Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu jsou daně nepřehledné, nesrozumitelné a nikdo jim nerozumí. Kromě toho jsou samá výjimka. Kdo za to může?

Mluvčí NKÚ Václav Kešner uvedl, že chaos způsobily časté legislativní změny, které se podepsaly rovněž na nepřesných odhadech každoročních příjmů státního rozpočtu.

NKÚ soustředil pozornost především na správu daně z příjmů fyzických osob, a to konkrétně na roky 2012 až 2015. 

NKÚ spatřuje problémy ve zpracování údajů z daňových přiznání. Podle vyjádření NKÚ mělo Ministerstvo financí všechny potřebné údaje mělo k dispozici, ale nezpracovalo je takovým způsobem, který by mu umožnil rozpoznat reálný dopad jednotlivých změn na státní rozpočet.

Odhady, jak jednotlivé změny rozpočet ovlivní, přitom ministerstvo uvádělo. Podle úřadu by bylo vhodné vliv změn vyhodnocovat, nakolik se mohou dotýkat zhruba čtyř a půl milionu fyzických osob a více než 350 tisíc zaměstnavatelů.

NKÚ ve zprávě dále uvádí, že stát dosahuje efektivity výběru daně z příjmů fyzických osob hlavně tím, že značnou část povinností a z nich vyplývajících časových a finančních nákladů přenáší na zaměstnavatele.

Kontrola jasně ukázala, že zákon o daních z příjmů se postupně stává stále nepřehlednějším. Především obsahuje příliš mnoho výjimek. „To komplikuje správu daně a zvyšuje administrativní zátěž těm, kteří daně odvádějí i spravují, a nepřispívá k efektivitě výběru daně z příjmů fyzických osob,” uvedl Kešner.

Jednou ze zavedených změn je povinnost podávat daňová přiznání k dani z příjmů fyzických osob a vyúčtování daně elektronicky, pokud má fyzická osoba datovou schránku. Automatizovaný daňový informační systém (ADIS), který se pro elektronických podání využívá, však neumí odeslat zprávu o odmítnutí podání.

„Že je potřeba opravit toto podání, musel sdělovat pracovník finanční správy. Na vzorku 141 odmítnutých podání kontroloři zjistili, že v osmi případech finanční úřady nevyzvaly osobu, aby podání opravila, ale rovnou jí uložily pokutu, čímž porušily zákon,“ zrekapituloval Kešner. Jen v roce 2015 přitom už resort financí evidoval přes 400 tisíc elektronických podání.

Pokud by systém odpovídal automaticky, podle NKÚ by se snížilo riziko podobných chyb i administrativní zátěž. Současný stav podle úřadu odporuje principům elektronizace veřejné správy, jejímž účelem je snížení nákladů a zlepšení komunikace veřejnosti s úřady. Tuto funkci Generální finanční ředitelství nezavedlo, přitom jen v roce 2015 evidovalo už přes 400 tisíc podání odeslaných přes datovou schránku.