky – jedná se o okamžik, ke kterému byly sestaveny dokumenty k účetní závěrce (státní výkazy, příloha v účetní závěrce, zpráva o vztazích atd.) a byly předány ke schválení statutárním orgánem připojením podpisového záznamu. Ty účetní jednotky, které mají povinnost auditu, musí před zveřejněním účetní závěrky do Sbírky listin v Obchodním rejstříku nechat ověřit danou účetní závěrku auditorem, který následně vydá příslušný auditorský výrok. Po vydání zprávy auditora následuje proces schválení účetní závěrky valnou hromadou a poté zajištění zveřejnění dokumentů ve Sbírce listin.

Stejně jako účetní jednotka, která má své zákonem stanovené povinnosti, musí i auditor v rámci své ověřovací činnosti řešit a vyhodnocovat následné události. Na auditora se kladou určité povinnosti před a po datu vydání auditorské zprávy. Následné události můžeme rozdělit na tři fáze, podle kterých jsou identifikovány související práce auditora v rámci jeho ověření účetní závěrky.

Existují události, které nastaly do data vydání výroku auditora. Pokud auditor je informovaný o následných událostech ještě před vydáním výroku, má povinnost aktivně získávat informace od vedení účetní jednotky, případně se obeznámit se zápisy z jednání a porad. Dále auditor musí získat písemné prohlášeni účetní jednotky, ve kterém účetní jednotka potvrdí kompletnost informací, které byly poskytnuty auditorovi a zároveň potvrdí, že úpravy byly řádně zapracovány do sestavené a auditorem ověřované účetní závěrky. V případě, že auditor zjistí následnou událost, která nebyla zohledněna v ověřované účetní závěrce, může k ní navrhnout modifikaci výroku auditora např. formou výhrady. V tomto případě samotné vyhodnocení vždy závisí na významnosti následné události a jejího dopadu na účetní závěrku.

Pokud by byl auditor informovaný o následných událostech po vydání výroku auditora, avšak ještě před předložením účetní závěrky ke schválení valné hromadě, je povinen prodiskutovat tyto události s vedením účetní jednotky a zároveň vyhodnotit potřebnost úpravy účetní závěrky. Zároveň je potřeba podotknout, že po vydání auditorského výroku auditor již není povinen sám získávat informace, zda po tomto období došlo/nedošlo k následným upravujícím anebo neupravujícím událostem.

Dále jsou tu události, se kterými je auditor seznámen až po datu zveřejnění účetní závěrky. V tomto případě je nutné, aby auditor prodiskutoval s vedením auditované společnosti další postup. Rozhodne-li se účetní jednotka „vydat“ opravenou účetní závěrku, musí auditor vydat novou zprávu auditora. Následně auditor musí ověřit, zda účetní jednotka dodržela jednotlivé kroky k tomu, aby kdokoli, kdo obdržel neupravenou verzi účetní závěrky se zprávou auditora, byl informován o provedené změně. Prohlásí-li auditovaná společnost, že účetní závěrku nebude upravovat, v tom případě je na uvážení auditora, zda se rozhodne podniknout kroky k tomu, aby se třetí strany nespoléhaly na zveřejněnou účetní závěrku.

Závěrem…

Správné posouzení významnosti evidovaných událostí po rozvahovém dni až do data schválení účetní závěrky a jejího zveřejnění v Obchodním rejstříku může být občas velmi náročné. Uživatel účetní závěrky (interní a externí) může být ovlivněn ve svém ekonomickém rozhodování, a to, ať už úmyslným, nebo neúmyslným úsudkem vedení společnosti. Z toho důvodu doporučujeme účetním jednotkám informovat auditora (pokud je společnost povinně auditovaná) o vzniklé události po rozvahovém dni co nejdříve, aby se předešlo možnosti zkreslení účetní závěrky jako takové. Pokud účetní jednotka nepodléhá ověření účetní závěrky ze strany auditora, i tak doporučujeme tyto následné události pečlivě sledovat a průběžně vyhodnocovat.

Autor: Daniel Chrebet, Eva Dinh Thi