Koordinační výbor daňových poradců s Generálním finančním ředitelstvím („GFŘ“) se na posledním jednání zabýval problematikou paušální daně v příspěvku 584/19.05.21. Konkrétně šlo o úpravu základu daně ve zdaňovacím období, kdy dochází u poplatníka daně z příjmů fyzických osob k přechodu z paušální daně na paušální výdaje. Pokud poplatník přechází z paušální daně na paušální výdaje, je podle zákona o daních z příjmů („ZDP“) povinen upravit základ daně o hodnotu (určitých) pohledávek, závazků a cenu nespotřebovaných zásob. Text zákona však neupřesňuje, zda o danou hodnotu či cenu základ daně zvyšovat či, snižovat.

Přechod z paušálního režimu na paušální výdaje
Ze stanoviska GFŘ vychází, že poplatník, který přechází z paušálního režimu na paušální výdaje dle § 7 odst. 7 ZDP zvyšuje svůj základ daně ve zdaňovacím období, pokud uplatňuje paušální výdaje, a to o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem. Jedná-li se o hodnotu dluhů, má poplatník nárok svůj základ daně snížit v případě, že při jejich úhradě byly výdajem na zajištění, dosažení a udržení příjmů.

Zásoby
Vzhledem k tomu, že z textu zákona není zřejmé, zda se při přechodu z paušální daně na paušální výdaje má základ daně o cenu zásob zvýšit, či snížit, bylo navrhnutým řešením nezpochybňovat ani jeden z postupů poplatníka. Stanovisko GFŘ však tento postup porovnává s přechodem z vedení daňové evidence na uplatnění výdajů podle § 7 odst. 7 ZDP a říká, že je nutné o cenu nespotřebovaných zásob základ daně zvýšit. Při dalším prodeji těchto zásob se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně.

Tyto úpravy se vztahují k okamžiku přechodu, tj. k 1.1. příslušného roku, ačkoli jsou skutečně prováděny až při podání daňového přiznání (po skončení zdaňovacího období).

Evidence příjmů, výdajů, pohledávek, dluhů, zásob a dalších skutečností
Pokud se poplatník rozhodne a platně vstoupí do režimu paušální daně, je povinen vést evidenci o svých příjmech a evidenci pohledávek vzniklých s touto činností, závazků a zásob. V tomto případě se tedy nejedná o daňovou evidenci podle § 7b ZDP.

Pronájem a prodej majetku v období paušální daně
Vstupem do režimu paušální daně poplatník přestává vést daňovou evidenci ve smyslu § 7b ZDP se všemi dopady vyplývajícími z § 4 odst. 4 ZDP. GFŘ v této oblasti jasně říká, že plynou-li v tomto režimu poplatníkovi příjmy z nájmu či prodeje majetku, který byl před přechodem na paušální daň v obchodním majetku poplatníka a jejich celková výše přesáhne 15 tis. Kč, jedná se o příjmy dle § 9 a § 10 ZDP a je nutné je takto uvést do daňového přiznání. Poplatník ovšem nadále zůstává v paušální režimu.