Evropská unie je opět o krok blíž k přijetí směrnice o platformové práci. Ministři členských zemí EU pro zaměstnanost a sociální věci v první polovině března potvrdili předběžnou dohodu týkající se směrnice o práci prostřednictvím platforem. Cílem zmiňované připravované směrnice je zlepšit pracovní podmínky pracovníků platforem a regulovat způsob, jakým digitální pracovní platformy využívají algoritmy.

Jedním z důvodů, proč potřeba regulace tohoto odvětví vyvstala, je dozajisté rychlý růst digitálních platforem, které obzvlášť během pandemie Covidu-19 výrazně rozšířily pole svého působení. Práce prostřednictvím digitálních platforem, ať už se jedná o platformy poskytující obdobné služby jako taxi, rozvážkové či doručovací služby, se stala běžnou záležitostí. Stále rostoucí ekonomika digitálních platforem v dnešní době zaměstnává více než 28 milionů osob. Taková skupina osob není zanedbatelná, a naopak se do budoucna dá očekávat další její nárůst. Je proto více než načase přijmout celistvější právní úpravu v této oblasti.

Hlavním prvkem celého návrhu je vyvratitelná právní domněnka existence pracovněprávního vztahu, a to v případě, že daná digitální platforma má nad určitými prvky výkonu práce ze strany pracovníka kontrolu. Jinými slovy řečeno, v situaci, kdy jsou zjištěny skutečnosti naznačující kontrolu a řízení ze strany digitální platformy vůči pracovníkovi, uplatní se právní domněnka pracovněprávního vztahu mezi zmíněnými stranami. Je na digitální platformě, aby prokázala že se nejedná o pracovní poměr. Vzhledem k tomu, že jde o směrnici, bude již na jednotlivých členských státech, aby vytvořily určitý rámec, prostřednictvím něhož bude možné tuto právní domněnku uplatňovat.

Zakotvení vyvratitelné právní domněnky odráží zejména původní smysl a nastavení digitálních platforem. Původním smyslem platforem totiž bylo propojit zákazníka se samotným poskytovatelem určité služby, tedy osobou samostatně výdělečně činnou.

Ve chvíli, kdy však provozovatel digitální platformy přebírá do určité míry kontrolu nad samotným poskytovatelem služby a rozhoduje například o jeho pracovní době nebo klade požadavky na určité způsoby poskytování služby, stává se z provozovatele platformy fakticky zaměstnavatel, který přiděluje práci poskytovateli služby, jakožto svému zaměstnanci. Samostatná výdělečná činnost je tak v takovém případě pouze zdánlivá a jedná se o faktický pracovněprávní vztah mezi platformou a pracovníkem. Evropská unie chce proto zamezit zastřenému zaměstnávání a přiblížit pracovní podmínky pracovníků platforem právům klasických zaměstnanců.

Předběžná dohoda o směrnici dále počítá s regulací podmínek využívání algoritmů v souvislosti s prací skrze platformu. Cílem je zajistit větší transparentnost a ochranu pracovníků pomocí toho, že provozovatelé platforem budou povinni informovat pracovníky o používání automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů, například v oblasti náboru, pracovních podmínek a výdělků.

Dalším podkladem pro větší transparentnost by mělo být také to, že budou ze zpracování zcela vyloučeny některé osobní údaje pracovníků, jako jsou biometrické údaje nebo údaje o jejich emočním či psychickém stavu. Všeobecně bude dále nad automatizovanými rozhodovacími procesy stanoven lidský dohled a hodnocení, což následně umožní získat vysvětlení konkrétního rozhodnutí a zahájit případně jeho přezkum.

Celý proces přijetí výše nastíněných pravidel obsažených v ministerské dohodě je nicméně stále na začátku. Návrh směrnice musí nejprve formálně schválit Evropský parlament a posléze bude na jednotlivých členských státech, jakým způsobem novou úpravu implementují do svých právních řádů, členské státy, včetně České republiky na to budou mít dva roky od přijetí směrnice.