V roce 2021 byl schválen nový stavební zákon, který přinesl řadu změn. Ty se týkaly především sjednocení řízení, zvýšení důrazu na kvalitu výkonu veřejné stavební správy a digitalizace stavební agendy. Cílem bylo zefektivnění, zjednodušení, a tím i zrychlení stavebního řízení. Nová úprava se zároveň snaží o využití obecných institutů správního práva, a tedy o co největší zjednodušení a zpřehlednění právní úpravy.

Nejvíce pozornosti z chystaných změn získala již zmiňovaná digitalizace. Ta část stavebního zákona, která změny vedoucí k digitalizaci provádí, má vejít v účinnost 1. července 2024 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“) však na poslední chvíli zrušil tendr na dodavatele systému Portál stavebníka. Kvůli časovému presu se Ministerstvo pro místní rozvoj (dále také „MMR“) rozhodlo pro výběr nového dodavatele bez výběrového řízení. To však nepřineslo změnu a volba padla na společnost, která vyhrála i původní tendr. Poslední slovo tak bude mít znovu ÚOHS, který řečené rozhodnutí přezkoumává.

Pokud ÚOHS výběr staronového dodavatele zruší, nebude ve zbylém časovém úseku možné zamýšlené změny provést. Otázka tedy zní, jak bude vypadat řízení (např. řízení o získání stavebního povolení), pokud stát, jehož právní úprava s digitalizací počítá, nebude na takovou digitalizaci připravený.

S příchodem Portálu stavebníka mělo dojít k vylepšení českého postavení v žebříčku rychlosti získávání stavebních povolení, kde Česká republika obsadila nelichotivé 157. místo, těsně za Kamerunem. 122 příček před námi se umístilo sousední Polsko, jehož již digitalizované stavební řízení trvá v průměru 8krát kratší dobu.

Nový stavební zákon sice možnost podávat žádosti v listinné podobě neruší, současně však v určitých případech s existencí elektronického systému počítá a nenabízí alternativu. Jedním z příkladů je povinnost stavebníka vložit projektovou dokumentaci nebo dokumentaci pro povolení záměru do evidence elektronických dokumentací. V případě porušení této povinnosti je zákonnou sankcí to, že úřad stavebníkovu žádost vůbec neprojedná a stavební povolení tak nebude možné získat.

Zákon dále zavádí dvě novinky. První je rušení stavebních úřadů. Přesný počet takto nově zrušených úřadů má stanovit prováděcí předpis, který zatím nebyl vydán, a tak konkrétní dopad na funkčnost státního aparátu není znám. Druhou změnou je pak výrazné zkrácení lhůty, kterou stavební úřad na rozhodnutí bude mít, a to na 30, nejvýše však 120 dnů.

Zdali MMR stihne digitalizaci stavebního řízení provést, a kompenzovat tak nižší počet stavebních úřadů, zatím jasné není. Případný neúspěch však může mít vážný dopad na funkčnost a rychlost získávání stavebních povolení. Společně se zaměstnanci úřadů a stavebníky tak vyhlížíme rozhodnutí ÚOHSu o (ne)digitalizaci státní stavební správy.