Po zákonech týkajících se kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb přichází na popud Ministerstva financí (dále jen „MF“), další, avšak již méně nápadný legislativní návrh, a to zákon o centrální evidenci účtů, který na začátku března zamířil do prvního čtení v Poslanecké sněmovně.

Úmysl, týkající se zřízení centrální evidence účtů (dále jen „CEÚ“), schválila vláda již na konci prosince 2014. Tento návrh zákona, který vychází z dohody MF a ČNB, byl Poslanecké sněmovně předložen až v únoru tohoto roku. V tuto chvíli byl přikázán k projednání jednotlivým výborům, které postupně předkládají své pozměňovací návrhy.

Hlavním cílem tohoto opatření má dle dikce MF být zejména boj proti daňovým únikům. Měl by se tak stát hlavním prostředkem k odhalování trestné činnosti a stíhání jejích pachatelů. Dále má zajistit významné hospodářské a finanční zájmy a bezpečnost v rámci ČR i Evropské unie. Správcem a kontrolním orgánem se má stát ČNB.

Smyslem CEÚ by mělo být poskytnout za předem stanovených podmínek oprávněným orgánům veřejné moci, a to zejména orgánům činným v trestním řízení, orgánům Finanční a Celní správy nebo také zpravodajské službě České republiky (dále jen „žadatelé“), informace o tom, u které úvěrové instituce (zjednodušeně tuzemská banka) podezřelý subjekt účet veden. Vztahovat se bude jak na právnické, tak i fyzické osoby.

V původním plánu se kvůli potírání daňové kriminality navrhovalo zavést registr, který bude obsahovat kromě údajů o samotné existenci účtů, také výši jejich zůstatků. S tím však nesouhlasila ČNB a do CEÚ budou tedy zapisovány pouze následující údaje:

• označení jednoznačně identifikující úvěrovou instituci, u které je účet veden;
• datum zřízení účtu;
• číslo účtu;
• identifikační údaje klienta (u fyzické osoby jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo a adresa pobytu, u osoby právnické jméno včetně dodatku, IČO a sídlo společnosti);
• datum vzniku a zániku oprávnění klienta k nakládání s peněžními prostředky na účtu; a
• datum zrušení účtu.

Tato data budou v registru aktualizována bankou minimálně jednou denně. V současné době se žadatele musí zdlouhavě obracet na jednotlivé instituce, a celý proces trvá až 45 dní, než banka na dotaz odpoví. S příchodem tohoto zákona se budou všechny žádosti vyřizovat pouze elektronicky, k čemuž bude vytvořena speciální datová schránka zřízená ČNB. Tím se eliminuje plošné dotazování desítek institucí, ruční vyhledávání a minimalizuje se tak riziko úniku informací v citlivých kauzách.

Na základě žádosti, jejíž formát a další náležitosti, jako například spisová značka a označení příslušného řízení, stanoví ČNB samostatnou vyhláškou. Při splnění veškerých náležitostí zašle ČNB žadateli požadované údaje nejpozději do 24 hodin od doručení žádosti. V případě jejich nesplnění zašle ve stejném časovém horizontu zprávu o nepřijetí žádosti.

Registr bude uchovávat data po dobu 10 let od data, kdy došlo ke zrušení daného účtu.  Historie údajů bude vytvářena až po zahájení provozu samotné evidence, nebude tedy obsahovat údaje z období před jeho zahájením.

Dohled nad plněním povinností úvěrových institucí, jakož je každodenní aktualizace či změna údajů, bude vykonávat ČNB. Dle sdělení MF jako jediná v současné době disponuje použitelným systémem pro přenos informací, čímž odpadají další náklady na jeho vybudování. Každoročně pak ČNB má zveřejňovat souhrnnou zprávu se statistickými údaji o provozu a využití CEÚ. V případě nesplnění povinností (aktualizace dat v registru) může být úvěrové instituci uložena pokuta až do výše 10 000 000 Kč.

Plánovanou evidenci vytvoří, a jak již bylo výše uvedeno, bude provozovat Centrální banka na náklady státu a to v plné výši. Předpokládané náklady na vybudování systému, odhadované MF, činí 12 mil. Kč a na samotný provoz 6 – 8 mil. Kč za rok.

Databáze účtů by měla být dle návrhu zákona uvedena do provozu po 16 měsících od nabytí účinnosti zákona. Po vyhlášení zákona budou mít úvěrové instituce 6 měsíců na to, aby registru poskytly veškeré aktuálně platné údaje v předem stanoveném rozsahu.

Zřízení takovéhoto systému doporučuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/849 v rámci protiteroristického balíčku v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Podobný systém začal fungovat již například v Německu, Španělsku či Francii.

Pro úplnost, již v prosinci 2014 byla přijata nová směrnice 2014/107/EU týkající se automatické výměny informací. Základem pro ni se stal americký model FATCA, který byl v minulých letech implementován po celém světě. Zaměřuje se především na vzájemnou správní pomoc v daňových záležitostech. První výměna by měla proběhnout do 30. září 2017 za zdaňovací období roku 2016. Automatickou informaci budou poskytovat vybrané instituce jako např. banky, fondy, spořitelny atd., kterým tak vznikne povinnost hlásit jak aktivní, tak i pasivní příjmy. Předmětem hlášení budou mimo jiné (např. zůstatek na účtu nebo připsané úroky) také údaje z CEÚ.

Podobnou zkušeností v tuto chvíli prochází také Rakousko, které v rámci daňové reformy přijalo zákon, který upravuje výměnu finančních informací s orgány jiných členských států EU. Tímto způsobem tak byla implementována výše uvedená směrnice do rakouské správní praxe. Rakouské úvěrové instituce musí poskytnout údaje o jakékoliv fyzické či právnické osobě, pokud tyto pochází z EU nebo jiného smluvního státu. Kromě informací o vlastníkovi účtu mají banky poskytnout ještě další specifické údaje o jeho majiteli.  Jednou ročně rakouské ministerstvo financí poskytne tyto údaje zemi, ze které pochází majitel účtu.

Návrh má také spoustu kritiků, kteří poukazují na to, že v budoucnosti přednese MF „vylepšení“ v podobě zveřejnění výše zůstatků na jednotlivých účtech, a to pod záminkou ještě efektivnějšího potírání nekalých jevů ve společnosti. Opozice se domnívá, že už jen samotným registrem bude narušena základní svoboda občanů, díky častému úniku dat.

Závěrem můžeme jen doufat, že navrhovaná opatření budou napomáhat k odhalování a dokazování trestné činnosti, díky operativnímu přenosu informací a nenaruší tak „gro finančního tajemství“. Další vývoj v této oblasti budeme sledovat a informovat vás v dalších číslech našeho newsletteru.

Autor: Bc. Klára Plevková