Již v lednu letošního roku jsme vás informovali o připravovaném návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který má implementovat Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. K uplynutí transpoziční lhůty této směrnice přitom došlo už 17. prosince 2021, minulé vládě se však předchozí návrhy tohoto zákona prosadit nepodařilo. Aktuální návrh zákona byl schválen letos v dubnu Poslaneckou sněmovnou a nyní míří do Senátu.

Cílem tohoto článku je shrnutí zajímavých bodů schváleného znění zákona a upozornění na jednotlivá ustanovení, která legislativním procesem zatím úspěšně prošla a která naopak Poslanecká sněmovna odmítla.

Obecně k návrhu zákona nad rámec předchozího článku

Za nesplnění povinností, které povinným subjektům (tedy zaměstnavatelům s 50 a více zaměstnanci, vybraným orgánům veřejné moci a zadavatelům veřejných zakázek) ukládá návrh zákona, může být povinnému subjektu udělena pokuta až do výše 1 000 000 Kč, a to v případě, že například vystaví oznamovatele odvetnému opatření nebo nezajistí možnost oznamovatele podat oznámení pomocí vnitřního oznamovacího systému.

Takový vnitřní oznamovací systém, který má sloužit právě k podávání oznámení, může sdílet více společností, a to pod podmínkou, že celkový počet zaměstnanců všech společností, které sdílí jeden vnitřní oznamovací systém, nepřesáhne 249. Tato úprava přináší alespoň určitou úlevu zejména pak pro společnosti ve skupině v rámci koncernu. Pokud však bude mít společnost více jak 250 zaměstnanců, sdílení vnitřního oznamovacího systému možné nebude a bude třeba si zavést systém vlastní.

Ve zbytku odkazujeme na náš výše zmiňovaný článek z ledna letošního roku, kde jsou blíže popsány základní principy a nastavení ochrany oznamovatelů (více zde).

Ke schváleným a odmítnutým ustanovením

Zřejmě největší rozruch, kromě samotného návrhu zákona jako celku, pak vyvolalo navrhované ustanovení, které mělo zavést povinnost přijmout i anonymní oznámení a tím pádem poskytnout ochranu i anonymnímu oznamovateli. Toto ustanovení nakonec nebylo po rozsáhlých debatách na půdě Poslanecké sněmovny přijato. Dle aktuálního návrhu zákona jsou tak jako oznamovatelé chráněny pouze osoby, u kterých je možné z oznámení dovodit jejich totožnost.

Oproti původně navrhovanému znění byl schválen pozměňovací návrh, kterým byl rozšířen výčet skutečností, které lze pomocí oznámení ohlásit. Zmiňovaný výčet oznamovaných skutečností nově zahrnuje mimo trestné činy, porušení právních předpisů Evropské unie ve specifických oblastech a porušení samotného zákona o ochraně oznamovatelů také přestupky, za které zákon stanoví sazbu pokuty s horní hranicí alespoň 100 000 Kč. Jinými slovy řečeno, výčet skutečností, které je možné oznámit, se nově rozšířil i na závažnější přestupky.

Aktuální návrh zákona, který nyní míří do Senátu, je tedy jistým kompromisem v rámci politického spektra. Uvidíme, jak se bude legislativní proces v této věci vyvíjet dál.

Autor: Veronika Odrobinová, Jessica Vaculíková