Dne 1.7.2021 nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti, která zavádí novou formu příspěvku pro zaměstnavatele v době částečné práce, tzv. kurzarbeitu.  

• Proč se kurzarbeit zavádí?

Dle důvodové zprávy k novele v souvislosti s celosvětovou pandemií nemoci COVID-19 a nouzovým stavem vyhlášeným na území České republiky vyvstala potřeba přijmout adekvátní právní úpravu zákona o zaměstnanosti, která zohlední potřeby trhu práce ve vztahu k podpoře zaměstnanců těch zaměstnavatelů, kteří budou zasaženi hospodářskými potížemi způsobenými vnějšími faktory. Dosavadní právní úprava příspěvku v době částečné nezaměstnanosti se ukázala jako nedostatečná, kdy naopak realizace podpory zaměstnavatelů zasažených koronavirovou krizí prostřednictvím cíleného vládního programu Antivirus slavila úspěch. Cílem novely je tak na tento program navázat.

• Jak poskytování příspěvku funguje?

Poskytování příspěvku v době částečné práce musí zaktivovat vláda nařízením. Ta tak učiní v případě, že je závažným způsobem ohrožena ekonomika České republiky anebo její odvětví, a to z hospodářských důvodů charakterizovaných relevantními ekonomickými ukazateli a jejich minulým a očekávaným vývojem, z důvodu vzniku živelní události spočívající v přírodní pohromě nebo epidemie, kybernetického útoku nebo jiné mimořádné situace, která je zásahem vyšší moci.

Nařízení vlády může přitom omezit poskytování příspěvku v době částečné práce na část území České republiky, na konkrétní odvětví ekonomiky nebo na určitý okruh zaměstnavatelů. Nařízení vlády rovněž určí dobu, po kterou má být příspěvek poskytován, přičemž tato doba může být napoprvé stanovena maximálně na 6 měsíců; opakovaně ji lze prodloužit, vždy však maximálně o 3 měsíce, přičemž doba poskytování příspěvku nesmí přesáhnout 12 měsíců.

Příspěvek zaměstnavateli poskytuje Úřad práce na základě písemného oznámení zaměstnavatele. V oznámení musí zaměstnavatel zejména prohlásit, že neukončí se zaměstnancem pracovní poměr z organizačních důvodů po dobu, za kterou je příspěvek na tohoto zaměstnance poskytován, a dále po dobu následující, která odpovídá polovině počtu měsíců pobírání příspěvku na tohoto zaměstnance. Zaměstnavatel musí dále prohlásit, že v kalendářním měsíci před nabytím účinnosti nařízení vlády nevyplatil členům, společníkům nebo akcionářům (příp. osobám jimi ovládaným nebo je ovládajícím) nebo členům orgánu mimořádné podíly na zisku ani jim neposkytl jiné mimořádné plnění, a že tak neučiní ani po dobu pobírání příspěvku ani v době následujících 12 kalendářních měsíců.

• Jaké jsou podmínky poskytnutí příspěvku?

Příspěvek se zaměstnavateli poskytne za celý kalendářní měsíc, ve kterém jeho zaměstnanci nemohou konat práci z důvodu některé z překážek v práci podle § 207 až 209 zákoníku práce, která u zaměstnavatele nastala v přímé souvislosti s některým z důvodů, pro který bylo vydáno nařízení vlády, a to pokud zaměstnavatel: (i) těmto zaměstnancům vyplatí náhradu mzdy ve výši nejméně 80 % jejich průměrného výdělku a (ii) nepřiděluje zaměstnancům práci v rozsahu nejméně 20 % a nejvíce 80 % jejich týdenní pracovní doby (posuzováno souhrnně za všechny zaměstnance zaměstnavatele).

Příspěvek se naopak neposkytne za zaměstnance, u kterého je uplatňováno konto pracovní doby a dále v případech, kdy zaměstnavatel nepodá měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců nebo při pravomocném uložení pokuty zaměstnavateli v posledních 3 letech za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 zákona o zaměstnanosti.

• Jaká je výše příspěvku?

Příspěvek se poskytuje ve výši 80 % náhrady mzdy včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Maximální výše příspěvku činí měsíčně 1,5 násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku přecházejícího roku, ve kterém bylo podáno oznámení zaměstnavatele Úřadu práce.